Úspěšnou vědkyní komunistům navzdory

7. srpna 2022

Reportér 08/2022 · Číslo 96

V průběhu přípravy článku přišla smutná zpráva, že paní Kopecká (na snímku s rodiči vpravo) 20. července zemřela.
foto archiv

Její maminka musela za války utéct před gestapem do Londýna, otce nacisté šest let věznili. Když se v padesátých letech chtěla hlásit na medicínu, komunistický režim jí to – „z důvodu rodinného původu“ – nedovolil. Heleně Kopecké se přesto podařilo externě vystudovat mikrobiologii a v pozdějším exilu se uplatnit ve špičkových vědeckých pracovištích – mimo jiné v souvislosti s vymýcením dětské obrny.

Za první republiky její rodiče studovali na amerických univerzitách v Coloradu a Massachusetts. Tatínek se po návratu stal mimo jiné průkopníkem a trenérem basketbalu. Maminka – absolventka pražské Minervy, prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě – začala pracovat pro britské Timesy. „Měla jsem krásné dětství, bohužel trvalo jen krátce,“ zavzpomínala jejich dcera Helena pro žáky České školy v Paříži v rámci projektu Příběhy našich sousedů.

V létě 1939 vtrhlo do domácnosti Markových gestapo. „Hledali maminku, která naštěstí dostala avízo, ať se ukryje,“ vypráví na audionahrávce Helena, která tou dobou byla jako osmiletá školačka se starší sestrou na prázdninách u jihočeské Bechyně. „Najednou přiletěli vesnický kluci a volali: Vaše maminka přijela!“ Za volantem vozu, který přivezl Milenu Markovou, seděl pracovník britské ambasády Ralph Parker. „Objala nás a políbila, potom jsme ji už nikdy neviděly,“ říká Helena.

Rozpad rodiny

Helenin otec František Marek se v průběhu války zapojil do domácího odboje. Po odhalení skupiny byl zatčen a přes Terezín se dostal do Drážďan, kde si vyslechl rozsudek smrti. Ten nacisté nakonec nevykonali, závěr války jej tak zastihl ve vězení v Lipsku. „Otec byl pro mne obrovský vzor, sportovec a chlap, který vždy říká pravdu. Když se ale v květnu 1945 vrátil ze zajetí, byl to úplně jiný člověk – zlomený na těle i na duchu, zuby vymlácené, nohy zpřerážené…“

Helena a její sestra prožily válku u babičky v pražských Jinonicích. „Při každém zazvonění jsme se třásli, pro koho si asi jdou. A babičku jednou opravdu odvedli, protože ji podezřívali, že má styky se svou dcerou čili s naší maminkou,“ popisuje Helena válečné šílenství.

V roce 1943 dorazila z Londýna tragická zpráva: Milena Marková, která se mezitím nechala na dálku rozvést a vzala si zmíněného Brita Ralpha Parkera, zemřela při porodu. „Jsem přesvědčena, že jinak by se po skončení války vrátila – ať už za námi, nebo pro nás,“ domnívá se dcera Helena, která na zesnulou vzpomíná jako na milující matku, která by tu své dcery nenechala, kdyby se neocitla v tak mezní situaci. „Byla to velice vzdělaná, krásná a statečná žena,“ dodává.