Odešel Luboš Dobrovský. Ryzí člověk a skutečný Evropan

Lidé

Byl můj první velvyslanec. Člověk pevný, rovný, odvážný a principiální. Když mi po vstupu Česka do NATO v roce 1999 nabídl odjet na ambasádu v Moskvě, kterou tehdy vedl, přijal jsem bez váhání i kvůli němu… Na Luboše Dobrovského pro magazín Reportér vzpomíná jeho kolega z diplomatických služeb.

Byl pro mne autoritou, která mne a mé kolegy naprosto elegantním a noblesním způsobem přijala jako partnery k vášnivé a nikdy nekončící diskusi. Ta pokračovala i poté, kdy už v diplomacii nepracoval. Jeho hlas však v české diplomacii nezaniknul ani potom.

Luboš mně i dalším kolegům, kteří jsme byli mnohdy mnohem juniornější věkem a hlavně zkušenostmi, nabídnul přátelství, kterého jsme si nesmírně vážili. Věřím, že budu mluvit za celý zástup kolegů z Černínského paláce i širší bezpečnostní komunity, kteří s ním měli tu čest zblízka spolupracovat, když řeknu, že v jeho osobě pro nás odešel nejen skvělý člověk, intelektuál a kamarád, ale také učitel a vzor.

Jeho životní příběh byl vpleten do novodobé historie Česka. Okupace, holokaust nebo komunistický útlak pro něj nebyly jen vzdálenou ozvěnou, která doléhá na jiné, ani abstraktními příběhy z knih. Jak sám v jednom rozhovoru řekl, život se mu spíše stával – nevyhledával jeho vypjaté polohy.

Na druhou stranu, jestli někdo nedokázal být pouhým divákem přihlížejícím dějinám, tak to byl právě Luboš Dobrovský. Patřil totiž mezi těch několik vzácných lidí, jejichž vnitřní kompas vždycky ukazoval správný směr, a který v otázkách principů a mravních zásad nepotřeboval hledat složité kompromisy. Nebál se střetů a my jsme byli často blízkými svědky jeho zápasů o principy. Mnohokrát jsme obdivovali, jak mu nešlo o sebe, ale o správnost věcí.

Svůj bohatý život naplnil poctivou snahou o to, aby přítomnost a budoucnost byly lepší, a aby démoni antisemitismu, nacionalismů, útlaku, kolaborace s totalitními režimy nebo čecháčkovství zůstali pouhou vzpomínkou na minulost.

Jako velvyslanec v Moskvě byl profesionálem, jehož životní zkušenost mu umožnila vidět věci takové, jaké byly a nikoli takové, jaké bychom si je přáli mít. Jako redaktor Československého rozhlasu byl svědkem okupace v roce 1968 přímo v Moskvě, i to mu umožňovalo vidět věci jasněji než jiným.

Jeho cit pro historický moment byl velmi významný na počátku 90. let, kdy se historie odehrávala překotným tempem. Právě Luboš Dobrovský měl lví podíl na odsunu masívní vojenské mašinérie sovětské armády, který se i díky němu podařilo dojednat dříve, než si toho byli sami Sověti schopni všimnout.

Tato zkušenost i jeho zásadní role při pokládání základů naší demokratické diplomacie i zahraniční a obranné politiky jej pasovala do role jednoho z našich nejsilnějších velvyslanců. Na svém diplomatickém postu v Moskvě velmi přesně vnímal, jak uvadá naděje na skutečnou demokratizaci Ruska a příčiny tohoto chřadnutí naděje jasně pojmenovával.

Jeho rozhled se však neomezoval jen na Rusko a jemu blízkou diskusi o střední Evropě. Byl skutečným Evropanem, který je do historie naší polistopadové diplomacie zapsán zlatým písmem. Myslel moderně a strategicky. Zlobilo jej, když horizont těch, kteří rozhodovali o bezpečnosti, obraně i zahraniční politice naší země, nepřesahoval hranu psacího stolu s věcmi „k vyřízení“.

Čím déle jsem jej znal, tím více jsem jej obdivoval. Nikdy se nepřestal zajímat o dění v naší společnosti a ve světě a nikdy se k němu nepřestal vyjadřovat. Trápilo jej, když viděl, že polistopadové základy naší politické kultury dostávají trhliny a opět vše svým zřetelným a neopakovatelným způsobem pojmenovával.

Své myšlenky formuloval tak, jak žil: rovně, odvážně, jasně a principiálně. Nikdy nevynechal příležitost doprovodit myšlenku vtipem a okořenit humorem, který neztratil ani v době, kdy už bojoval s nemocí.

I když jsme byli od sebe věkem dobrou generaci, byl pro mne blízkým přítelem. Jeho odchod je velkou ztrátou pro všechny, kdo jsme jej znali, a ztrátou silného hlasu demokrata pro českou společnost. Luboši, odpočívej v pokoji. Děkuji (a vím, že tady mluvím za mnohé) za tvůj vzor, sílu i kamarádství

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement