Koruna... Vzpomínka na setkání s Babišem

Post Image

Koruna... Vzpomínka na setkání s Babišem

Play icon
3 minuty

kresba Miroslav Kemel

„Kdybych si vzal korunu ze státního, tak skončím. Lidi by mě vyhnali,“ vykládal můj spolustolovník Andrej Babiš kulometnou kadencí, až mi nadskakoval hrníček s kafem na stolku... Editorial vydání Reportéra z června 2021 se vrací k jedné snídani, která se konala před osmi lety.

Jak ten čas letí… Koncem června už to bude osm let, co se odehrála jedna z nejpozoruhodnějších snídaní v mém životě. Bylo to 27. června 2013 o půl desáté dopoledne v přízemí pražského hotelu Palace. A vlastně nešlo ani tak moc o snídani, na stole sice ležely nějaké croissanty a džem, ale já jen pil kafe a vodu. Co si dával můj společník, už si nepamatuji. Zato si dost přesně pamatuji, o čem mluvil. O sobě. Zhruba padesát pět minut ze šedesáti, co naše schůzka trvala.

Těch sotva pět minut mi trvalo, než jsem řekl Andreji Babišovi důvody, proč rozhodně nechci pokračovat jako šéfredaktor v novinách, které právě koupil.

Pak se rozjela litanie mého spolustolovníka. Zahrnovala všechno možné: politiku i byznys, počty spokojených lidí v Agrofertu, Kellnera, Nečase i Zemana a „partu gaunerů kolem něho“, kvalitu jogurtíků z Olmy, chválu Lovochemie za povodně, zatímco „kokoti v zoo tam měli dva metry vody“. Vodopád slov nebral konce.

Došlo i na média. „Kdybych do těch novin jednou zasáhl, moji investici by to zničilo,“ psal mi, už když mě na schůzku zval. Tam mi pak říkal, že to bude „stejné jako za Němců“, čímž myslel předchozí majitele vydavatelství. Pokoušel jsem se mu říct, že nebude, protože zatímco „Němci“ chtěli jen vydělávat peníze na médiích, on má k tomu ještě asi dvě stě padesát dalších firem, jednu politickou stranu a velký konflikt zájmů.

„Já tady chci všechno změnit. Nic nepotřebuju! Kdybych si vzal korunu ze státního, tak skončím. Lidi by mě vyhnali,“ vykládal můj spolustolovník kulometnou kadencí, až mi nadskakoval hrníček s kafem na stolku.

Tak pravda, korunu ze státního si nevzal. Bylo jich o něco více, přesněji o dost miliard více. Kde všude si dokázal premiérův holding sáhnout pro veřejné peníze, se dočtete v článku kolegy Jaroslava Kmenty v tomto vydání Reportéra. Ten seznam je pěkně dlouhý, a to jsme nejspíš ani nepřišli na všechno.

Je dobré si to pamatovat, až se zase bude nějaký vykuk snažit převléct za spasitele a říkat, že mu rozhodně nejde o vlastní prospěch. Jestli Andreje Babiše i s jeho holdingem nakonec lidé skutečně vyženou, jak tehdy říkal, uvidíme po říjnových parlamentních volbách…

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji krásný červen a příjemné čtení.

P. S.: Pozor! Příští číslo vychází už před prázdninami, v pondělí 28. června.

Krátký rozhovor Roberta Čásenského s Markem Šálkem o jeho textech, které vycházejí v novém Reportérovi, si můžete poslechnout zde, či ve vašich podcastových aplikacích.

Podpořte Reportér sdílením článku