Je papírová taška lepší než plast? Ne tak docela

Stejně jako většina Čechů nakupuje Veronika Nováčková v supermarketech. Coby šéfka neziskové organizace Zerowasters, usilující o používání co nejmenšího množství obalů, přitom nemá ráda malá pestrá balení s jídlem na dvě sousta. S každým takovým obalem může přibýt na skládce nebo ve spalovně nový odpad – a obaly se vyrábějí ze zdrojů, které planetě docházejí, jako ropa nebo dřevo.

„Cestu ke snižování odpadu si může najít každý a dělat maximum, co je možné a v běžném dni realistické. Chápu, že většina lidí nemá bezobalový obchod za rohem, ne vždy můžete pořídit maso u řezníka… Osobně se ale snažím nakupovat s rozmyslem a vést k tomu i děti,“ říká Veronika Nováčková. Většina lidí si musí vystačit s tím, co jim řetězce a prodejci nabízejí. „Jen je dobré o tom začít víc přemýšlet,“ dodává.

Podle Českého statistického úřadu vyprodukovali Češi v roce 2021 5,4 milionu tun komunálního odpadu. Je to nepatrně méně než rok předtím, ale více než v letech 2019, 2018 i 2017. Poměrně velkou část přitom tvoří obaly. Podle České asociace oběhového hospodářství jde o zhruba 1,23 milionu tun za rok.

V třídění jsou Češi poměrně vzorní, podle předloňských údajů společnosti Eko-kom, založené velkými firmami, která má na starosti sběr odpadů, 73 procent lidí deklaruje, že pravidelně třídí své odpady. Podle Eko-komu vytřídil v roce 2021 každý obyvatel do barevných kontejnerů v průměru 71,8 kilogramu, což je o pět kilogramů více než v roce 2020.

To však neznamená, že se stejný objem odpadu i zrecykluje. Podle ČSÚ se v roce 2021 necelých 47 procent komunálního odpadu z domácností vyvezlo na skládky, téměř šestnáct procent skončilo ve spalovnách pro energetické využití a něco málo přes dvanáct procent se zkompostovalo. Na recyklaci šla jen čtvrtina odpadu. Ve srovnání s předchozím rokem se čísla příliš nezměnila.

V plastu balené banány