Smiluj se nad námi hříšníky!

Vy jste, pánové, neuvěřitelná dvojka. Začněme u Sisiho: Ten mi vždycky připadal jako neznaboh, troska, všech pankáčů král. A teď se objímá s kaplanem!

SISI: Zdání klame a já asi vždycky hledal něco jako Boha. Říkal jsem si, proč ke mně nepřichází, ale pak se staly události, při nichž jsem pochopil, že opravdu je – jenom to nikomu nevnucuju… Jo, lidi mě mají zafixovaného jako nějakého pankáče feťáckého typu, ale ať si myslí cokoli, mně to je jedno. Když pak s nimi po ránu popíjím pivo, tak občas zjistí, že to je trochu jinak.

Jaké události tě přesvědčily o Boží existenci?

Zhruba před dvanácti lety už jsem cítil, že je se mnou něco špatně, tak jsem vyrazil na pouť do Izraele a nechal se pokřtít v Jordánu. Když jsem vylezl z vody ven, opravdu jsem cítil, že přišlo odpuštění hříchů.

Co s tebou bylo špatně? Příliš mnoho drog?

Taky. Bavíme se o pervitinu, který bere většina lidí v mém okolí, ale platí to i o ostatních drogách: všem něco dají, například zakřiknutý člověk díky nim vykročí dopředu. Ale všem taky spravedlivě berou, křiví a ničí jim charakter. Čím víc bereš, tím větší jsi troska, a když člověk zjistí, že přišel o všechno, začíná hledat – spousta narkomanů se v tu chvíli obrací k Bohu… Mě štvalo, jak ztrácím charakter, že dělám sviňárny, měl jsem výčitky, ale církev mi připadala příliš dogmaticky svázaná, tak jsem zkoušel hledat sám.

A ponořil jsi hlavu do Jordánu.

Jo. Vylezl jsem očištěn, jenom jsem nevěděl, že se za chvíli zase objeví ďábel, který řekne, čekám na tebe. Začal ponoukat, a já hned na letišti ukradl flašku vodky, ačkoli jsem si ve stejnou chvíli říkal: Proč to děláš? V tom byl rozdíl – cítil jsem, jak je to nutkání hnusný. Takže tímhle pokusem jsem si ověřil, že víra funguje, že mi může být odpuštěno, že se pak cítím líp, a že bych se snad teda mohl stát i lepším člověkem.

Jak se to vyznání poslouchá kaplanovi?

BLAŽEJ: Je mi povědomé, protože mám za sebou taky zkušenost setkání s Kristem… Obecně platí, že není křesťan jako křesťan: když například budeš chodit neděli co neděli do garáže, tak se z tebe nestane auto, a stejně tak když budeš chodit do kostela, aniž by sis uvědomoval, že jsi hříšník, tak se žádná zásadní změna nestane. Čím dřív člověk padne na hubu, kde se zamyslí, tím líp. Dno bývá odrazovým můstkem, a já teda nikdy nebral drogy, ale taky jsem dělal lumpárny.

V jakém smyslu?