Hip, hip, hybrid! Nebo ne?

Post Image

Hip, hip, hybrid! Nebo ne?

Play icon
14 minut
„Obrácený“ hybrid postavil Ferdinand Porsche již v roce 1900. Semper Vivus (Věčně živý) měl elektromotory v nábojích kol, elektřinu dodával spalovací motor. Podobně „obrácený“ hybrid nabízelo i BMW: elektrovůz i3 zpočátku existoval i ve verzi s prodlužovačem dojezdu, malým spalovacím motorem, který vyráběl elektřinu, pokud se akumulátory vybily.

foto archiv automobilek

Před dvaceti lety naplno vstoupilo do světa kouzlo hybridního pohonu. Zasloužila se o to revoluční Toyota Prius, která navzdory vyšší ceně očarovala hvězdy Hollywoodu i řadu evropských zákazníků. Hybridní pohon prokázal své výhody, až dospěl do současné fáze, kdy je mnohými považován za ideální řešení na cestě k drahým elektromobilům. Automobilky vyvíjejí nové hybridy, vylepšují a inovují. Problémem ovšem je, že zákazníci po nich zrovna moc neprahnou.

Na odbyt hybridních a elektrických vozů se můžete dívat jako na jakoukoli jinou statistiku. Je to sice úžasná matematická disciplína, ovšem interpretovat se dá různě. Optimisté jásají, jak čísla prodejů rostou, poslední roky o desítky, dokonce i stovky procent za rok. Realisté naopak připomínají, že důvodem nadějných přírůstků jsou nízká absolutní čísla.

Podle údajů Evropského sdružení automobilových výrobců (ACEA) za rok 2016 tvořily hybridy kombinující elektromotor s klasickým spalovacím pohonem dvě procenta odbytu v Evropské unii, elektrické vozy pak něco více než jedno procento. Dieselů byla tehdy téměř polovina (přes 49 procent), benzinových vozů 47 procent. Zlomek pak představovala auta na alternativní paliva jako CNG, LPG nebo bioetanol.

Do toho ovšem naplno vypukla kauza Dieselgate s podvodným softwarem fakticky falšujícím údaje o emisích – zdraví zvlášť škodlivých – oxidů dusíku a politici spustili hon na naftové motory. Zvýšili tlak na výrobce, některá města jako Hamburk přistoupila k nesmyslným uzavírkám ulic pro diesely a zájemci o nová auta, u nichž byl až dosud naftový pohon často první volbou, znejistěli.

Výsledkem je, že loni klesl podíl nových vozů s naftovými motory na nové minimum: 31 procent. Hybridy pravda vzrostly, ale jen na 6 procent, elektromobilů se sice prodalo třikrát víc než před třemi lety – ale stále jde o pouhá tři procenta celkového prodeje. V absolutních číslech nejvíce přibylo benzinových vozů, jejichž podíl narostl na 59 procent.

Čísla za první čtvrtletí roku 2020 vykazují větší vzepětí „eko“ vozů (7 % elektromobilů, 9 % hybridů), ale s ohledem na celkový propad trhu kvůli covidu-19 je třeba údaje brát s rezervou. A to hned ze dvou důvodů: vzhledem k tomu, že elektromobily a hybridy jsou spíše dražší a luxusnější vozy, lze očekávat, že jejich zákazníci nebudou tolik postiženi finančními těžkostmi – nákup nového auta spíše odloží nižší příjmové skupiny, jež na vůz na elektřinu nepomýšlely, anebo firmy, které by jinak kvůli častějšímu používání a spotřebě stále raději sáhly po naftě. A za druhé: v rámci podpory prodeje a výroby automobilů přistupují jednotlivé země EU k novým dotacím do „čisté“ dopravy, což při dvouciferném poklesu celkového odbytu hybridům a elektromobilům opět nahrává.

Proč hybridy

Podpořte Reportér sdílením článku