Bez bázně a Dany. Nedodané české houfnice Ukrajině

Report

Kdyby se ten obchod podařil a Ukrajina už před válkou získala moderní české houfnice DANA-M2, možná by se ruská invaze vyvíjela jinak. Magazín Reportér zjistil, že v minulých letech se v české politice a ve zbrojařských kruzích odehrávala zvláštní hra o to, jak houfnice na Ukrajinu nakonec nedodat. Měl v tom prsty někdo z Hradu? Vždyť Miloš Zeman až do letošního února hájil Putina: a nedostatek houfnic Ukrajinu na začátku války oslabil.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Houfnice – slovo často zmiňované v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Právě dělostřelectvo je jedním z druhů zbraní, o jejichž dodávky kyjevská vláda opakovaně žádala západní státy a které nakonec do bojující země začaly masivně proudit. Právě dělostřelectvo v ukrajinských rukách se považovalo za faktor, který mohl zásadně ovlivnit vývoj na bojišti.

Kromě Spojených států, Kanady, Austrálie či Francie začala houfnice, které dokážou zasáhnout cíle mnoho kilometrů daleko, dodávat na jaře 2022 i Česká republika. Ukrajině poslala i další zbraně za stovky milionů korun: Ukrajinci jsou za to vděční a českou pomoc chválí.

Jak by se ovšem historie vyvíjela, kdyby Ukrajina měla už na začátku války více zbraní – a mimo jiné právě houfnic?

Zástupci Ukrajiny v minulých letech jednali o dodávce výkonných a oceňovaných dělostřeleckých systémů z České republiky. Nákup houfnic DANA-M2 se jednu chvíli zdál na spadnutí. Jenže – jak nyní zjistil magazín Reportér – nakonec z něj sešlo. Což bylo pro vývoj konfliktu dost možná zásadní. „Kdyby měli Ukrajinci houfnice DANA-M2, nedošlo by k tomu, že by měla Ukrajina v prvních týdnech války ruská vojska desítky kilometrů ponořených do svého území,“ řekl Reportéru jeden z důstojníků vojenské tajné služby.

Proč tedy Ukrajina nemohla české houfnice koupit už před začátkem válečného konfliktu?

 

OBRAZY Z HRADU 1

Ještě předtím, než začneme detailně probírat historii neuskutečněné dodávky českých houfnic, připomeňme si, jaká v části české výkonné moci ještě donedávna panovala nálada, pokud šlo o ruského prezidenta Vladimira Putina a Ukrajinu.

Postoj českého prezidenta Zemana se změnil poté, co ruská armáda ráno 24. února 2022 přepadla Ukrajinu: Miloš Zeman přednesl ten den ostrý projev, v němž invazi odsoudil. V žádném případě však nelze zapomínat na prezidentovy postoje, které vyjadřoval dříve. Zeman se léta často stavěl na stranu Putinova režimu, kremelská média ho ostatně ráda citovala.

„(Na Ukrajině) je občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel,“ prohlásil Zeman ve shodě s argumentací kremelské propagandy v roce 2015 – rok poté, co Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo do té doby ukrajinský Krym a vyzbrojilo a řídilo ozbrojence, kteří obsadili část území na východě Ukrajiny a vyhlásili tam republiky fungující fakticky jako loutková ruská území.

Země NATO a EU odpověděly sankcemi, které ovšem Zeman nepodporoval. „Co tedy doporučuji namísto sankcí? Doporučuji komunikaci mezi lidmi na mnoha, mnoha úrovních,“ řekl v roce 2017 v Radě Evropy.

„Lžeme si do vlastní kapsy (…) u nás byl vyráběn a testován novičok,“ sdělil Zeman v roce 2018 poté, co byl ve Velké Británii jedem Novičok otráven ruský exšpion a přeběhlík Sergej Skripal a důkazy směřovaly k tomu, že pachateli byli dva agenti ruské tajné služby. Putinova propaganda se ovšem tento závěr snažila zpochybnit „alternativními teoriemi“, kdo všechno se mohl k novičoku dostat, včetně tvrzení, že novičok se vyráběl i na území České republiky: a prezident Zeman tento argument ochotně převzal.

„Nejsem zastánce jedné jediné vyšetřovací verze ve Vrběticích,“ řekl prezident v roce 2021 poté, co české tajné služby dospěly k závěru – který víceméně sdílela i tehdejší vláda Andreje Babiše –, že za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 stáli ruští špioni: snažili se tím zabránit dodávkám zbraní na Ukrajinu.

