Volební dárky pro Fialu. Od Pirátů i od Babiše

Názory

Kdyby se Petr Fiala vpředvečer voleb zasnil nad nejlepším možným výsledkem, stejně by nejspíš nikdy nepomyslel na takovou kombinaci, jaká se mu nakonec sešla. Data z unikátního povolebního výzkumu agentury STEM/MARK ukazují, že mu k tomu pomohli jak jeho dnešní spojenci, tak i Andrej Babiš.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Na fotbalu, hokeji, basketbalu i dalších sportech je vedle sledování samotné hry a výsledků dobré i to, že se dají zápasy prakticky donekonečna rozebírat: proč to dopadlo tak a ne jinak, co by bylo, kdyby… Volby jsou v tomto směru možná ještě o kousek zajímavější a také záhadnější. U fotbalu si můžeme zpětně přehrávat vteřiny před odpískáním penalty a zkoumat, zda to byl faul, anebo ne. V případě voleb může zpětný záznam klíčových okamžiků poskytnout povolební průzkum voličského rozhodování. Například takový, který zpracovala agentura STEM/MARK pro magazín Reportér a rádia ze sítě Media Bohemia, s nimiž Reportér spolupracoval na sérii předvolebních rozhovorů. Výzkum byl zaměřen zejména na to, jak a na základě čeho se voliči rozhodovali v posledních chvílích před samotnou volbou.

S pomocí výsledků se můžeme pokusit o vysvětlení, proč volby dopadly tak, jak by asi předem málokdo očekával. Zatímco výsledky průzkumu jsou jasné, jejich novinářská interpretace bude z povahy věci vždy subjektivní.

 

Finišmen Fiala

Zhruba čtyřicet procent voličů se definitivně rozhodovalo až v posledním měsíci před volbami, více než čtvrtina dokonce až v posledním týdnu. To ukazuje, že politici a političky musejí bojovat v kampani naplno až do poslední minuty a že právě ta závěrečná fáze bývá rozhodující.

Během posledního měsíce před volbami totiž změnila své původní rozhodnutí téměř třetina voličů (29 procent z dotazovaného reprezentativního vzorku). Vztáhneme-li toto procento k celkovému počtu voličů, kterých přišlo necelých pět a půl mi-lionu, vyjde nám, že se v posledním měsíci před volbami stále přeléval zhruba milion a půl hlasů.

V této hře byla podle povolebního průzkumu výrazně nejúspěšnější koalice Spolu, vedená Petrem Fialou. Více než čtvrtina ze všech voličů, kteří v posledním měsíci měnili svou původní volbu, přeskočila právě k nim. Přepočteno na hlasy, povedlo se nakonec vítězné koalici získat během posledního měsíce přes čtyři sta tisíc nových voličů, přičemž samozřejmě také nějaký počet z těch původních zároveň ztratila. Ovšem vzhledem k tomu, že jak koalice Pirátů a STAN, tak hnutí ANO přetáhly od konkurence v posledním předvolebním měsíci jen něco přes dvě stě tisíc hlasů a samy také ztrácely (přičemž Piráti se STAN více), je zjevné, že právě finále volební kampaně vyneslo koalici Spolu k vítězství a Petra Fialu do křesla premiéra.

Zrovna od Petra Fialy by ještě pár měsíců před volbami asi málokdo čekal roli nejúspěšnějšího finišmena závodu. K vítězství v cílové rovince mu docela pomohli i oba hlavní konkurenti, ovšem velmi podstatný part odehrála i koalice Spolu a také samotný lídr.

 

Klíčové momentum

Kampaň Spolu byla ve finální fázi vizuálně i obsahově přinejmenším srovnatelná s tím, co nasadilo hnutí ANO (to se o kampani Pirátů a STAN určitě říct nedá, ti ovšem měli celkem nečekané debatní eso, k němuž se ještě dostaneme). Billboardy, slogany a posty na sociálních sítích volby v Česku nejspíš nevyhrávají. Podoba a styl vedení kampaně ovšem mohou lidem přinejmenším podvědomě signalizovat, zda je ten váš tým ve stejné váhové kategorii jako největší soupeři. V tomto směru našlo ANO poprvé po letech rovnocenného protihráče (za slogan o Babišově drahotě by měli v koalici Spolu vypsat prémie, v míře populismu a údernosti se komunikačnímu stylu konkurence přinejmenším vyrovnal).

 

Své si ovšem odpracoval i sám Petr Fiala. Dokázal se velmi dobře připravit na první ze tří velkých finálních televizních debat, jež se odehrávala na televizi Prima. Tam jednak předčil Ivana Bartoše, kolegu a současně také konkurenta z tehdy opozičního politického tábora. A především prakticky po celou dobu této diskuse výrazně válcoval chybujícího, vzteklého a místy až blekotajícího premiéra. Právě touto debatou nejspíš Fiala potvrdil části váhajících voličů, že je schopen se Babišovi nejen postavit v roli soupeře, ale také ho v přímém střetu porazit. Vystupoval tak, že bylo docela snadné si ho představit v roli předsedy vlády.

V dalších dvou televizních debatách už byly výkony Petra Fialy a Andreje Babiše mnohem vyrovnanější, poté co předseda ANO výrazně upravil rétoriku i vystupování. Fialovi a koalici Spolu už ale evidentně zůstalo to, čemu se ve sportu říká „momentum“, tedy sebedůvěra a z ní vyplývající dobré výkony.

 

Iluze pirátské přitažlivosti

Volby 2021 měly sice některé nečekané vítěze, ale zároveň i docela očekávané poražené. To, že z Poslanecké sněmovny zmizí komunisté, se dalo celkem předpokládat. U sociálních demokratů to tak úplně jasné nebylo, i když pro svůj odchod ze scény už léta dělali, co mohli. Pro českou politickou scénu by asi bylo dobře, kdyby se tradiční levice v nějaké formě alespoň trochu vzpamatovala. Jestli se jí to ovšem může podařit i po letech úslužné kooperace se sobeckým a pragmatickým agromagnátem, nelze odhadnout.

Velkými poraženými letos ovšem ve skutečnosti nebyly personálně i programově vyprahlé strany KSČM a ČSSD. Epickou a ponižující prohru utrpěli Piráti, byť jsou součástí jedné z vítězných koalic. Výrazný byl ovšem i strategický debakl hnutí ANO. Dva největší favorité voleb předvedli dvě výrazná selhání. Co pokazili?

Piráti především přecenili sami sebe. Vysoké preference, které jejich koalici se Starosty ukazovaly jarní průzkumy, nezasadili správně do kontextu doby, kdy vláda předváděla vrcholné zoufalství v souboji s koronavirem. Místo toho, aby si nálady voličstva vyhodnotili jako rozčarování z působení Babišova kabinetu, podlehli dojmu vlastní přitažlivosti. Proto nesmyslně brzy vyhlásili Ivana Bartoše kandidátem na premiéra. Tím svému lídrovi nakreslili terč na čelo a sami sebe mentálně posunuli z pozice vyzyvatelů do role obhájců dosažené voličské podpory. Klasik mocenských teorií Niccolò Machiavelli má pro tyto role příměr lišky a lva. Pirátům by role bránícího se silného lva neseděla nejspíš nikdy, tady se navíc pustili do obrany území, které ani neměli. Podle toho pak vypadala i kampaň koalice Pirátů se STAN, která jako by nevěděla, zda má být razantně kritická, nebo opatrně státotvorná, a nakonec to skončilo nejasnou bramboračkou někde mezi.

 

Uhlazený zeťák

Strategickou chybou pak nejspíš bylo i nasazení lídrů do závěrečných debat. Zpětný průzkum ukázal, že předseda Starostů působil na voliče vůbec nejpříznivěji ze všech účastníků debat. Kolega novinář Jindřich Šídlo o Vítu Rakušanovi prohlásil, že vypadal jako vysněný zeť každé středopravé voličky, čísla z průzkumu STEM/MARK ukazují, že by o něj mohl být zájem dokonce i v některých rodinách, kde volili ANO nebo SPD.

Poslat do debaty před usedlejší diváky televize Prima Ivana Bartoše, když je navíc formát debaty nastaven tak, že do finále postoupí jen dva lídři na základě diváckého hlasování, byl omyl. Rakušan by měl u tohoto publika nejspíš o poznání lepší šance. Ivan Bartoš v hlasování diváků výrazně prohrál, a necelý týden před volbami tak dostal Petr Fiala definitivní razítko, že právě on je hlavním soupeřem pro ANO a Andreje Babiše. Řada voličů se pak rozhodovala jednak podle výkonů v debatách, ale také podle toho, kdo má šanci Babiše skutečně porazit.

To, že Piráti po všem, co museli v kampani od Babiše, Okamury a dalších strpět, získali jen čtyři křesla ve sněmovně, je možná až příliš krutý trest za politickou neobratnost a přecenění vlastní značky.

 

Měli přijít, nepřišli

Chybu ovšem udělal i volební tým Andreje Babiše, který v posledních letech předcházela téměř aura neporazitelnosti. Z dat o náladách voličů museli jasně vidět, že součet podpory obou vyzyvatelských koalic Spolu a PirStan je konstantně na úrovni čtyřiceti procent či ještě o něco výše a že se mezi nimi sice přízeň voličů přelévá, ale jen minimum z nich může ANO přetáhnout na svou stranu.

Za této situace mělo Babišovo hnutí dvě možnosti. Buď sázet na to, že se do sněmovny dostanou i potenciální spojenci z ČSSD a/nebo KSČM, nebo zkusit jasně vyhrát a následně rozložit jednu z koalic a přetáhnout některou ze stran do svého tábora. Vybrali si zjevně to druhé, burcovali seniorské a konzervativněji laděné voliče strašením před pirátským nebezpečím. Tím jednak vyluxovali hlasy sociálním demokratům a komunistům, ale zároveň tlačili váhající voliče z tábora Babišových odpůrců od Pirátů ke Spolu.

Korunu tomu pak nasadil mobilizační slogan o tom, že tyto volby jsou poslední šancí volit Babiše. Kombinace mizerných výsledků vládnutí a agresivní předvolební rétoriky pak skutečně voliče vyburcovala, ovšem především ty, kteří se už chtěli dosluhujícího premiéra zbavit. Řečeno parafrází Babišova populárního covidového výroku: ti, kteří měli přijít, nepřišli… Ti druzí ano.

Ani Andrej Babiš samozřejmě nemohl čekat, že příznivci Starostů nakonec vykroužkují Piráty do té míry, že budou moci ostatní strany sestavit vládu i bez nich, on nebude moci strašit pravicové voliče neomarxistickým nebezpečím a zůstane po volbách s prázdnýma rukama bez možnosti jakékoli cesty k vládě. Svou chybnou strategií tomu ovšem alespoň částečně napomohl.

Petr Fiala si tak o volební sobotě musel připadat jako chlapec, který pod vánočním stromkem nečekaně našel dárky, o které si Ježíškovi ani nepsal. Poslali mu je tam strýc Andrej a bratranec Ivan. Bude teď na něm, aby ukázal, zda v tomto případě přálo štěstí připravenému, nebo zda se časem ocitne spíš v pozici lucky losera.

 

Nová hra

Výsledky voleb se budou, zejména u poražených, zřejmě ještě nějakou dobu rozebírat. Zvláště u Pirátů, kteří se na jaře užuž viděli v čele vlády, bolestná porážka dost rezonuje a nelze se tomu divit.

Na rozdíl od sportu, kde si člověk může i po letech vychutnat sestřih nejlepších momentů z památného zápasu, v politice platí, že diváky okamžiky z už ukončených střetnutí nezajímají. Zajímá je, co předvádějí političtí hráči v reálném čase, a už teď si začínají budovat základ svých příštích volebních rozhodnutí. Chyby ani úspěchy z voleb 2021 nebudou mít za rok vůbec žádnou hodnotu, už se hraje nový zápas a výkop má pětice stran pod vedením kapitána Fialy.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama