Lidičky, neplačte, jde se domů, jde se domů!

Post Image

Lidičky, neplačte, jde se domů, jde se domů!

Play icon
25 minut
Cölestin Baier je třetí zprava v pracovní zástěře.

foto archiv autora

Zdoňovského faráře Cölestina Baiera, farskou kuchařku Theresii Prochaskovou a další dva Němce zastřelili bez rozhodnutí soudu po válce českoslovenští vojáci. Starý kněz šel na řadu jako poslední, mrtvá těla svých farníků musel uložit do hrobu… Kraj kolem Adršpašských skal zažil v roce 1938 ozbrojené útoky Němců. V roce 1945 přišly vraždy a krádeže organizované Čechy. Některým poté československé úřady prokázaly vinu, ale nikdo je nepotrestal.

Je 20. července 1945, teplý letní páteční večer. Německý kněz Josef Nosse prožívá na faře v Teplicích nad Metují příšernou úzkost, pokouší se modlit. „Od sedmé hodiny večerní jsem věděl, k čemu dojde. Pomoci jsem již nemohl.“ Pět minut před sedmou hodinou večerní vyvádějí čeští ozbrojenci starého německého faráře ze Zdoňova Cölestina Baiera a další tři lidi z cely. Vedou je do blízkého internačního tábora. Tam si kněze vezme do parády velitel místní vojenské jednotky kapitán Svoboda.

Rány pěstí, kopance, řvaní. „Ty svině, tak řekni, kdo si ty kvéry u tebe schovával?!“ Pak podle svědectví lidí ukrytých za křovím ženou vojáci pod hlavněmi dva muže a dvě ženy do kopce. Musí vědět, že jsou vlečeni na popravu.

Páter Josef Nosse ve svých vzpomínkách uvádí: „Zhruba v 20.15 hodin byly oběti vyvedeny z lágru. Farář prý vypadal, jako by ho hodně zřídili, ženy plakaly. Na cestě k popravišti je kněz utěšoval slovy, kterými za svého působení vždy utěšoval na věčnost se vydávající duše nebo nad hroby postávající pozůstalé: ,Leutin, weint nicht, ’sgeht heim, ’sgeht heim.‘ – ,Lidičky, neplačte, jde se domů, jde se domů.‘“

Kraví hora nad Teplicemi. Během března 2021, kdy jsem pobýval v Broumově, jsem často zajížděl do Teplic nad Metují a vystoupal nad město, na travnaté svahy pod Kraví horou. Buď sám, nebo s manželi Moravcovými, jednou také všichni tři společně s lesníkem Tomášem Milatou. Miroslava Moravcová byla dlouholetou náchodskou archivářkou, vedoucí správy městských lesů pan Milata zná dobře místní terén. Před pár lety se již jednou vydal společně s německou skupinou vysídlených obyvatel hledat hrob německého faráře Baiera a jeho farníků. Neúspěšně.

Zdoňov/Merkelsdorf. Zdoňov je rozlehlá vesnice, podobná řadě jiných na Broumovsku, vinoucí se podél potoka do mírného svahu, bezprostředně sousedící se státní hranicí. Škola, mlýny, hospody a uprostřed, ve svahu, goticko-renesanční kostel sv. Trojice, obklopený hřbitovem a přiléhající k patrové barokní faře. Ke Zdoňovu byla ještě přifařena obec Libná (Liebenau) s velkým lomem a Dolní Adršpach (Nieder Adersbach) se skalním městem, oblíbeným turistickým místem. Teď se ale píše léto 1945 a všechno je vzhůru nohama. Do skalního Adršpachu se nechodí na nedělní výlety. Hned u vchodu a přímo naproti nádraží je zřízen internační tábor „Pískovna“ pro německé obyvatelstvo.

Podpořte Reportér sdílením článku