Faltýnkova stoka aneb jak korupce požrala ANO

Report

Strana ANO, založená Andrejem Babišem, vždy hlásala hesla jako „Lepší Česko. Bez politiků řízených mafiány“ či „Postavit se korupci a neblábolit“. Brněnská korupční kauza Stoka, kterou řeší soud, přitom ukazuje, že ANO tam provozovalo systém: buď zaplatíš, nebo nedostaneš zakázku. „Mám vás začít popravovat nebo co?“ zlobil se podle policie nyní souzený expolitik ANO Jiří Švachula. Přesto Jaroslav Faltýnek, za jehož působení brněnská chobotnice v ANO vznikla, znovu kandiduje. A Babišovi to zjevně nevadí.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Na velikonoční Zelený čtvrtek 29. března 2018 se na radnici městské části Brno-střed v kanceláři šéfa investičního odboru Petra Liškutina otevřely dveře – vstoupil do nich podnikatel Michal Unzeitig, majitel brněnské stavební firmy MT-mont, s. r. o.

Úředník městské části Petr Liškutin byl tehdy členem ANO, založeného Andrejem Babišem coby politické uskupení, které mělo podle svého programu potírat korupci spojenou s „tradičními politickými stranami“.

„Mám tu obálku. Nemám ti ju hned dát, těch pět procent?“ otázal se podnikatel Michal Unzeitig úředníka a člena ANO Petra Liškutina.

„Nech to, až to bude všechno,“ odpověděl mu Petr Liškutin.

„Jednání obou uvedených bylo zadokumentováno dne 29. 3. 2018 v kanceláři Petra Liškutina,“ zapsala policie do úředního záznamu ve spisu, který nazvala Stoka.

„Všechno“ byla konečná částka, kterou si úředník Liškutin nechal „uloupnout“ ze stavební zakázky vyhlášené brněnskou radnicí. Tu získala Unzeitigova firma na základě zmanipulovaného výběrového řízení: v městské části Brno-střed se totiž tehdy takové obchody domlouvaly dopředu. „Dáme ti zakázku, ale ty nám z toho odevzdáš určitá procenta,“ zněla dohoda, jak ji svými slovy popsala policie.

Kolik procent to bylo? Lišilo se to v průběhu doby. Někdy to bylo „jen“ pět procent, později i více. Ale o tom ještě bude řeč.

Zakázku, o kterou při jednání s Liškutinem šlo, podnikatel Unzeitig zdárně dokončil v červenci 2018, a tudíž mohl přinést šéfovi investičního odboru „všechno“.

„Po vzájemné telefonické domluvě navštívil Michal Unzeitig dne 24. 7. 2018 Petra Liškutina v jeho kanceláři,“ uvedla policie a dále popsala záznam z kamery, kterou mezitím tajně instalovala do jeho kanceláře na brněnské radnici: „V 10 hodin a 47 minut přichází Unzeitig do Liškutinovy kanceláře. Nese si s sebou nějaký diář. Oba se pozdraví a Liškutin se jej ptá, jak se daří. Unzeitig jde k jeho stolu a z diáře vyndává bílou obálku. Tuto podává Liškutinovi a tento ji schovává na stůl pod papír.“

 

•••

Na onen Zelený čtvrtek, 29. března 2018, kdy si na brněnské radnici městský úředník a člen ANO domlouval úplatky, se vydal Andrej Babiš se svou rodinou na Kanárské ostrovy. Babiš byl v té době předsedou vlády v demisi. Na fotografiích z ostrova Tenerife, které pak zveřejňoval na sociálních sítích, vypadal šťastně: marketingový tým patrně usoudil, že lidé ze snímků získají pocit, že – jak zní slavné heslo ANO – „bude líp“.

Pár měsíců předtím, v říjnu 2017, vyhrála jeho strana volby s protikorupční rétorikou. Jeho voliči věřili tomu, že miliardář se svým „hnutím“ vymýtí v Česku korupci a klientelismus.

Avšak úsměvy, radost a také spanilé jízdy po krajích, které v té době Babiš se svými ministry podnikal a na kterých veřejnost znovu ujišťoval o své protikorupční strategii, byly do značné míry pouhou oponou. Za ní se ve skutečnosti odehrávaly věci, které byly pravým opakem boje proti kmotrům. Z Babišovy strany se v souvislosti s vlivem druhého muže ANO, šéfa poslanců Jaroslava Faltýnka, začala stávat nová verze klientelistického politického uskupení: fungovalo podobně, ne-li hůře než Babišem kritizované tradiční strany v předešlých desetiletích.

A doložit to lze právě případem, jejž policie nazvala „Stoka“.

