PODCAST: Krize nás naučila, jak se kamarádit mezi žánry

Je celá situace kolem kultury a pandemie spíš komedie, nebo drama?

Jan Burian: Víte, já myslím, že dnes v dramatickém umění převládá žánrová synkreze, takže to, co zažíváme, jak v umění, tak v životě, je hlavně tragikomedie. Člověk se může těm vnějším projevům smát, ale podstata často legrační nebývá.

David Gaydečka: V seriálovém názvosloví se uchytil výraz dramedy, který kombinuje anglické drama a comedy. A já mám pocit, že to tomu nejvíce odpovídá.

Kultura je velmi široký pojem a vy zastupujete dva docela odlišné segmenty. Kulturu pod dohledem státu a kulturu velice soukromou. Koho pandemie zasáhla víc?

Burian: Pandemie trefila všechny. Pozitivní je, že nás to donutilo se víc kamarádit napříč různými žánry. S Davidem jsme spoluorganizovali obří koncert v Národním divadle, kdy se nezávislá scéna a populární hudba objevila ve společném projektu. Díky tomu jsme veřejnosti ukázali, že když je krize, tak je dobré, pokud loď zachraňují všichni námořníci a nehádají se, která paluba je důležitější. Protože když je v lodi díra, nakonec se potopí všechny paluby, byť je pravda, že ta nejnižší ke dnu jako první.

Gaydečka: Myslím, že to trefilo celou společnost a jsou části společnosti, které to odnášejí ještě mnohem více než my. Pokud se zaměřím na kulturu, tak pro nás všechny je důležitý divák. Děláme to hlavně pro něj. A divák byl trefen pandemií výrazně, jelikož přišel o možnost něco zažívat, a místo toho přešel do úkrytu, kde všechno sledoval online. To nemůže nahradit živý zážitek – ať už v případě divadla, nebo hudby.

Burian: David říká důležitou věc. Zažili jsme něco naprosto nečekaného, kdy skoro na rok museli všichni lidé zalézt do krytu. A nejlepší, co mohli dělat, bylo zrušit sociální kontakt – přestat se objímat, chodit spolu za ruce, setkávat se. Celý úspěch civilizace je ovšem založený na pravém opaku – na kooperaci, dělbě práce. A kdybychom se nevodili za ruku, ani bychom se nerodili. Uvidíme, jak nám půjde se po pandemii tohle zase naučit, ale já věřím, že v tomto směru bude hrát kultura významnější místo, než si teď myslíme. Třeba si také budeme vážit víc jeden druhého, protože si budeme vážit setkávání se s druhými lidmi.