Bourák měl zpoždění. Přesto přijel jako první

Post Image

Bourák měl zpoždění. Přesto přijel jako první

Play icon
16 minut

foto Tomáš Binter

Naplánoval si premiéru filmu na jaro 2020, jenže přišel koronavirus. Co teď? Odložit uvedení snímku o rok? Režisér a producent Ondřej Trojan se nakonec rozhodl, že jeho černá hudební gangsterská komedie Bourák do kin půjde. Premiéra 11. června se sice koná o čtrnáct dní později oproti původně plánovanému termínu, ale i tak jde o první hraný český film uvedený na plátna po nouzovém stavu. Odhodí diváci obavy a půjdou do kina? Ondřej Trojan pro jistotu říká, že je na průšvihy zvyklý.

Mohlo to dopadnout hůře – vysvětluje režisér a producent Ondřej Trojan, když ve svém domě usedá do křesla a já se ho ptám, jak pandemie, karanténa a zákazy ovlivnily práci na jeho posledním filmu Bourák. „Měli jsme štěstí, že nám korona nevpadla do natáčení, které bychom kvůli tomu museli přerušit. Špatně by se naskakovalo zpátky,“ říká.

Ve chvíli, když na Česko udeřil covid-19, měl před sebou filmový štáb takzvané „dokončovačky“, obrazové a zvukové práce: stříhalo se, dodělávala se hudba. „Prostě standardní postprodukční práce, které jen tentokrát běžely v rouškovém režimu, ale běžely,“ přibližuje režisér a producent ze známé herecké rodiny, jak prožil karanténu.

Děj filmu se odehrává v imaginárním městě Šlukdorf na severu Čech, kde žije padesátník Bourák, který odmítá dospět a řeší pouze svůj účes, růžový Cadillac a rock’n’roll. Režisér vzpomíná, že když se Bourák natáčel loni v květnu a pak na podzim ve Šluknovském výběžku, zlobilo počasí. „Svítilo sluníčko, když mělo pršet, a pršelo, když mělo svítit. Lezlo to do peněz a bylo to o nervy. A tady se moje dvojrole režisér-producent dostala do ostrého střetu. Viděl jsem, jak peníze tečou, a vytvářel na sebe jako na režiséra tlak, že musím točit rychle, vymyslet to jinak, improvizovat,“ popisuje Ondřej Trojan, s čím musel během natáčení svého v pořadí pátého celovečerního filmu bojovat ještě před nástupem viru.

Ega Trojanů

Celovečerní film, který získá titul prvního celovečerního českého filmu uvedeného do kin po jejich zavření kvůli koronaviru, je však zajímavý ve více ohledech. Třeba tím, že do hlavní role Bouráka obsadil Ondřej Trojan svého bratra, známého herce Ivana. „V Želarech mi hrál brácha sice podstatnou, nicméně nevelkou roli. Při takto velké společné práci jsme se tedy vlastně sešli poprvé.“

Spolupráce nejprve nebyla úplně jednoduchá. Ivanovi se totiž posunulo natáčení na jiném filmu – Šarlatánovi; kdyby nešlo o spolupráci s bratrem, nejspíše by z toho vycouval. Že nakonec necuknul, ovšem mimo jiné znamenalo, že bylo málo času postavu Bouráka vybrousit a spousta věcí se řešila „až na place“. „A jak jsme se jako malí rvali jako koně, tak při natáčení se najednou ukázalo, že nemáme ty rvačky tak úplně dořešený, střetla se tam naše ega. Ale pak jsme dotočili, objali se a zjistili, že spousta těch dětských křivd se v tom vypětí během natáčení vyřešila, že máme k sobě nějaký nový komunikační klíč a že bychom spolu teď ideálně měli natočit další film. Začali jsme si rozumět,“ říká Ondřej Trojan.

Bourák, jehož Ivan Trojan hraje, je marná postava. Jak říká Ondřej, je to skála, která ustrnula ve svém životě a odmítá z něj odrolit byť jen kousíček. A stejně tak marná je i jeho žena (kterou ztvárnila Kristýna Boková), i ona od sebe problémy pouze odstrkuje. Třetí výraznou postavou je ještě Jiří Macháček, provinční mafián a majitel místního kasina. Hybatelkou děje je ovšem Bourákova dospělá dcera, která se rozhodne ne úplně příznivou rodinnou situaci svých rodičů, z nichž ani jeden nežije moc dospěle, řešit.

Podpořte Reportér sdílením článku