Detektivové totiž narazili na rozsáhlý systém klientelismu v městské části Brno-střed. Zjistili to úplnou náhodou, když se snažili vyšetřit úniky důvěrných informací z policejních databází: ty směřovaly k lobbistům a podnikatelům, kteří chtěli vědět, jestli se na ně policie nezaměřuje. Případy korupce na radnici v Brně, na něž při tom policie narazila, představovaly nečekaný vedlejší produkt jejich práce. Detektivům se tak od roku 2017 začal ukazovat tragický obrázek zkorumpovanosti politické reprezentace brněnského ANO.

Telefonické odposlechy, prostorové kamery a sledování úředníků, lobbistů a podnikatelů – vše řádně povolené soudcem – vydaly postupem času řadu nezvratných důkazů. Nešlo o žádnou „hurá akci“ podobnou zásahu na Úřadu vlády v roce 2013 za éry kontroverzního Roberta Šlachty. V Brně šli kriminalisté najisto a opodstatněně. Během třech let se jim podařilo rozplést obrovskou síť komunální korupce a zachytit při tom aktéry při činu a s úplatky v ruce nebo s penězi schovanými doma a v autech či v kancelářích za rámy obrazů. Řada obviněných se pak pod tíhou důkazů ke kriminální činnosti přiznala, aby si u soudu případně vysloužila nižší trest.

 

•••

V roce 2019 bylo Tomáši Kejlovi něco málo přes padesát let. Žil a pracoval v Brně a byl rád, že se občas dostal k zajímavé stavební zakázce města. Kejla nebyl žádný velkopodnikatel. Jako osoba samostatně výdělečně činná měl živnostenský list a oprávnění podnikat ve stavebnictví a ve zprostředkování obchodu.

Malé, ale stálé podnikání s drobnými zakázkami mu obstojně vynášelo. Až do té doby, než si ho 18. června 2019 pozvala na výslech policie. Chtěla vědět, jestli musel také on platit úplatky místním úředníkům a politikům za získání zakázky.

„Někdy, nevím kdy přesně, mohlo to být tak v roce 2015 (nebo 2016), mně Petr Kosmák (úředník radnice Brno-střed, pozn. red.) řekl, že se změnily poměry a dále to budeme muset dělat tím způsobem, že z každé zakázky mu musím odvádět patnáct procent z celkové fakturované částky. Nedefinoval, jestli je to úplatek, nebo provize. Každopádně řekl, že ,oni jsou hrozně nenažraní‘. Vyplynulo mi ze situace, že ty peníze nejsou pro Petra Kosmáka, ale že je dává dál,“ uvedl zcela otevřeně při své výpovědi u policie brněnský podnikatel Tomáš Kejla.

Podle shromážděných důkazů představovaly dřívější úplatky odváděné politikům pět až osm procent ze zakázky. Po nástupu politiků ANO z vládní strany premiéra Andreje Babiše se suma zvýšila na deset a nakonec až na patnáct procent.

„Měl jsem s tím morální problém, ale protože jsem nechtěl zahodit šest let práce, souhlasil jsem,“ dodal Kejla. „Peníze jsem Petru Kosmákovi předával buď v autě, ve svém superbu, nebo v různých restauracích v městské části Lesná. Například v restauraci Pool Grill nebo v restauraci Na Vyhlídce aneb u Černé báby. Minimálně jednou jsem mu peníze předával u Měnínské brány na ulici, kde měl Petr Kosmák kancelář,“ upřesnil podnikatel Kejla.

„Fungovalo to tak, že já jsem nacenil zakázku a z této jsem odečetl patnáct procent, která jsem Petru Kosmákovi pravidelně odváděl. Petr Kosmák mi nikdy neříkal, kolik mu mám ten který měsíc dát. Čísla padla pouze na začátku – to bylo těch patnáct procent, která chtěl,“ vysvětlil podnikatel.

„Peníze jsem mu předával většinou v nějaké ruličce. Bylo to asi deset tisíc korun měsíčně. Komu a jakým způsobem předával Petr Kosmák peníze dál, nevím. O to jsem se nestaral,“ řekl Kejla. Úředník Kosmák po svém zatčení Kejlova slova potvrdil. A stal se spolupracujícím obviněným.

Jak policie zjistila, patnáctiprocentní vratky, tedy úplatky, se odváděly podle pokynů hlavního aktéra kauzy Stoka, místostarosty radnice Brno-
-střed Jiřího Švachuly, vlivného regionálního politika vládní strany ANO. To on byl ten „nenažraný“.

 

•••

Vyhodnocením odposlechu a záznamu telefonního čísla, které užíval Jiří Švachula, policie zjistila, že má vazby na všechny klíčové lidi z odhalené korupční sítě. A nejen na ně.

„Jiří Švachula je ve velice úzkém kontaktu s Richardem Mrázkem, náměstkem primátora města Brna, se kterým Jiří Švachula zjevně řeší i veřejné zakázky, minimálně rekonstrukci tržnice na Zelném trhu v Brně,“ uvedl státní zástupce Radek Mezlík, který na celou kauzu dohlížel. A dodal: „Navíc jsou blízcí přátelé.“ I Richard Mrázek byl členem ANO.

„Dále je Jiří Švachula v kontaktu s Jaroslavem Faltýnkem, místopředsedou hnutí ANO, s Petrem Rafajem a Petrem Solským z ÚOHS (antimonopolní úřad), s Milošem Havránkem z Dopravního podniku města Brna, s hejtmanem Jihomoravského kraje Bohumilem Šimkem (za ANO), ale též s předsedou brněnského hnutí ANO Pavlem Dvořákem či Taťánou Malou, náměstkyní hejtmana Jihomoravského kraje (která byla od října poslankyní ANO a v roce 2018 pár dnů také byla ministryní spravedlnosti), s Romanem Vikem ze společnosti Travel Service a řadou dalších podnikatelů,“ uvedl 27. dubna 2017 v úředním záznamu státní zástupce Mezlík.

 

•••

Do programového prohlášení své vlády si v roce 2017 Andrej Babiš nechal výslovně vepsat tuto pasáž: „Budeme bojovat proti korupci ve všech oblastech, tento boj systémově koordinovat, vyhodnocovat efektivitu již přijatých protikorupčních opatření v praxi a navrhovat jejich vhodné změny a doplnění.“

Premiér Babiš pak v průběhu let opakovaně prohlašoval, že potírání korupce je jedním z hlavních smyslů existence jeho vlády. „Zapojil jsem se do politiky, abych se se svým hnutím angažoval v boji proti korupci, a v důsledku toho jsem přišel o hodně peněz,“ řekl v září 2020 pro německý časopis Der Spiegel v rozhovoru, v němž se navíc označil za člověka s „mimořádně dobrou morálkou“.

O tom, zda byla tato mravní sebechvála pravdivá, lze s úspěchem polemizovat – mimo jiné i s ohledem na otázku jeho „čichu“ na spolupracovníky. Babišovo dlouholeté mlčení ohledně kontroverzních aktivit Jaroslava Faltýnka nabízí logické vysvětlení, že to miliardář a politik s bojem proti korupci a klientelismu nikdy nemyslel tak úplně vážně. Respektive nepovažoval to za zásadní věc, pokud se týkalo člověka, který je mu prospěšný.

Osoby, které vyplnily systém, v němž korupce v Brně fungovala, totiž stvořil prostřednictvím svých spolupracovníků právě tehdejší místopředseda ANO Faltýnek, jinak pravá ruka Babiše. A ačkoli se k tomu po vypuknutí aféry Faltýnek neznal, svědci vypověděli, že brněnští politici, kteří pak uvázli v kauze Stoka, byli z Faltýnkovy stáje.

Tento moment už pečlivě zrekonstruovali v roce 2020 kolegové ze serveru Aktuálně.cz. Ti přišli s tím, že Faltýnek si vybral na úplném začátku fungování strany skupinu více než sedmdesáti lidí. Mezi nimi byli i pozdější primátor Brna Petr Vokřál, jeho již zmíněný náměstek Richard Mrázek či radní Jiří Švachula. „Faltýnkovce“, jak se jim později začalo říkat, nechal místopředseda ANO v rozporu se zvyklostmi zapsat ze dne na den mezi členy v Praze a bez souhlasu jiných brněnských spolustraníků.

Ve skupině bylo i několik blízkých známých Jiřího Švachuly, kteří mu pak pomohli ve straně svými hlasy nastartovat kariéru.

 

 

•••

Radní a místostarosta městské části Brno-střed Jiří Švachula spolupracoval na výběru úplatků nejdříve se svým známým, podnikatelem iráckého původu Samanem El-Talabanim a s jeho kolegou Pavlem Ovčarčinem. El-Talabani a Ovčarčin chodili za stavebními firmami a žádali od nich, aby jim z udělených zakázek odváděly deset procent z hodnoty zakázky.

Policie k tomu v lednu 2019 ve spisu poznamenala: „Švachula dopředu vybral konkrétní zakázku, nechal vypracovat krycí list zakázky a následně konkrétním spřáteleným firmám dopředu sdělil cenu, za niž bude zakázka vysoutěžena. Oslovené firmy se následně rozhodly, zda mají o zakázku zájem.“ Výběrových řízení se záměrně účastnily i další firmy, které celému procesu dodávaly legitimitu, i když věděly, že tentokrát nevyhrají – policejním slovníkem řečeno „dělaly křoví“. „Tyto informace předávali firmám Saman El-Talabani a Pavel Ovčarčin.“

„Z takto následně získané veřejné zakázky měl Jiří Švachula požadovat deset procent z ceny, kdy šest procent bylo pro něj a zbytek pro Samana El-Talabaniho a Pavla Ovčarčina. Takto měla být mimo jiné ovlivněna veřejná zakázka na opravu zastávky MHD v Brně na Obilním trhu, rekonstrukce Domu ovoce a zeleniny v Brně na Zelném trhu. Dále měly být ovlivněny například veřejné zakázky přestavby výměníkových stanic, opravy městských bytů, opravy městských domů na ulicích Jánská, Bakalovo nábřeží, Bratislavská, Solniční, Údolní, Jezuitská a dalších,“ popsala policie, co zjistila.

Později nechal Švachula vybírat peníze namísto El-Talabaniho přímo jednoho z úředníků městské části Brno-střed Petra Kosmáka. Ten byl vedoucím technikem správy nemovitostí na radnici Brno-střed. A právě s ním se dohodl, že bude vybírat ještě více – patnáct procent: právě to byla ona „nenažranost“, o níž se mluví v první části tohoto textu.

Proč se výběrčí peněz změnili, zjistila policie z odposlechů: Švachula a El-Talabani se totiž rozhádali.

Při čtení spisu Stoka je zarážející, jak blízko mělo jednání brněnského ANO k podsvětí a jeho tradicím. El-Talabani a Švachula se znali už od konce osmdesátých let z diskoték. Někteří pamětníci je považují za „brněnské veksláky“. A podnikatel iráckého původu, který v Česku už natrvalo zůstal, měl pak styky i s lidmi, kteří se podíleli na distribuci drog. Policie přitom měla štěstí, že začala mapovat a odposlouchávat celou skupinu zrovna v době, kdy se vztahy mezi Švachulou a El-Talabanim vyhrotily. Slyšeli tak online, jak se oba hádají a jak si leccos vyčítají.

 

•••

Z jejich hádek byla – kromě debat o výši úplatků – zajímavá i pasáž, kde mluvili o rodině Jaroslava Faltýnka. Policie se z kontextu domnívala, že pod přezdívkou „starý pán“ mysleli právě tehdejšího místopředsedu ANO.

„El-Talabani Švachulovi řekl, že mu (podnikatel) Ivan Trunečka řekl, že Švachula měl okrást Faltýnky. Zde je myšleno, že šlo o Jaroslava Faltýnka a (jeho syna) Bc. Jiřího Faltýnka – oba vlivní členové politické strany ANO, jíž je Švachula členem,“ napsala ve vyhodnocení odposlechu policie. A dodala: „… kdy jim místo dohodnutých padesáti procent dal jen třicet. U tohoto sdělení vzniká podezření, že se jedná o podíl z ceny ovlivněných veřejných zakázek, tedy o vyvádění peněžních prostředků směrem k dalším členům stejné politické strany.“

Z odposlechnuté debaty bylo patrné, že El-Talabani hrozil Jiřímu Švachulovi, že se na něj provalí informace o jeho korupčním jednání. A to tak, že se to dozví „starý pán“, tedy Jaroslav Faltýnek. Pokud byla slova obou dnes obžalovaných a souzených mužů pravdivá, znamenalo by to, že „starý pán“ představoval v hierarchii systému jakéhosi kmotra a arbitra sporů.

Policii se nepodařilo prokázat, že by „oba Faltýnci“ byli součástí zločinecké skupiny, neboť na samostatné rozpracování a na odposlechy a sledování Babišovy pravé ruky už nedošlo. Detektivové měli údajně obavu, že při dalším prodlužování operace uniknou informace o brněnské větvi vyšetřování ven, čímž by se znehodnotil
sběr důkazů o korupci brněnských radních. Další zdroje přišly s verzí, že policie nešla dál kvůli obavám, že už by se pohybovala v těsné blízkosti premiéra.

Obecně platí, že Jaroslav Faltýnek se už nějakou dobu vyhýbá médiím, jestliže cítí, že se budou ptát na jeho kauzy. Pokud nejde výslovně o politická témata sněmovny, rozhovory neposkytuje. Zatímco v roce 2017 ještě komunikoval a odpovídal na otázky magazínu Reportér, později nereagoval. Nebral telefon, neodpovídal na SMS zprávy se žádostmi o schůzku. Otázky zaslané mailem ignoroval. Stejnou zkušenost s ním mají i další novináři.

Ve stručných prohlášeních Jaroslav Faltýnek pouze řekl, že s brněnským případem nemá nic společného a že s Jiřím Švachulou neměl žádný vztah. Avšak jeho syn to popsal úplně jinak. „S otcem byli kamarádi takových deset dvanáct let,“ sdělil Jiří Faltýnek Hospodářským novinám s tím, že on sám Švachulu považoval rovněž za kamaráda.

 

•••

V dalších odposleších hovorů podnikatel El-Talabani řekl radnímu Švachulovi, že jejich roztržka povede k ukončení spolupráce „na čištění peněz z korupce“. „El-Talabani hovořil o ukončení spolupráce se Švachulou, neboť nenosil to, co měl. Tímto byly myšleny vyvedené peníze z veřejných zakázek, které Švachula nebyl schopen vybrat nebo je zadržoval a nedával El-Talabanimu,“ uvedla policie.

„Já jsem čekal, jestli se budeš chovat fér. Padla věta, že jsme skončili proto, protože tys nenosil to, cos měl nosit,“ řekl na schůzce El-Talabani. „Já se chovám fér,“ reagoval ve vyhrocené debatě Švachula.

Z vyhodnocení odposlechu podle policie také vyplynulo, že El-Talabani vyslovil na schůzce hypotézu, že v případu zadržovaných peněz, o který vedli spor, mohli sehrát roli Faltýnkové. „Možná to utli Faltýnci,“ řekl El-Talabani. Jiří Švachula s tím nesouhlasil. „To není pravda,“ řekl.

Na policii to skutečně budilo dojem – společně s obsahem dalších odposlechů a pozdějších svědeckých výpovědí –, jako by v celém systému hráli otec a syn Faltýnkovi významnější roli.

„Z toho vyplývá, že ,Faltýnci‘ mají přímý vliv na rozhodování o veřejných zakázkách, případně o tom, se kterými lidmi bude při ovlivňování veřejných zakázek spolupracováno,“ uvedla policie.

El-Talabani také podle policie jednou Švachulovi řekl, že „musí počítat s kriminálem, když si bere peníze z firem“. Irácký podnikatel úplatkům v tomto kontextu říkal „třísky“. Zřejmě ve smyslu toho, že šlo o peníze, které se oddělí od městských zakázek jako třísky od dřeva.

Že El-Talabani nebyl jen obyčejným výběrčím peněz pro Švachulu, dokládá jeden pozoruhodný záznam policie. „Mimo prověřované je Saman El-Talabani v telefonickém kontaktu s Pavlem Dvořákem, předsedou brněnské organizace hnutí ANO, se kterým řeší členskou základnu,“ stojí v policejním záznamu kauzy Stoka.

 

•••

V dalších odposlechnutých hovorech se objevoval téměř mafiánský slovník.

Konkrétně šlo o diskusi mezi Jiřím Švachulou a spřízněným podnikatelem Janem Tkadlecem, jenž byl evidentně s lidmi kolem El-Talabaniho také v kontaktu. Hovor se uskutečnil krátce poté, co byl El-Talabani zatčen kvůli jiným podezřením, která nesouvisela se Stokou. Šlo o daňové podvody. El-Talabani kvůli tomu pobýval od 18. května 2017 měsíc ve vazbě.

„Hovor měl přímou souvislost se zadržením El-Talabaniho,“ uvedla policie a pokračovala: „Jiří Švachula volá Janu Tkadlecovi a ptá se ho, co to mělo být za provokaci.“ Tkadlec se pak zeptal, jakou provokaci má na mysli.

 

Švachula: Byl za mnou nějaký debil. Mám začít něco dělat? Mám vás začít popravovat nebo co? Co to bylo za provokaci?

Tkadlec: Nevím, co chce...

Švachula: Přišel kořeň a říkal, že je od Tkadlece! Seděl jsem po měsíci v baru. Nechápu, jak mě ten kořeň vůbec našel. Takové věci se nedělají! Rychle šlápnu na plyn. Ten člověk, co za mnou přišel, měl stejně vlasů jako já.

Policie poznamenala: Podle osobní znalosti šlo o Michala Kováře, spolupracovníka El-Talabaniho. (Byl také téměř holohlavý.)

Švachula: To je hnusný člověk. Přišel ke stolu, kde jsem seděl s důležitýma hostama, a řekl mi, že se mnou ihned potřebuje mluvit. Chtěl jsem mu dát facku, ale to se nehodilo.

Tkadlec: On mi akorát říkal, že má pro tebe nějaký vzkaz.

Policie poznamenala: Zřejmě šlo o vzkaz týkající se zadržení osoby Saman El-Talabani.

Švachula: Tak jsem ho vyhodil do prdele. Nezajímá mě to. A je mi to úplně jedno. Nepotřebuji nic slyšet.

Tkadlec: Jasné. Už je to vyřešené.

Švachula: To jsou věci mimo mě. Nemám s tím nic společného. Jestli chce někdo hrát takovou hru, tak se jedině naseru.

Tkadlec: Ten dotyčný snad žádnou hru nebude rozehrávat.

Švachula: Takové věci mě trápí. I když znám někoho od osmdesátek, tak je mi úplně jedno, jestli se do něčeho dostal. Je mi to jedno. Nikomu pomáhat nebudu, nemám k tomu důvod. Jestli za mnou ještě někdo takto přijde, tak to špatně dopadne. Bude to kontraproduktivní (…) Kdyby se neoháněl tvým jménem, tak bych se ani nezvedl ze židle a nechal bych ho vyhodit. Proto jsem nasranej.

Tkadlec na Švachulova slova nic neříkal.

Proto Švachula dodal: „Ta pondělní schůzka okolo 13. hodiny platí. A tomu dotyčnému (Michalu Kovářovi) dej hned kapky!“

 

Policie pak k „pondělní schůzce“, o které mluvil Švachula, doplnila: „V rámci odposlechu bylo zjištěno, že Jan Tkadlec v rámci své činnosti pro společnost Pískovna Černovice plní pokyny lidí z hnutí ANO, přičemž se odvolává na Jiřího Švachulu a Richarda Mrázka.“

I v případě Pískovny se přitom podle policie „odlupovaly třísky“. Pískovna byla městská firma. Od roku 2003 měla městská část Brno-Černovice v této společnosti devadesát procent podílu. Jan Tkadlec byl v letech 2016 až 2020 jednatel Pískovny.

 

•••

Později, když policisté El-Talabaniho skřípli kvůli úplatkům na brněnské radnici, začal irácký podnikatel s detektivy spolupracovat.

A jednoho dne předal policii důležité dokumenty týkající se ovlivňování veřejných zakázek v Brně. Ty prý našel ve svém bytě shodou okolností.

„Písemnosti jsem nehledal. Domníval jsem se, že je má policie, poté co u mě v bytě prováděla domovní prohlídku,“ uvedl Saman El-Talabani do protokolu. Interní dokumenty o ovlivňování veřejných zakázek našel podnikatel ve svém bytě v únoru 2018 údajně náhodou, a to díky špatně odtékajícímu odpadu v kuchyni a koupelně. „Rozdělal jsem část kuchyňské linky, konkrétně kus spodní krycí lišty. A tam jsem našel uschované písemnosti, zabalené v igelitovém obalu spolu s bílými montérkami,“ řekl policistům El-Talabani. „V minulosti jsem ty listiny pod kuchyňskou linku dal já sám osobně,“ dodal.

„Podle těchto písemností se vybíraly firmy, které následně zakázku vysoutěžily a vyhrály. Jiří (Švachula) mi vždy dodal podklady pro danou zakázku a firmy, které budou osloveny,“ řekl El-Talabani. Princip výběru firem byl podle něj jednoduchý. El-Talabani dostal od Švachuly „krycí list“, v němž byla samotným úřadem vypočítána pravděpodobná cena zakázky. Spolu s tím v něm byl i seznam firem, které budou osloveny.

„Bylo jedno, která z firem to vyhraje, protože většina takto oslovených firem byla ochotná a chtěla platit dohodnutá procenta ze zakázky,“ vysvětlil El-Talabani.

Na seznamu firem byla většinou jedna z nich označena zvýrazňovačem. Právě tato firma měla zakázku vyhrát. Jakmile se provize, tedy „třísky“, ze zakázky dostaly k El-Talabanimu, putovaly ihned ke Švachulovi. „Předával jsem mu je osobně v autě nebo v garáži. Pravděpodobně měl v garáži trezor, kam si peníze dával. Jindy jsem mu peníze předal jen v autě nebo v jeho Galerii Aspekt,“ uvedl El-Talabani.

 

•••

„Z doposud zjištěných informací je zřejmé, že nejméně od podzimu roku 2015 docházelo ze strany popsané organizované zločinecké skupiny k ovlivňování či ke snaze ovlivnit veřejné zakázky, jež jsou zadávány městskou částí Brno-střed, a to prostřednictvím místostarosty Jiřího Švachuly a dále pak prostřednictvím Petra Liškutina, který je vedoucím na odboru investičního a správy bytových domů uvedené městské části,“ uvedla policie.

Policisté ještě dodali: „Z obsahu zadokumentovaných schůzek je zcela zřejmé, že ve městě Brně dochází k systematickému páchání trestné činnosti v souvislosti s veřejnými zakázkami, které jsou ve značném rozsahu ovlivňovány právě ve prospěch organizované zločinecké skupiny, která si následně z této nelegální činnosti dělí finanční profit v řádu milionů korun.“

Policie nakonec získala důkazy o zmanipulování 27 stavebních zakázek v Brně, během nichž si politici ANO přišli tajně a bez zdanění na desítky milionů korun. Kolik peněz vybrali politici předtím, než na ně policie přišla, se neví. Policisté jsou ale z různých indicií přesvědčeni, že nejde jen o brněnskou anomálii, ale o velmi rozšířený druh klientelismu, který příchod Babišovy strany ANO do politiky nikterak neomezil, pokud dokonce nezačal být v poslední době ještě častější.

 

•••

Švachulův spojenec z ANO a z radnice brněnské městské části Petr Liškutin byl reprezentantem další korupční větve, přes kterou se v Brně vybíraly peníze.

Kromě několika korupčních schůzek s podnikatelem Michalem Unzeitigem – které jsme zmínili na začátku tohoto textu – policie zaznamenala, jak se Liškutin sešel konspirativně s podnikatelem Pavlem Krejčím.

Liškutin se s ním setkal 7. března 2018 krátce po sedmé ráno na parkovišti před hotelem Bobycentrum v Brně.

„Podnikatel mu předal složku papírů,“ uvedla policie. Krejčího společnost získala v Brně-středu zakázky za 30 milionů korun.

V kanceláři Petra Liškutina, kam policie umístila skrytou kameru, zachytila policie řadu pozoruhodných schůzek.

Na jedné z nich přišel do kanceláře „neznámý muž“. Ten se sice představil, ale nebylo mu rozumět. A i přes to, že měl Petr Liškutin u sebe v kanceláři funkční automat na kávu, domluvili si kávu jinde a současně s tím Petr Liškutin navrhl, že se půjdou projít, protože – jak řekl – „jistota je kulomet“. Petr Liškutin se pak ještě zeptal, jestli je to nadlouho. „Muž odpovídá, že není, že jen tak sonduje,“ stojí v úředním záznamu policie.

„Konspirativnost jednání nejen Petra Liškutina, ale i Jiřího Švachuly podporuje i zadokumentovaná schůzka ze dne 9. 5. 2018, kdy se oba sešli v kanceláři Petra Liškutina. Nejdříve Liškutin sděluje Švachulovi, že mu potřebuje říct dvě slova. Poté mu podává papír s tím, aby si to přečetl. To Jiří Švachula udělá a Petr Liškutin následně papír ihned skartuje,“ popsala policie.

 

•••

Systém odvádění peněz nechal Jiří Švachula změnit na podzim 2016. Potvrdil to u výslechu úředník brněnské radnice a pozdější spolupracující obviněný Petr Kosmák.

„Pan Švachula mě jednou, někdy na podzim roku 2016, pozval k sobě do galerie, která je v Brně na začátku Údolní ulice. Byli jsme spolu v zasedačce galerie. Zde mi pan Švachula sdělil, že Ovčarčin skončil, ale že my budeme pokračovat v této činnosti nadále. Zopakoval mi větu, že pokud v této činnosti, tedy v odvádění patnácti procent, nebudu pokračovat, můžu jít. To znamená, že mohu přijít o místo,“ řekl úředník.

Petr Kosmák se Švachulovi svěřil s obavou o bezpečnost celého korup-čního systému. „Nerad bych šel do vězení,“ řekl mu Kosmák. „Je to ošetřené a vše bude v pohodě,“ odvětil mu podle Kosmáka místostarosta Švachula.

Systém od té chvíle probíhal stejně až na to, že odvedené peníze Kosmák vždy nosil na adresu, kterou mu sdělil Jiří Švachula. Byla to Švachulova budova, v níž sídlila společnost Garage Wine v Údolní ulici. Tam Petr Kosmák předával peníze „obsluze“. Byl to vždy jeden a týž člověk a jmenoval se Viktor.

„Celé jméno této osoby si již nepamatuji, mám ho ale napsané od pana Švachuly v kanceláři vedle monitoru. Je to na žlutém lístečku, na takovém tom nalepovacím. Vzpomínám si pouze na křestní jméno, byl to Viktor. Byl ve věku asi 35 až 45 let. Byl menší než já, tmavé vlasy, střední postavy. Peníze jsem této osobě většinou předával v obálce a zpočátku jsem této osobě říkal, zda mu můžu nechat zásilku pro pana Švachulu. Tato osoba mi k tomuto nikdy nic neřekla, jen souhlasila,“ vypověděl Petr Kosmák. Policie zjistila, že Viktor byl someliér a správce Švachulovy vinotéky Garage Wine.

 

•••

Úředník Kosmák, jak vypověděl policii, dostával „vratky“, provize ze zakázek, jednoduše tak, že se scházel s „vítězi veřejných zakázek“ v jejich autech. „Peníze mi předávali tak, že byly (třeba) strčené v přihrádce vozu. Bylo to vždy jednou měsíčně, ale částka se měnila podle provedené fakturace,“ uvedl úředník.

Další schůzky s těmi, kdo platili, probíhaly na ulici. Tam dostával Kosmák peníze zabalené do novin, reklamního letáku nebo v nějaké krabičce. „Způsob předání byl buď na ulici, nebo v kanceláři na WC,“ řekl Kosmák. Policista, který Kosmáka vyslýchal, se ho nakonec zeptal: „Byl z výše uvedených živnostníků a společností někdo, kdo by od počátku nebo v průběhu vyplácení patnácti procent provizí nějakým způsobem vystoupil proti tomu? Odmítal platit?“

Kosmák na to zareagoval lakonicky: „To si nevzpomínám.“

 

•••

V kauze Stoka, jejíž projednávání u soudu pokračuje právě nyní po skončení prázdnin, si přišli obžalovaní na desítky milionů korun. Policie do úředního záznamu napsala seznam jmen obžalovaných a částek, které k nim v rámci korupčního systému doputovaly.

Jiří Švachula – 47 milionů

Saman El-Talabani – 20 milionů

Pavel Ovčarčin – 20 milionů

Ivan Trunečka – 15,5 milionu

Petr Kalášek – 15,5 milionu

Petr Kosmák – 14,5 milionu

Lubomír Smolka – 3,7 milionu

Petr Liškutin – 1,8 milionu

Jiří Hos – 958 tisíc

Firmy Kros-stav a UNO společně s Lubošem Krejčím a Michalem Unzeitigem byli obviněni, že poskytli úplatky.

 

•••

Podle fotodokumentace pořízené 7. března 2019 se v Galerii Aspekt na brněnské adrese Údolní 13, kde Jiří Švachula sídlil, podařilo policii najít v kanceláři za rámem obrazu obálku s jedním milionem korun. Jiří Švachula byl také milovník hodinek. Při domovní prohlídce se u něho doma našly například troje hodinky značky Rolex, další hodinky značky Montblanc, dvoje hodinky Franck Muller, kusy od IWC Schaffhausen a IWC Porsche Design – a tím seznam zdaleka nekončí.

 

•••

Když si to shrneme: Dlouholetý majitel koncernu Agrofert a druhý nejbohatší občan Česka Andrej Babiš se nejdříve svezl na protikorupční vlně a úspěšně vsadil na kritiku tradičních politických stran a s nimi spojeným klientelismem. Aby později zjistil, že se mu pod jeho vlastníma rukama a ve straně, kterou vybudoval jako „protikorupční“, vytvořil systém, jenž se podobal předchozím kmotrovským strukturám.

Když se ho v únoru 2020 ptali novináři na korupční aféru, v níž figuroval zatčený radní ANO Jiří Švachula, Andrej Babiš se od něj distancoval.

„Ani pořádně nevím, kdo to je. Založil jsem demokratické hnutí, které má 380 organizací a 3 094 členů. Pracuji od rána do večera a tihle lidé, které přijal do ANO někdo úplně mimo mě, zásadně poškozují mou práci,“ řekl Babiš v rozhovoru, který vyšel 21. února 2020 v síti regionálních médií Deník.

„Asi nejlepší by bylo, kdybych to udělal znovu, nedemokraticky, vybral si padesát lidí v každém kraji a dělal jen sněmovní politiku. Pak bych nemusel poslouchat řeči o nějakém Švachulovi,“ sdělil tehdy.

Otázku politické, případné přímé odpovědnosti Jaroslava Faltýnka však premiér dlouhodobě zametal pod koberec. Formální trest stihl Faltýnka až loni v říjnu, šlo ovšem o věc nesouvisející s brněnskou Stokou, Faltýnek se totiž za nouzového stavu sešel s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a dalšími lidmi v pražské restauraci: gastronomické podniky přitom tehdy byly kvůli šíření epidemie zavřené. Faltýnek skončil ve funkci prvního místopředsedy ANO, šéfem poslaneckého klubu však zůstal.

V průběhu následujících měsíců se Faltýnek propracoval na čelní místo kandidátky ANO do sněmovních voleb. Je dvojkou ANO v Olomouckém kraji. Jak se nám svěřil jeden z insiderů, který byl někdy v létě 2021 na schůzce s Jaroslavem Faltýnkem, „kmotr Jarek“ má Babišovu podporu. „Základní věc je, aby Andrej neměl problémy,“ říkal podle důvěrných zdrojů Faltýnek, když na jaře mluvil o říjnových volbách 2021.

Stoka nestoka, Faltýnek tedy zůstává v politice a Andrej Babiš s tím nic neudělal a velmi pravděpodobně ani nic neudělá.

 

Část tohoto textu vychází z čerstvě vydaného druhého dílu knihy Jaroslava Kmenty Babišovo Palermo: věnuje se v ní mimo jiné také zákulisní roli, kterou Jaroslav Faltýnek a jeho lidé hráli na ministerstvu dopravy a v souvisejících zakázkách.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama