Uspořit na energiích? Tak těžké to není

Jana bydlí s manželem a dvěma malými dětmi v bytovém domě v širším centru Prahy, dům vytápí vlastní kotelna, jedoucí na zemní plyn. Zatímco do konce roku mají ceny zafixované, od ledna jim hrozí přechod na spotové ceny a navýšení nákladů „jen“ za teplo a teplou vodu zhruba o 6,5 tisíce korun na měsíc.

Jejich sdružení vlastníků jednotek se snažilo získat od dodavatelů plynu cenovou nabídku, ale marně. Nyní se raději připravuje na to, jaké úspory zavést.

„Naše SVJ zvažuje od ledna upravit zásobování teplou vodou jen v určitých časových rozpětích v pracovních dnech, hlavně ve špičce. O víkendech by omezení nebyla. A podobně topení,“ uvádí Jana. Takovým krokem by se ušetřilo na ohřevu vody v kotelně pro celý dům, protože by nebylo třeba stále topit. Sdružení zároveň přemýšlí, zda pro celý dům centrálně nesnížit teplotu, což ale naráží na nesouhlas některých obyvatel.

Vytápění a teplá voda hrají v účtech rodin za energie skutečně největší roli.

V průměru se na nich podílí zhruba šedesáti procenty. A pokud vytápění zajišťuje zemní plyn, což je případ většiny českých sídlišť, ať již prostřednictvím centrálního zásobování teplem z tepláren, anebo z vlastní kotelny, je dopad do účtů skutečně citelný.

 

I v případech podobně brutálního zdražení, jaké čeká na výše popsanou pražskou rodinu, lze ale kombinací poměrně jednoduchých kroků dosáhnout výrazných úspor.

„Každý může do určité míry ovlivnit svoji spotřebu energií. Znamená to vytápět na nižší teplotu, která je ještě v pohodě, sprchovat se krátce a efektivně, nenechávat běžet zbytečně různé spotřebiče, nezapínat poloprázdnou myčku, při praní správně nastavovat teplotu vody a podobně,“ uvádí Jan Truxa ze společnosti EkoWATT, kde se zabývá mimo jiné poradenstvím v oblasti energií.

 

Nepřetápět a sprchovat se

První a zásadní pravidlo zní nemít přetopený byt. Platí jednoduchý výpočet, že snížením teploty o jeden stupeň se dá ušetřit až šest procent energie za její vytopení. Ještě jiný výpočet: pokud někdo vytápěl až na 24 stupňů a nyní sníží teplotu na dvacet stupňů, může ušetřit až čtvrtinu tepla, které dosud spotřebovával.

Kolik je to přesně v penězích, bude vždy záležet na tom, čím je byt či dům vytápěn a jak je zateplen – takže možné hodnoty se hodně liší. V každém případě mohou být úspory významné a vždy se pohybují minimálně v řádu tisíců korun za rok.

„Pokud vezmeme v úvahu průměrné hodnoty spotřeb tepla v běžném bytě o ploše sedmdesáti metrů čtverečních a s ním spojené náklady, můžeme tímto krokem ročně ušetřit až 3 600 korun. V případě, že někdo vytápí plynem, tak může být úspora ještě vyšší, i více než šest tisíc korun ročně,“ uvádí Roman Šperňák, mluvčí společnosti E.ON. Ta, stejně jako ČEZ a další distributoři energie v posledních měsících představili na svých webech návody pro zákazníky, jak šetřit.

Jan Truxa připomíná, že důležitou roli v tomto směru hraje instalace kvalitní regulace vytápění. „Ta má automaticky udržovat nastavenou vytápěcí teplotu v jednotlivých místnostech a také automaticky zařazovat topné útlumy v požadovaných časech,“ uvádí expert: teplota by se měla typicky snižovat v noci, a když nikdo není doma, podle předem nastaveného programu. Vše se dá ale samozřejmě dělat i ručně, jen na to lidé nesmí zapomínat.

Naopak experti nedoporučují úplně vypínat vytápění, protože pak prostor hodně vychladne a znovu ho vytopit stojí více energie, než když je topení jen ztlumené. Záleží ovšem také na tom, o jaký typ domu jde. Dřevostavby se vytopí snadno, oproti tomu starý, nezateplený dům vychládá pomalu a pak se o to pomaleji ohřívá.

Pozor je třeba dát i na to, aby si lidé nechtěnými kroky zbytečně nesnižovali účinnost vytápění. U radiátorů je nutné odvzdušnění, ale i to, aby je nezakrývaly závěsy anebo před nimi nestál nábytek.

Výrazné úspory lze jednoduše dosáhnout i správným větráním. Místo trvale anebo často otevřené ventilačky experti doporučují větrat naplno otevřeným oknem na pět až deset minut. Díky tomu se podle webu Šetřím.cz dá uspořit až 400 kilowatthodin na vytápění. Což v penězích znamená podle druhu vytápění zhruba jeden a půl až necelé tři tisíce ročně.

S ohřevem vody souvisí i další doporučení, jehož dodržování v praxi i přes svou banálnost přináší citelnou úsporu. Místo koupele v plné vaně horké vody je lepší se osprchovat. Čísla v tomto směru mluví jasně, ušetřit lze od dvou do šesti tisíc korun ročně, opět v závislosti na tom, jaký zdroj vodu ohřívá.

„Čtyřminutová sprcha je třikrát až čtyřikrát úspornější než napuštěná vana. Každodenní sprcha místo vany ušetří až 900 kilowatthodin energie ročně na osobu,“ uvádí se například na webu společnosti ČEZ Šetřím.cz.

Hlavním důvodem úspor je výrazně nižší množství vody, které je nutno ohřívat. Zatímco vana znamená sto i více litrů vody, sprchou proteče za čtyři minuty zhruba čtyřicet litrů vody.

 

 

Topení v paneláku

Zmíněné základní jednoduché rady mají ale svá omezení a zádrhely. Například když rodina bydlí v paneláku či bytovém domě na sídlišti, vytápění je buď centrální z teplárny, nebo z vlastní kotelny domu jedoucí často na drahý plyn. Obyvatelé těchto domů nemají stoprocentní kontroly nad svými účty za topení – což je i příklad mladé rodiny z úvodu článku.

Zjednodušeně řečeno, topná soustava bývá v celém domě určitým způsobem nastavená, odborně řečeno vyregulovaná, a kdyby si všichni obyvatelé stáhli topení (neboli termoregulační hlavici) až na jedničku, dělalo by to problémy. Podle Truxy by se tak totiž zastavila cirkulace teplé vody jednotlivých bytů, což by mohlo dále vést třeba ke klepání ventilů. „Pokud je ale dům vybaven řízenými oběhovými čerpadly, která sníží výkon, nestane se nic,“ dodává.

Druhá věc je, že obyvatelé domů na svých účtech i při stažení topení doma poznají jen část z dosažené úspory. Jak velkou, záleží na daném bytovém družstvu či sdružení vlastníků.

Náklady na topení se totiž ve velkých domech dělí na základní a spotřební složku. Ta první se odvíjí od plochy bytu a ta druhá od skutečné spotřeby. Záleží na tom, jaký podíl která složka má. „Která složka v globálním pohledu převažuje, nelze jednoznačně říci, protože poměr mezi základní a spotřební složkou není legislativně stanoven a je volitelný v určitém rozmezí,“ uvádí František Lebl, předseda Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků. Přesné statistiky sice nemá, ale odhaduje, že mírně převažuje základní složka. Jinými slovy případná dosažená úspora se v takovém bytě promítne do účtů rodiny jen z poloviny.

 

Investice a žrouti

Po vyčerpání úsporných kroků, jichž lze dosáhnout pouhou změnou zvyklostí a „zadarmo“, existuje celá plejáda opatření, která nestojí moc, lze je provést rychle a úspory s nimi mohou být podstatné a hlavně dlouhodobé.

Asi nejjednodušším a dnes už i poměrně levným krokem je výměna žárovek za ledky.

Když v roce 2009 vstoupila v platnost legislativa zakazující v Evropské unii používání klasických žárovek a stanovující harmonogram jejich stažení z trhu, vyvolalo to velkou vlnu nevole.

Důvodem zákazu ale byla už tehdy snaha uspořit elektrickou energii. Klasická, takzvaná vláknová žárovka totiž spotřebovala devadesát procent energie na výrobu tepla a jen deset procent na svícení.

Na trhu jsou dnes halogenové, úsporné a LED žárovky. První typ proti klasickým žárovkám (které se už neprodávají, ale se kterými se stále vše porovnává) uspoří třicet procent, druhé až 70 procent a LED až 90 procent energie.

Výměna za ledky patří nyní k těm velmi doporučovaným, a navíc dostupným krokům. Jejich ceny se už pohybují v řádech desítek korun, zatímco před lety přišly na několik stovek za jednu.

Podobně jako klasické žárovky zastarávají po energetické stránce i ostatní spotřebiče, zvlášť ty, které většina domácností nemění kvůli jejich ceně každý rok.

Největším žroutem energie z běžných spotřebičů jsou chladnička a mrazák. Obecně platí, že pokud jde o zařízení staré deset až patnáct let, spotřebuje zhruba čtyřikrát více elektřiny než to moderní.

„Zatímco deset let stará lednice spotřebuje za rok elektřiny třeba za 2 000 korun, provoz moderní lednice vyjde zhruba na 500 korun. Totéž platí pro pračku. Roční provoz nové pračky jen na elektřině přijde tak na 300 korun. U staré pračky je to daleko více,“ uvádí Šperňák z E.ON.

Nicméně, než se člověk pustí do bezhlavé výměny spotřebiče, jehož cena například u lednice s energetickou třídou A přesahuje třicet tisíc korun, je lepší investovat do takzvané chytré zásuvky. S pomocí ní lze změřit, jaká elektronika v domácnosti nejvíc „žere“ a kolik. Chytrá zásuvka přijde jen na zhruba pět set korun.

„Například si připojím zásuvku na ledničku, sleduju její spotřebu a vím, kolik to dělá i z celého bytu. Mohu si tím i snadno spočítat, za jak dlouho a jestli vůbec se mi vrátí, pokud si koupím úspornější ledničku,“ popisuje Truxa s tím, že tímto procesem si prošel i sám a zjistil, že jeho stará lednička na chalupě měla třikrát vyšší spotřebu než ta modernější doma.

 

Velké investice a úspory

Hlavně majitelé rodinných domků mají ještě další možnosti, jak výrazně uspořit. V těchto případech už jde ale o investice za desítky až stovky tisíc korun, u nichž se vyplatí dobře počítat a poradit se s expertem. Případně o miliony, pokud jde o komplexní řešení anebo celý bytový dům.

Jako první z velkých kroků experti doporučují zateplení domu a výměnu oken. Z dalších opatření se nabízí tepelné čerpadlo a fotovoltaika. Zájem je nyní obrovský, jak potvrzuje i ministerstvo životního prostředí, registrující jen za první půlku roku dvojnásobný počet žádostí o dotace na tento typ úspor. Poptávka se přitom dále zvětšuje.

Ne vždy to ale jde snadno, jak popisuje Alena, která se s rodinou před pár lety přestěhovala do Hájku u Uhříněvsi do domu z osmdesátých let. Byl nezateplený a vyžadoval rekonstrukci. Celkem už investovali více než 930 tisíc, z toho do zateplení podlah, stropů a stěn kolem oken 560 tisíc, do tepelného čerpadla 260 tisíc a nových oken 78 tisíc. 36 tisíc pak stálo zpracování projektu a energetické zhodnocení. Z těchto peněz by měli zhruba polovinu získat zpět díky programu Nová zelená úsporám, dotacím zaměřeným právě na úspory energií.

Čeká je ještě ale zateplování domu zvenčí. „Během covidu narostly ceny stavebních prací, a tak jsme kvůli financím nestihli dům zateplit. Žádost o dotaci jsme tedy zrušili a napsali novou s vyšší cenou 1,2 milionu, ale žádostí je přetlak a zatím čekáme na schválení,“ popisuje Alena s tím, že bohužel tak mají před zimou nezatepleno. Plánují proto prozatím aspoň šetřit a neohřívat bojler až na 60 stupňů, ale jen na čtyřicet.

 

Na jedné lodi

Všechny výše uvedené úspory mají nejen za cíl pomoct při řešení akutního problému – tedy s úsporou financí v době zdražujících energií: jde též o planetu a životní prostředí. Popsané kroky totiž také snižují emise CO2.

Energie přitom začaly zdražovat už v druhé půli loňského roku v souvislosti s oživením globální ekonomiky po covidu, ruská agrese na Ukrajině nárůst dále nakopla. Na svůj vrchol vystoupaly ceny elektřiny a plynu na burzách letos koncem léta, pak začaly klesat, začátkem října však byly stále jasně nad loňskými hodnotami. Do účtů domácností se navíc tento vývoj promítá postupně a se zpožděním, podle velkoobchodních cen by mohly ještě stoupnout na dvojnásobek až trojnásobek. Tuto zimu zabrání nejvyššímu nárůstu vládou stanovený strop, ale zdražení i tak pocítí hodně lidí.

Smysl tudíž dávají, po pečlivém zhodnocení, i dlouhodobé investice do obnovitelných zdrojů, ať už jde o zmíněnou fotovoltaiku, čerpadlo, či elektromobil a nabíječku k tomu. Trhy a ceny totiž zůstanou podle prognóz ještě nějaký čas napjaté. A zároveň je třeba šetřit, jak nabádá i Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Což se nějakým způsobem děje: letos za osm měsíců v Evropě klesla spotřeba plynu o deset procent. Pokud však zcela ustanou dodávky z Ruska, bude podle IEA třeba dalších úspor. Nejen drobných, ale i těch větších. A další zima je sice daleko, ale z hlediska velkých investic vlastně za dveřmi.

„Třeba solární panely je ideální začít řešit právě teď, neboť do následující montážní sezony, začínající v březnu, budete vstupovat s řádně vybranou firmou, vyřízenou dotací i žádostí na distribuční společnost. Budete vědět, kolik panelů a jaký systém chcete instalovat,“ říká energetický expert Petr Pávek, jednatel TZB Solar. Navíc – jak dodává – vše teď trvá kvůli vysoké poptávce déle než dříve.

 

Autorka založila odborný web Ekonews, pro který píše.