Češi v Bruselu? Dobří diplomaté, špatní politici

Post Image

Češi v Bruselu? Dobří diplomaté, špatní politici

Play icon
22 minut

foto Profimedia.cz

Na konci historicky prvního českého předsednictví EU v roce 2009 vyšel v německém deníku titulek bilancující náš výkon. Zněl: „Dobří diplomaté, špatní politici.“ A tuto pověst má Česko v bruselských kuloárech dodnes. Místní politice dlouhodobě chybí jasná evropská strategie. Zda se to mění s novou vládou Petra Fialy, není zatím jasné. Český hlas by také mohl být v Evropské unii slyšet silněji, kdyby tam pracovalo více krajanů a místní byznys by tam více lobboval.

Je konec jara 2020, země Evropské unie, včetně České republiky, se vzpamatovávají z první vlny bezprecedentních uzávěr. Lockdowny zaváděné proto, aby se omezilo šíření nového koronaviru za situace, kdy ještě není vakcína ani lék, mají dramatické ekonomické dopady. A tak francouzský prezident Emmanuel Macron a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová vystupují na společné tiskové konferenci. Zatímco Macron stojí u řečnického pultíku v Paříži, Merkelová je v Berlíně. Díky videohovoru a televizní obrazovce to však onoho dne v druhé půlce května vypadá, že stojí bok po boku.

„Náš cíl je jasný: Evropa tuto krizi jednotně překoná a vzejde z ní silnější,“ říkají oba. Společně prezentují projekt evropského fondu obnovy, unikátního nástroje, který má posílit v časech pandemie evropskou ekonomiku. Jedná se o revoluční krok, obrovskou společnou půjčku zemí EU. Jen pár dní po tiskové konferenci přebírá francouzsko-německý návrh Evropská komise a s mírnými úpravami jej předkládá členským státům. Do konce roku 2020 je dohoda o masivním investičním nástroji hotová a o rok později začínají také do Česka proudit „čerstvé“ peníze.

Francie a Německo patří k nejsilnějším zemím EU, a to jak ekonomicky, tak i politicky. Pokud se na něčem dohodnou, mají značnou šanci to v Evropě prosadit. To však neznamená, že ostatní státy takovou možnost nemají. V evropské politice počet obyvatel nutně nehraje jedinou určující roli. Během koronavirové pandemie to ukázalo například Řecko, země srovnatelně velká s Českou republikou.

Když řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v lednu 2021 svým partnerům z Evropy na videokonferenci představil myšlenku jednotných digitálních očkovacích pasů, nesetkal se zrovna s nadšenou reakcí. Zavedení certifikátů o provedeném testu či očkování proti covidu-19 přitom mohlo spasit turistickou sezonu, na které je řecká ekonomika značně závislá. Úsilí řeckých diplomatů se nakonec vyplatilo: QR kódy dokazující očkování či bezinfekčnost se propsaly do evropského práva a provozu všech evropských letišť.

I malé Lucembursko

Za velkými myšlenkami a kroky na evropské úrovni mohou stát klidně i malé země. Klíčová je schopnost státu najít vhodné partnery a přesvědčit ostatní.

Podpořte Reportér sdílením článku