Klimatická příležitost

Někomu to sice nezní příjemně, ale je to tak.

Naše země se přeskládání své ekonomiky nevyhne a nezruší mezinárodní dohody související s klimatem tím, že na ně bude, tak jako se to dělo ve volební kampani, převážně nadávat. Proč?

Vědecká shoda

Že se téma klimatické změny objevovalo v předvolebních hádkách často jen v podobě výkřiku – „zelení šílenci chtějí zničit fungující byznysy a vrátit se do středověku“ –, se dá do určité míry pochopit. Řada z těchto změn je pro voliče těžko vysvětlitelná a v době rostoucích cen i těžko stravitelná.

To však nemění fakta. Základním cílem celé palety opatření na zmírnění klimatické změny je utlumit lidské činnosti, které se jeví pro životní prostředí jako dlouhodobě neudržitelné. Ve vědeckém světě panuje velmi silná shoda, že činností člověka, a to zejména v souvislosti s rostoucí produkcí takzvaných skleníkových plynů, dochází k nebývale rychlému globálnímu oteplování. Na stránkách americké NASA už nějakou dobu stojí, že 97 procent aktivně publikujících klimatologů se shoduje, že za globálním oteplováním a klimatickými změnami stojí lidé. Jde mimochodem o konsenzus nesrovnatelný s rozepřemi jiné vědecké komunity o covidu-19: klimatická změna se na rozdíl od nového koronaviru, který se objevil zhruba před dvěma roky, studuje už pár desítek let.

Se stoupajícími emisemi skleníkových plynů – vznikajících při tak běžných činnostech, jako je výroba energie z uhlí, při cestách auty nebo třeba i chovu krav – roste riziko extrémních změn klimatu, jimž by se současný svět už nebyl schopen přizpůsobit. Vědci se také shodují, že významnému oteplení v tomto století již nejde zabránit. I kdyby svět zítra dosáhl takzvané uhlíkové neutrality, tedy v atmosféře přestal přibývat oxid uhličitý a další skleníkové plyny, oteplování by kvůli předchozím emisím pokračovalo po desítky let dál. Obrazně řečeno, změna klimatu je rozjetý vlak s brzdnou drahou na několik generací. Snížení emisí, jak se plánuje v mezinárodních dohodách i evropském green dealu, by mělo zabránit extrémním změnám klimatu. Pokud by v tom byly úspěšné, prospěch by z toho měly nejmladší a ještě nenarozené generace.