„Podle mého názoru žádná válka nebude,“ tvrdil Zeman krátce před začátkem ruské agrese proti Ukrajině. „Protože Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ řekl Zeman v rozhovoru pro deník MF Dnes. A dodal, že zprávy o chystané ruské invazi jsou jen další blamáží amerických tajných služeb, které tyto informace šířily. Dnes je zjevné, že blamáží byly Zemanovy výroky a americké tajné služby měly pravdu. Ostatně sám prezident přiznal, že se mýlil.

Mohly mít ovšem předválečné Zemanovy dlouhodobě proputinovské postoje co do činění s tím, že Ukrajině se před válkou nepodařilo koupit zmíněné české houfnice?

 

 

PŘÍBĚH HOUFNIC

Nejprve širší kontext situace ukrajinské obrany před začátkem konfliktu.

V letech 2014 až 2021, kdy Rusko obsadilo část území Ukrajiny a vedlo s touto zemí neoficiální omezenou válku, se kyjevská vláda snažila lépe vyzbrojit svou armádu. Vojensky na tom nebyla dobře. Na přezbrojení neměla dostatek peněz. Navíc nešlo jen o finance. V té době měla řada států západního světa obavy z reakce Ruska, pokud budou dodávat Ukrajině zbraně.

Ukrajina se tudíž zpočátku hodně spoléhala na to, že si pomůže nákupem, dodávkami a opravami starších typů zbraní, které pocházely zejména ze zemí někdejšího východního bloku: výhodou také bylo, že tyto zbraně uměla část armády pamatující ještě doby Sovětského svazu ovládat a nemusela se to učit.

Jenže pak začaly „záhadně“ vybuchovat sklady. Jednou v již zmíněných Vrběticích v Česku nebo také v Bulharsku. Všechno to byly podle pozdějšího vyšetřování sabotáže, za nimiž stály ruské zpravodajské služby.

„Rusko uvažovalo v případě Ukrajiny léta nějak takhle: Víme, že tuto zemi zplanýrujeme. Tak se na to musíme připravit,“ řekl Reportér magazínu Reportér jeden z důstojníků české tajné služby, který se oblastí zabýval. „Než začala v roce 2022 válka, součástí jejich zpravodajsko-vojenské operace bylo zlikvidovat zbraně, které by se na Ukrajinu dovážely. V té úvaze jde jednoduše o to, aby ušetřili co nejvíce životů svých lidí v případné válce, kterou evidentně dlouhodobě připravovali a zamýšleli. Takže Rusové se na konflikt připravovali tak, že chtěli regulovat množství zbraní a munice v regionu. A to i různými druhy sabotáží,“ dodal důstojník tajné služby.

Podle něj nešlo jen o viditelné výbuchy skladů, ale také o různé zpravodajské operace, které poškozovaly dodávky komponentů zbrojovkám, v nichž se opravoval nebo vyráběl vojenský materiál chystaný na vývoz na Ukrajinu. Tyto nevojenské útoky měly například formu finančního ataku, kdy nějaká firma – byť malá, ale důležitá – z dodavatelského řetězce nějaké zbrojovky zkrachovala.

Jindy Rusko využívalo obchodně-diplomatického tlaku či politický vliv. Jako se to mohlo stát v českém případě… Tedy v případě zmíněné houfnice DANA-M2.

 

•••

Zkratka DANA znamená „dělo automobilní nabíjené automaticky“. Jde o samohybnou houfnici. Není tedy potřeba nákladní auto, které by ji tahalo, je to, zjednodušeně řečeno, dělo a auto v jednom.

Houfnice – na rozdíl od kanonu – střílí po balistické křivce. DANA dokáže zasáhnout místa vzdálená třeba dvacet až čtyřicet kilometrů. Odborné servery píší, že „dělostřelecká palba z houfnic rozvrátí bojovou sestavu protivníka a ochromí ho strachem“. Jinými slovy – tato rychlá a účinná dělostřelecká salva umí na velkou vzdálenost zničit těžkou techniku a vyřadit třeba i odpalovací zařízení pro takticko-operační rakety. Jedna baterie osmi houfnic dokáže na cíl bez přebíjení poslat 288 střel.

V Československu se „Dany“ ve své první verzi vyráběly na podvozku Tatra, a to ve slovenských zbrojovkách už od konce sedmdesátých let. Kromě Česka a Slovenska jimi disponovaly další státy bývalé Varšavské smlouvy. Ještě nedávno je použila například polská armáda v Afghánistánu či Ázerbájdžán během šestitýdenní války s Arménií. Vyvezeny ale byly i do Libye a Gruzie. Slovenské zbrojovky již delší dobu vyrábějí vlastní verzi pod názvem Zuzana.

V Česku vyrábí houfnice společnost Excalibur Army z holdingu Czechoslovak Group. Posléze ovšem vyvinula firma samohybnou kolovou houfnici označovanou jako DANA-M2. Ta koncepčně navazuje na původní houfnici vz. 77 DANA, ale jde o zásadně nový zbraňový systém.

Velkou výhodou houfnic DANA-M2 je velká cestovní rychlost a dojezd. Zejména oblast jižní a východní Ukrajiny přitom tvoří stepní krajina s malým podílem lesů, což umožňuje se přinejmenším za dobrého počasí rychle přesouvat, pokud ovšem máte správné vozidlo. „Houfnice DANA-M2 se po vlastní ose může do deseti hodin dostat na jakékoli místo na Ukrajině. Jen pro představu – Ukrajina od východu na západ měří 1 200 kilometrů. Naopak pásové houfnice potřebují ke svému pohybu na dlouhé vzdálenosti výkonné nákladní tahače a robustní podvalníky. Tažené houfnice zase nákladní automobily a velké množství lidské práce,“ napsaly v roce 2020 Armádní noviny.

 

•••

Ukrajina tudíž měla o modernizovanou verzi „Dany“ velký zájem. Začátkem listopadu 2020 se v ukrajinských médiích objevily první zprávy o tom, že se chystá nákup houfnic DANA-M2 jako náhrada za tažené dělostřelectvo pocházející ještě z dob Sovětského svazu.

„Ukrajinská obchodní organizace Ukrspecexport uzavřela smlouvu na nákup 26 houfnic DANA-M2 pro potřeby ukrajinského pozemního vojska v hodnotě 40,3 milionu USD. Původně Ukrspecexport uzavřel s českou společností Excalibur Army smlouvu na dodávku 66 houfnic DANA-M2. Tento počet však byl následně redukován na konečných 26 exemplářů kvůli nedostatku finan-čních prostředků na straně ukrajinského ministerstva obrany,“ napsal v roce 2020 server Válka.cz s odkazem na ukrajinská média.

I když se snížil rozsah kontraktu – jednotková cena za houfnici zůstala zachována. Cena jedné modernizované houfnice DANA-M2 pro ukrajinskou armádu tak měla činit 1 465 000 amerických dolarů (podle tehdejšího kurzu necelých 33 milionů korun). Součástí kontraktu byl i nákup 5 000 standardních tříštivo-trhavých nábojů a 1 000 tříštivo-trhavých nábojů s prodlouženým dostřelem.

Kontrakt byl na spadnutí. Ukrajina si dokonce českou houfnici otestovala. Několikadenní zkoušky na polygonu v Rivne skončily 4. května 2021. „Samohybná houfnice DANA-M2 uspěla v osmnácti samostatných zkouškách včetně jízdních a střeleckých. Bylo zjištěno, že DANA-M2 má větší rychlost střelby a větší dostřel než sovětské houfnice D-20 a 2S3 Akacija,“ napsal v květnu 2021 server Válka.cz. „Vše nasvědčuje tomu, že samohybné houfnice budou sestaveny z dovezených dílů v šerepetivské továrně na Ukrajině,“ doplnil.

Tehdejší náměstek ukrajinského ministra obrany pro vyzbrojování Oleksandr Mironjuk v rozhovoru pro vojenský portál Defense Express objasnil, proč se Ukrajinci rozhodli pro nákup českých samohybných houfnic DANA-M2. Ocenil u nich zejména „značnou strategickou mobilitu a nízké náklady na vedení palby“.

Jenže, jak už bylo řečeno, z obchodu nakonec úplně sešlo, a pro Rusko bylo snazší proniknout v prvních dnech války na ukrajinská území. Pro pořádek je nutné uvést, že nedostatek moderních houfnic byl jen jedním z více problémů kapacit ukrajinské armády: podle vojenských odborníků šlo ale zejména v prvních dnech války o podstatnou záležitost.

 

•••

Proč se kontrakt nezdařil?

Reportér se 20. března 2022 obrátil na mluvčího skupiny CSG, k níž patří i výrobce Excalibur Army, Andreje Čírtka s následujícím dotazem: „V květnu 2021 ukončila Ukrajina testy vaší houfnice DANA-M2. Podařilo se vám od té doby naplnit ohlášenou akvizici s dodávkou 26 kusů houfnic DANA-M2 na Ukrajinu?“

Čírtek začal nejprve vyhýbavě. „Před vypuknutím ruské agrese proti Ukrajině společnost Excalibur Army ze skupiny CSG dodala na Ukrajinu bojová vozidla pěchoty BVP a samohybné houfnice Gvozdika po kompletní generální opravě i s náhradními díly. Jedná se o techniku, kterou Ukrajinci dobře znají a v obraně proti ruskému agresorovi ji můžou velmi efektivně využít.“ Mluvčí ještě dodal, že Ukrajina dostala i několik desítek podvozků Tatra pro vojenské účely. A konečně přiznal: „Projekt na dodávku modernizovaných houfnic DANA se ale do vypuknutí války uzavřít nepodařilo.“

Zmíněná – a ukrajinské armádě dodaná – houfnice Gvozdika je přitom zastaralá, navíc má pásový podvozek, takže má omezenou rychlost a dojezd. „Podle ukrajinského portálu uprom info na přelomu června a července 2018 Ukrajina získala 33 sovětských samohybných houfnic 2S1 Gvozdika z České republiky. Obchod zajišťuje polská firma Wtórplast, která houfnice Gvozdika nakoupila ze skladů české firmy Excalibur Army,“ uvedl 24. července 2018 server Armádní noviny. „Stejně tak v minulém roce polská firma Wtórplast dodala Ukrajině 30 bojových vozidel pěchoty BVP-1, která rovněž pocházela ze skladů české Excalibur Army,“ doplnil server.

 

•••

Proč se však nepodařilo před válkou dodat také modernizované houfnice DANA-M2? „Je možné, že budou houfnice DANA ještě na Ukrajinu dodány v průběhu války nebo případně po ní? Nebo projekt úplně padl?“ zeptala se redakce Reportéra zbrojařského holdingu CSG.

„Definitivní podpis kontraktu se dal předpokládat letos, ale vypuknutí války znamená odklad na neurčito,“ uvedl mluvčí Andrej Čírtek. Jeho vysvětlením bylo, že vyjednávání o dodávkách nové techniky, která ještě není v dotyčné armádě zavedená, standardně trvají několik let.

„To platí jak v případě Armády České republiky, tak v zahraničí včetně Ukrajiny. U projektu dodávky nové, modernizované houfnice DANA na novém tatrováckém podvozku s moderním systémem řízení palby pro Ukrajinu prošla společnost Excalibur Army úspěšně několika milníky. Proces vyvrcholil úspěšným absolvováním vojskových zkoušek ukrajinské armády na jaře loňského roku,“ řekl mluvčí.

Podle mluvčího Andreje Čírtka nelze sdělit detaily o nynějších dodávkách zbraní, Ukrajinci nicméně podle něj teď potřebují techniku, která je jednoduchá na údržbu i ovládání. Současně je dobré, když na její ovládnutí stačí krátký výcvik nebo pokud jde o zbraňové systémy, které již používají, a tudíž umí ovládat. „Není praktické dodávat sofistikovanou techniku, pro jejíž efektivní nasazení je standardně třeba několikaměsíční výcvik obsluh v mírových podmínkách a kterou je třeba také integrovat do systémů velení a řízení,“ doplnil mluvčí zbrojařské skupiny CSG.

 

•••

Jedna z českých zpravodajských služeb má ovšem verzi, která přináší na věc poněkud jiný pohled. Podle operativní informace, kterou tajná služba získala, se do projektu zapojil jeden ze spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana. A vedl tajná jednání, která měla za cíl zablokovat nebo oddálit dodávku modernizované houfnice na Ukrajinu. „Po navýšení nereálné kupní ceny a možnosti dodávek v neurčitém termínu musela Ukrajina od českého partnera nakonec ustoupit,“ stojí ve zprávě jedné z českých zpravodajských služeb.

 

•••

Začátkem dubna se ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis nechtěl k případu vyjádřit. Na přímý dotaz Reportéra, proč kontrakt na houfnici DANA-M2 nevyšel, odpověděl: „To jsou velmi specifické otázky, na které nechci odpovídat.“

Na obecný dotaz, jak byli Ukrajinci spokojeni s vojenskou pomocí ze strany Česka od roku 2014 až do začátku války v únoru 2022, velvyslanec v první polovině dubna uvedl: „Samozřejmě že nebyli. Ale musím uznat, že Česká republika jako jedna z mála zemí prodávala Ukrajině zbraně i dřív. To také nebyla samozřejmost, protože v EU to bylo velmi málo států. Většina zemí měla takové neoficiální embargo na dodávku zbraní Ukrajině, kde se bojovalo. V roce 2017 Česko zrušilo veškeré bariéry pro dávky vojenského materiálu a dodávky probíhaly. Teď (po vypuknutí války) jde už o obrovské dodávky zbraní, včetně darů.“

 

•••

V průběhu dubna nakonec na Ukrajinu české houfnice DANA dorazily. Ovšem starší typy, které měla ve své výzbroji česká armáda. Prokázaly to v polovině dubna 2022 záběry těžké techniky na Ukrajině, které se objevily na internetu. Ministerstvo obrany přitom odmítlo – z bezpečnostních i vojensko-strategických důvodů – zveřejnit detaily.

Experti nicméně říkají, že Česko nyní vedle Polska hraje ze všech evropských států vedoucí roli, pokud jde o vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině. Česko dodalo na Ukrajinu po vypuknutí války vojenskou techniku a munici za stovky milionů korun; řeč je třeba o starších tancích T-72 nebo raketometech RM-70 Grad, zkonstruovaných v sedmdesátých letech.

Koncem dubna tak už ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis hovořil o dodávkách českých zbraní jiným, nadšeným tónem. 23. dubna 2022 komentoval na Twitteru zprávu naznačující, že Ukrajina konečně dostala houfnice DANA, byť onen starší typ. „Líbí se mi české jméno Dana. Jmenuje se tak třeba paní Dana Drábová (jaderná fyzička), které si moc vážím za její konzistentní postoje a názory. Toto krásné jméno ale také mají české samohybné houfnice. Oceňujeme je za jejich účinnost.“

 

•••

Je možné, že za krachem původního, předválečného kontraktu na moderní „Dany“ stály jen neznámé technické problémy? Nebo šlo o neshodu ohledně financí? Byl problém na straně zbrojařského koncernu CSG, nebo u ukrajinských vyjednávačů, kteří neprojevili dostatečnou rychlost a vstřícnost?

V každém případě, jak už bylo řečeno, oslabil patrně neúspěch jednání o této dodávce ukrajinskou pozici na začátku války. Že v příběhu mohl hrát nějakou roli ruský vliv, je možné: taková akce ruských zpravodajských služeb by nebyla ničím novým. Nasvědčuje tomu již zmíněná operativní informace české tajné služby. Ale důkazy pro to nejsou.

 

•••

Západní spojenci mezitím pochopili, že pokud se má Ukrajina udržet, nebo dokonce vytlačit ruská okupovaná vojska ze svého území, musí mít potřebnou vojenskou techniku. I proto od druhé půlky jara proudí na Ukrajinu nebývalé vojenské dodávky – a mimo jiné právě i houfnice.

„Francie do válkou zasažené země pošle samohybné houfnice Caesar,“ napsal iDNES.cz v dubnu 2022. Americký ministr obrany Lloyd Austin po dubnovém setkání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským potvrdil, že Spojené státy dodají devadesát moderních houfnic. Jsou sice tažené, ale mají jinou přednost: mohou vystřelovat i „přesné granáty“ s naváděním GPS. „Trénink padesáti ukrajinských vojáků na americké houfnice byl dokončen. Dalších padesát začne šestidenní kurz brzy. Prvních osmnáct houfnic už je na Ukrajině. Dalších sedm ze zbývajících slíbených 72 (celkem 90) se nyní chystá na cestu,“ informovala Televize Seznam o Austinově rozhodnutí.

26. dubna 2022 pak oznámila i Austrálie, že pošle Ukrajině šest houfnic M777. Předtím potvrdila dodávku čtyř stejných houfnic Kanada. Takže i s dodávkou od USA by jich měla dostat Ukrajina již plnou stovku.

 

OBRAZY Z HRADU 2

Vraťme se nicméně zpět na Hrad. Obecně a dlouhodobě totiž platí, že ho nereprezentuje a nerozhoduje jeho jménem zdaleka jen prezident Miloš Zeman. Často jménem Hradu jednají samostatně i jeho spolupracovníci – nyní, kdy je prezident nemocen a pobývá mimo Prahu na zámku v Lánech, je to ještě častější.

Letos na jaře se tak například začalo jednat o osobě nového náčelníka generálního štábu české armády, kterého prezident jmenuje coby vrchní velitel armády na návrh vlády a po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Dosavadní šéf armády generál Aleš Opata by měl skončit v červnu.

V únoru uvedla agentura ČTK, že jako o možném Opatově nástupci se mluví o dalších dvou generálech pracujících v generálním štábu – a to Miroslavu Hlaváčovi a Jaromíru Zůnovi. „Podle Lidových novin je mezi možnými kandidáty také současný šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka, který by se ale musel vrátit do armády,“ napsala ČTK.

Zemanův hlavní poradce a vlivný zákulisní hráč Martin Nejedlý podle zdrojů magazínu Reportér našel společnou řeč se zmíněným generálporučíkem Jaromírem Zůnou. Prezident republiky je, jak už bylo řečeno, vrchním velitelem ozbrojených sil, takže je správné, že se prezidentská kancelář o armádní záležitosti zajímá. V případě Zemana je ale jasné, že jeho mandát skončí za necelý rok, zatímco armádní agenda a vojenské zakázky tu budou i po něm. Vliv Martina Nejedlého by v takovém případě ještě nějaký čas trval minimálně v armádě.

Situace v armádě, respektive to, kdo ji vede, se také logicky týká výrobců zbraní. Zmíněný zbrojařský koncern CSG založil Jaroslav Strnad, jenž je přítelem Miloše Zemana. Strnad obdržel v roce 2018 od prezidenta ocenění Za zásluhy o stát. Strnadovy firmy Zemanovi přispěly miliony korun na jeho prezidentskou kampaň.

Právě Jaroslav Strnad také přivítal prezidenta Zemana, když 21. března 2017 v průběhu své návštěvy Olomouckého kraje zajel do sídla společnosti Excalibur Army ve Šternberku.

„Vnímáme, že pan prezident Zeman si českého obranného průmyslu váží a v současné době vnímá jeho rostoucí důležitost,“ uvedl tehdy Strnad. Následně si prezident prohlédl produkty společnosti – mimo jiné již zmiňovanou samohybnou houfnici DANA-M1 M.

„Tato republika má dlouhou tradici zbrojní výroby. Je škoda, že zbrojní průmysl utrpěl v devadesátých letech minulého století, a jsem rád, že v současné době získává postupně svou bývalou pozici zpět,“ řekl v roce 2017 Zeman. To bylo ještě jeho proputinovské období…

 

•••

Postoj českého prezidenta ke Kremlu se začal podle informací magazínu Reportér nějakým způsobem měnit až bezprostředně před ruskou invazí na Ukrajinu.

V pondělí 21. února – tři dny před začátkem války – měl ruský vládce Vladimir Putin dlouhý televizní projev: Miloš Zeman kvůli tomu nešel spát a na přímý přenos Putinova projevu si počkal. Díval se na něj a vyžadoval absolutní klid.

Přestože Putin v projevu oficiálně uznal „nezávislost“ dvou separatistických proruských republik na východě Ukrajiny – čímž vyslal jasný signál, že jeho agrese na Ukrajině bude pokračovat –, Zemana zaujala Putinova narážka na někdejší bolševismus. Ukrajinu totiž Putin označil za zemi, která nemá tradici opravdové státnosti, vytvořili ji uměle komunisté po roce 1917. „Bolševik Lenin znevýhodnil Rusko,“ řekl ruský vládce doslova.

„Bylo to takové zvláštní,“ řekl po zhlédnutí Putinova projevu Miloš Zeman svým spolupracovníkům. A přemítal nad tím, že Putin začínal v nechvalně známé tajné bezpečnostní složce komunistického Sovětského svazu KGB. „Putin narážel na komunisty a navážel se do bolševiků. Přitom on sám byl v KGB. To je divné,“ říkal údajně Zeman.

(V další části projevu pak Putin řekl, že Ukrajinu ovládají oligarchové, Spojené státy i neonacisté, a obvinil Kyjev, že vraždí obyvatele Donbasu a že tam probíhá genocida. A dnešní Ukrajinu označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za „předmostí“, odkud by Západ mohl podniknout překvapivý úder proti Rusku.)

 

•••

Poté, co Putin 24. února 2022 poslal dvě stě tisíc ruských vojáků dobýt Ukrajinu, se Miloš Zeman od Kremlu veřejně a ostře distancoval. „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit. A to nikoli pouze slovy, ale také činy,“ řekl Zeman.

„Mám rád ruskou kulturu, vážím si obětí ruského lidu ve druhé světové válce, ale to neznamená, že budu souhlasit s tím, aby na území suverénního státu bez vyhlášení války vstoupila cizí armáda,“ prohlásil a vyzval k rozsáhlým sankcím, ještě tvrdším, než se tehdy Západ chystal přijmout. „Šílence je zapotřebí izolovat,“ uvedl český prezident. „Chtěl bych vyjádřit plnou podporu Ukrajině, jejímu vedení a jejímu lidu,“ dodal ještě.

Jeden z pracovníků Hradu, který je jinak k prezidentovi loajální, nám řekl, že obrat prezidenta ve vztahu ke Kremlu čekal. „Miloš Zeman není vlastizrádce, za nějž ho mnozí oponenti považují. On je jen nechutný pragmatik,“ řekl prezidentův spolupracovník Reportéru pod podmínkou, že jeho jméno nebude uvedeno.

 

•••

V každém případě je zjevné, že vliv Miloše Zemana se v posledních týdnech dále vytrácí. Podle lidí, kteří ho nyní několikrát viděli, působí nyní prezident dojmem opuštěného seniora. Po svém návratu z Ústřední vojenské nemocnice, kde loni na podzim přežil téměř svou smrt, má Zeman v Lánech čtyřiadvacetihodinovou domácí péči. Prezidentský úřad vykonává jen sporadicky.

Miloš Zeman na rozdíl od minulých let má jen omezené denní aktivity. Každé ráno chce vědět, jaké je venku počasí a kolik je tam stupňů. A to i přesto, že ven téměř vůbec nechodí.

Druhá otázka, kterou pak položí, zní: „Tak co se stalo nového?“ Na to mu sestřičky z domácí péče ani hospodyně odpověď nedají. To se dočte ze dvou stránek informačního servisu, který mu každé ráno dopraví do Lán spolupracovníci z Hradu. Nejde o žádné tajnosti. Jen zpravodajský souhrn předešlého dne, co se stalo doma i ve světě.

Další program dne je jednotvárný. Téměř celý den prezident leží a čte si. Jen ve středu ho ustrojí a naloží do auta a odvezou na Hrad, aby mohl alespoň jeden den v týdnu úřadovat a podepsat nezbytné dekrety či jednat s návštěvami. Jinak je stále v Lánech, kde ho každé úterý navštíví jeho lékař – ředitel ÚVN Miroslav Zavoral. V pondělí má prezident ještě rehabilitační „hodinku“, kdy za ním přijede rehabilitační pracovník z nemocnice.

 

•••

Zatímco ve světě se tedy v těchto dnech řeší hlavně válka na Ukrajině, prezident Miloš Zeman vede v Lánech soukromou válku se svými zdravotními obtížemi.

Lékaři mu nedávno zjistili, že má kromě jiného i anémii, tedy chudokrevnost. Šéf ÚVN Miroslav Zavoral mu tedy okamžitě naordinoval kapky, které obsahují zvýšené množství železa. Zeman je ale nemá rád – mají kovovou příchuť. A tak se lék kape prezidentovi na piškot, protože jinak by to Miloš Zeman nepolknul. I tak to dělá s velkou nechutí.

„Aha, to zas dostanu ten hnusnej dezert,“ říká prezident, když vidí, jak se mu v Lánech připravují „železité piškoty“.

Ukrajina zatím bojuje o svoji existenci. A to sice s významnou pomocí zbraní dodaných z České republiky, ale bez zmíněných modernizovaných houfnic DANA-M2.

 

Spoluautorka Veronika Kučíková studuje žurnalistiku, je stálou spolupracovnicí magazínu Reportér.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement