Pusť se trůnu, dostaneš miliony. Nejštědřejší cena světa

24. března 2021

Sudánský podnikatel Mo Ibrahim. Listopad 2020, Londýn.

Profimedia.cz

Súdánský miliardář Mo Ibrahim odměňuje pěti miliony dolarů africké lídry, kteří po ústavním konci mandátu spořádaně opustí prezidentský palác. Za čtrnáct let se však už osmkrát nenašel odpovídající kandidát pro toto mimořádně štědře dotované ocenění, které obnáší i doživotní rentu.

Jméno Mahamadou Issoufou jste zřejmě nikdy neslyšeli – pokud nejste afrikanista se zaměřením na oblast Sahelu. Počátkem března se přitom tento devětašedesátiletý muž stal laureátem ceny, která je spojena s bezkonkurenční finanční odměnou. Čím si ji prezident Nigeru zasloužil? Stačilo relativně málo: po vypršení mandátu předat moc zvolenému nástupci.

To by snad měla být samozřejmost, řeknete si. Jenomže v Africe to tak není. A tak se telekomunikační magnát Mo Ibrahim ze Súdánu před patnácti lety rozhodl, že bude hlavy států motivovat k dodržování tohoto elementárního pravidla ze svých bohatých úspor. Příslušnému ocenění dal své jméno – Ibrahim Prize – a nevídaně štědrou finanční injekci.

Například laureáti Nobelovy ceny míru jsou se svými 9 miliony švédských korun (23 milionů Kč) vedle vítězů této ceny chudými příbuznými. Odstoupivší Issouffou obdrží 5 milionů dolarů (110 milionů Kč), rozdělenou na deset dílů pro příštích deset let. Po uplynutí této doby mu bude vyplácena ještě doživotní renta 200 tisíc dolarů (4,4 milionu Kč) každý rok.


Nevládnou tu jen zločinci

Čtyřiadvacetimilionový Niger (pozor, nezaměňovat se sousední, zhruba osmkrát početnější Nigérií) je nejchudší stát světa. Rodí se tu v průměru 6,5 dětí na jednu ženu, což je největší porodnost na zeměkouli. Niger se navíc potýká s postupující pouští a aby problémů nebylo málo, je i jedním z bojišť islamistických fanatiků.

Mahamadou Issouffou nedokázal zařídit žádné zázračné zlepšení. Nadace Mo Ibrahima jej nicméně ocenila rovněž za to, že po deseti letech v čele země poklesl počet jeho spoluobčanů žijících pod hranicích chudoby ze 48 na 40 procent. Úspěchem přitom je už to, že se Niger momentálně nepropadá do chaosu, jak se to děje v sousedním Mali nebo Burkině Faso.

Podpořte Reportér sdílením článku