Pokud nepřiletí černá labuť…

Post Image

Pokud nepřiletí černá labuť…

Play icon
16 minut
5e1754ebe4b01824c33a756c_100labut

foto Profimedia.cz

Jaký bude rok 2020 z hlediska investorů? Česká ekonomika by mohla jen mírně zpomalit, investorům může pomoci pumpování peněz centrálními bankami a Trumpova snaha o znovuzvolení. Obojí je však současně problematické – banky totiž přesouvají dluh do budoucnosti a impulzivní ego amerického prezidenta může způsobit neočekávanou krizi. Takový je názor jednoho z českých ekonomů.

Investoři loni na celém světě zaznamenali účetně nejlepší výnos svých investic za poslední desetiletí. Takřka vše loni vydělávalo, zvláště dobře třeba řecké, ruské či americké akcie, ukrajinská hřivna, rubl, zlato (loni dosáhlo své rekordní korunové ceny v dějinách), narostl i bitcoin nebo ropa. Bylo toho málo, co nevydělávalo: například vklady na bankovních účtech a některé burzy (jako třeba ta v Zambii) a měny (jako argentinské peso).

Obecně platilo, že „uměním“ bylo v roce 2019 spíše o peníze na burze přijít, než je vydělat. Je ovšem třeba říci, že loňský rok začínal na nízkém základě, neboť konec roku 2018 provázely naopak až panické výprodeje. Opticky tak srovnání s nízkou základnou začátku ledna 2019 přifukuje ceny, a tedy i výnosy. Pokud však srovnáme ceny konce loňského roku třeba s těmi ze září 2018, už to taková sláva nebude.

Přechodný propad cen aktiv, včetně ropy, k němuž došlo na přelomu let 2018 a 2019, také pomáhá vysvětlit třeba to, že nafta u českých čerpacích stanic během loňska paradoxně zlevnila, i když suroviny zdražovaly, a dolar vůči koruně navíc mírně posílil (což zdražení pohonných hmot v ČR podporuje).

Pomineme-li ovšem tuto skutečnost – tedy že loňský rok na trzích se zdá mimořádně úspěšný a ve skutečnosti byl spíše „jen“ úspěšný, klíčovou roli sehrály světově významné centrální banky. Ty se v posledních měsících opět uchýlily k extrémně uvolněné měnové politice čili „tištění nových peněz ve velkém“. Evropská centrální banka (ECB) provádí od listopadu opět takzvané kvantitativní uvolňování (Quantitave Easing neboli QE). Americká centrální banka – Fed – v reakci na zářijové problémy s nedostatkem likvidity, zjednodušeně řečeno nedostatkem snadno dostupné hotovosti v americkém mezibankovním systému, provozuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, ironicky někdy zvané „not a QE“. (I když totiž americká centrální banka trvá na tom, že o kvantitativní uvolňování nejde, jeho podpůrný efekt na trhy a ceny aktiv je obdobný.)

Právě toto „tištění peněz ve velkém“ přispívá k nafukování cen aktiv typu akcií: i díky tomu tedy investoři loni bohatli.

Ego a dluh

Podpořte Reportér sdílením článku