Zachraňuje novorozence, kteří mají jen třicet deka.

Post Image

Zachraňuje novorozence, kteří mají jen třicet deka.

Play icon
18 minut
Profesor Zbyněk Straňák.

foto Tomáš Binter

V péči o děti jsme vždycky patřili k světové špičce. A platí to i v případě zachraňování těch nejmenších, nezralých novorozenců, kteří váží jako tři tabulky čokolády, a přesto dnes mají šanci na solidní život. Kam až se posunou hranice medicíny? A vystřídá jednou inkubátory umělá děloha?

Letos zkraje roku světové agentury oznámily, že nemocnici v Tokiu opustil nejmenší chlapeček, jaký se kdy na světě narodil a přežil. Při narození vážil ani ne desetinu toho, co jiné děti: 268 gramů.

Dívám se na fotografii malého Japonce. Na zoufale miniaturní tělíčko kontrastující s tou nejmenší možnou, ale i tak obří dechovou trubicí zavedenou do jeho otvůrků. Na oněch necelých třicet deka života, které se vejdou do lidské dlaně. Čím jednou bude tenhle držitel rekordu, po kterém jistě netoužil? Jak dlouho bude žít? A má vůbec šanci, že to jednou bude normální zdravé dítě?

„Určitě má. To je také důvod, proč tuhle práci děláme,“ odtuší profesor Zbyněk Straňák, primář novorozeneckého oddělení Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Sám ale nemá tyhle „závody“ o rekord moc rád. Pro budoucí život nedonošeného miminka totiž není důležitá ani tak porodní hmotnost, jako týden těhotenství, ve kterém přišlo na svět.

Pokud „až“ ve 24. týdnu – což je i u nás zákonem stanovená hranice přežití, při níž už mluvíme nikoli o potratu, ale o porodu –, jsou jeho šance na zdravý život relativně vysoké. „Zrovna teď u nás na oddělení leží chlapeček, který vážil při narození 332 gramů. Teď už má téměř kilo a předpokládáme, že vše dobře dopadne,“ podotýká profesor. Kolem čtyřiadvacátého týdne se totiž začínají vytvářet plicní sklípky, základní funkční jednotka plic, která zajišťuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem, a dítě je schopné samostatného života mimo dělohu matky, jakkoli ostatní orgány jsou ještě velmi nevyvinuté.

Pokud by se japonský chlapec narodil už v týdnu dvaadvacátém, což je hranice přežití právě v Japonsku jako v jediné zemi na světě, byla by jeho záchrana svým způsobem zázrak. Ale zázraky lékaři zatím neumějí – a možná je to dobře. Ty dva týdny totiž znamenají hodně. Stačí jeden jediný den v děloze matky navíc a prognóza se podle profesora Straňáka změní o několik procent. Parametrů, které ovlivňují, zda vše dobře dopadne, nebo ne, je samozřejmě víc, a důležité je i pohlaví. Šance na přežití je v těchto týdnech těhotenství vyšší u děvčátek.

Podpořte Reportér sdílením článku