Až na vrchol, navzdory všemu a všem

Post Image

Až na vrchol, navzdory všemu a všem

Play icon
18 minut
Dina Štěrbová v roce 1984 na vrcholu Čo Oju.

foto Adolf Horsinka

Jako žena, navíc „buržoazního původu“, měla Dina Štěrbová v době komunistického režimu pramalou šanci dostat se do státní velehorské expedice. S kamarádkou si tehdy vydupaly svoji vlastní výpravu – a jako první ženy na světě stanuly na osmitisícovce Čo Oju. Se stejnou vervou dnes jednaosmdesátiletá horolezecká legenda organizuje chod české nemocnice a řídí další humanitární projekty v odlehlém údolí západního Himálaje.

Je dlouho po půlnoci, obyvatelé panelákového domu v Olomouci spí, jen za jedním oknem se stále svítí. T-t-t-t-t-t, drnčí neúnavně noc co noc šicí stroj značky Veritas. Dina Štěrbová, matematička působící na tamní univerzitě, šije spacáky na chystanou expedici na Čo Oju, šestou nejvyšší horu světa, tyčící se přes osm tisíc metrů nad mořem.

Rok 1984, v Československu vládnou komunisté a kádři, kteří řídí horolezecký svaz, posílají na zahraniční expedice jen lidi „politicky spolehlivé“ – a mužského pohlaví. Dina je však žena a, jak se tehdy říkalo, „buržoazního původu“, tudíž má smůlu. K nominaci jí nepomůže ani výškový rekord z roku 1977, kdy sólo zdolala nejvyšší horu afghánského Hindúkuše.

S obtížemi si alespoň vybojuje potřebná povolení pro soukromou cestu do Nepálu: devizový příslib, zajišťující, že si bude moci vyměnit omezený počet korun za měnu nekomunistického státu, a výjezdní doložku, bez které mimo socialistické země nelze cestovat. Veškeré náklady si nicméně čtyřiačtyřicetiletá horolezkyně musí hradit sama.

Vystoupat na „Tyrkysovou bohyni“, jak zní překlad Čo Oju z nepálštiny, se chystá s Čechoameričankou Věrou Komárkovou, která výpravu organizuje ze Spojených států. Jelikož se Dina se svými 250 americkými dolary z devizového příslibu nemůže podílet na přímém financování výpravy, dostane za úkol zajistit ji prakticky: tisíc metrů lan, skoby do ledu, tři stany, lyofilizovanou, tedy sušenou stravu a péřové spacáky. I na to je ale potřeba sehnat nemalý finanční obnos.

„Usoudila jsem, že kožich po babičce a některé zlaté šperky jsou zbytečný přepych, bez kterého se dá žít, a prodala jsem je,“ napíše později. Nakoupí materiál, šusťákovinu, nylonové nitě a jemné peří na spacáky. Dále má za úkol obstarat třicet kilo hovězího masa. „Budu ho muset odblanit, zbavit tuku, nakrájet, rozvařit v tlakovém hrnci a takto připravené odnést do Ústavu sér a očkovacích látek, kde mi dobré duše s pochopením pro sport slíbily, že v rámci výzkumného úkolu můj polotovar zlyofilizují, v obrovské vývěvě zbaví vody. Totéž s uvařenou čočkou a s tvarohem,“ vzpomíná Dina Štěrbová v knize Čo Oju: Tyrkysová hora.

Nakoupit, uvařit, posilovat

Podpořte Reportér sdílením článku