Andrej sobě. Přehled, jak v Agrofertu končí státní zakázky a dotace

Report

Je to fascinující přehled. Pro někoho skličující, pro jiné – třeba pro šéfy Agrofertu – patrně uspokojivý, až veselý. Holding, který založil a vybudoval premiér a miliardář Andrej Babiš, dostává od českého státu miliardy na nejrůznějších státních zakázkách, další miliardy ve formě dotací získává od českých a evropských daňových poplatníků. Tu jde o státní lesy, tu o státní strategické rezervy, jindy o projekty Lovochemie… Dohromady se jedná o ohromné peníze. Přehled sestavil investigativní reportér, který vydává novou knihu o Andreji Babišovi.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Kdybychom vyšli striktně z veřejných vyjádření Andreje Babiše, měl by na tom být holding Agrofert špatně. „Vstup do politiky moje firmy ohrožuje,“ zní typický výrok. Tento pronesl v roce 2016 v rozhovoru pro Deník.

Někdy však přece jen v jeho projevech probleskne náznak něčeho jiného. Občas jdou stížnosti stranou a objeví se sebejistota, která se týká i jeho podnikání a holdingu Agrofert, jejž založil a vybudoval. „Vždy jsem se uměl postarat o rodinu, o přátele, o zaměstnance a taky o sebe,“ sdělil Babiš 3. prosince 2016 na své facebookové stránce.

 

•••

Když jsem si letos na jaře připravoval podklady pro knihu Babišovo Palermo, která brzy vyjde, sestavil jsem z již zveřejněných informací rozsáhlý přehled. Šlo mi o to, zjistit, kde všude holding Agrofert získával peníze z veřejných zdrojů – a to hlavně od doby, kdy jeho zakladatel Babiš vstoupil do politiky.

Zdůrazňuji, že nejde jen o evropské dotace, tedy finance evropských daňových poplatníků, ale také o dotace české, které plynou z daní placených obyvateli České republiky. A pak jde ovšem také o peníze, které český stát platí Agrofertu v rámci různých veřejných zakázek.

Nutno říci, že tento přehled je opravdu dlouhý – a ještě je možné, že není úplný.

 

•••

Začněme třeba u dotací českého státu potravinářům.

Než Andrej Babiš vstoupil do vlády, dopřával český stát všem potravinářům na dotacích ročně kolem 130 milionů korun. V roce 2015 už suma poskočila na více než 200 milionů. V dalším roce pak vzrostla na 396 milionů.

Z toho čtvrtina − téměř 104 milionů korun − putovala do koncernu Agrofert. Nejvíce peněz získaly Kostelecké uzeniny, dále pekárny Penam a Vodňanská drůbež, které obdržely po 18 milionech.

Na co konkrétně se využily peníze z veřejných zdrojů, nechtěla Babišova firma příliš komentovat. „Jde o investice vedoucí ke zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů, a to s důrazem na jakost, nezávadnost a dosledovatelnost výrobků,“ sdělil týdeníku Ekonom mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

V roce 2016 se na ministerstvu zemědělství chystala státní dotace pro masokombinát Kostelecké uzeniny. Přišla jako vánoční dárek − více než 19 milionů korun. Byl to skoro dvojnásobek toho, co firma Andreje Babiše dostala ze státní kasy za předchozí čtyři roky dohromady.

Ministerstvo zemědělství, které v té době vedl lidovec Marian Jurečka, uvedlo, že těmito dotacemi pomáhá potravinářům, aby zvyšovali kvalitu výrobků a posilovali postavení na trhu. „Naši podporu doplnili vlastními prostředky,“ řekl ministr Jurečka. „Naše podpora“ přitom byly peníze od českých daňových poplatníků. Bezmála 400 milionů korun v roce 2016 bylo určeno pouze pro velké podniky zaměstnávající 250 až 750 lidí.

Nárůst dotací pro velkopotravináře nebyl – jak poznamenal týdeník Ekonom v lednu 2017 – jen Jurečkova zásluha. „Peníze pouští ze státní kasy ministr financí Andrej Babiš. O tom, kolik půjde na konkrétní dotační tituly, rozhoduje také sněmovní zemědělský výbor. Jeho šéfem je druhý muž ANO a člen představenstva Agrofertu Jaroslav Faltýnek,“ uvedl Ekonom.

 

•••

Kromě dotací uměly Babišovy firmy pozoruhodně dobře vítězit v různých soutěžích o státní zakázky. Už po prvních dvou letech, kdy byl Andrej Babiš v reálné politice, neboť vedl resort financí, rostly úspěchy koncernu Agrofert neuvěřitelným tempem. Třeba rok 2015, kdy Agrofert ještě oficiálně vlastnil a formálně nepřevedl do svěřenských fondů, byl z hlediska vítězství ve státních zakázkách pro holding veleúspěšným rokem.

Když v lednu 2016 porovnávala společnost Datlab údaje ze statistik, dospěla k tomu, že firmy skupiny Agrofert získaly v roce 2015 státní zakázky za více než 1,5 miliardy korun. Klíčem ke skvělému roku 2015 byl přitom pro Andreje Babiše úspěch jeho firmy Uniles v tendrech státních Lesů ČR.

Podotýkám, že Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi. Druhý největší majitel českých lesů je také státní podnik, a to Vojenské lesy a statky. A obě tyto státní organizace využívaly nejvíce služeb souvisejících s kácením a sázením nových stromů právě od Babišova Unilesu a také Wotan Forestu.

 

•••

Přispíval Andrej Babiš osobně k pozoruhodnému úspěchu firem Agrofertu při získávání dotací a státních zakázek?

V únoru 2017 – poté, co parlament přijal novelu zákona o střetu zájmů přezdívanou jako lex Babiš – převedl miliardář akcie holdingu do svěřenských fondů. Od té doby tvrdí, že žádný střet zájmů nemá. Evropská komise však po dlouhém zkoumání dospěla k závěru, že Babiš na Agrofert stále vliv má: přesné znění její zprávy se dostalo na veřejnost koncem dubna. Správci jmenovaní Babišem například nemohou podle statusu fondů jednat nezávisle v zásadních rozhodnutích, v radě protektorů dohlížejících na správce zasedá Babišova manželka Monika, kterou může miliardář odvolat, kdykoli se mu zlíbí.

 

•••

Něco o tom, jak to asi s Babišovým vlivem na Agrofert bude, může naznačit i následující příběh z první půle roku 2018, když ještě vládl Babišův první menšinový kabinet bez důvěry v demisi. Tehdy představili proslulí marketéři ANO svého premiéra téměř jako vůdčího ekologa v zemi. Výjezdní cesta vlády do lesů postižených kůrovcovou kalamitou se stala hitem médií a sociálních sítí. Fotky, jak Babiš kráčí po lese, jak hledá kůrovce, jak kůrovce nachází a jak ho zkoumá v ruce, zaplnily veřejný prostor.

Od té chvíle, ještě víc než předtím, se pro státní podniky Lesy ČR a Vojenské lesy a statky stalo prioritou zvládnutí kůrovcové kalamity. Babiš tehdy spolu s dočasným ministrem zemědělství Jiřím Milkem odvolali kvůli podcenění kůrovcové kalamity šéfa státních lesů Daniela Szóráda.

Poté, co se stalo téma boje s kůrovcem vládním programem, nebyl problém zvýšit státní zakázky na kácení stromů a vysazování nových.

V červnu 2018 zveřejnily státní Lesy seznam smluv s externími podniky, které převážně těžily a prodávaly jejich dříví. Mezi firmami, jimž Lesy ČR zadávaly nejvíce práce, figurovalo samozřejmě nejčastěji právě jméno Uniles z holdingu Agrofert.

Hospodářské noviny tehdy napsaly, že z 221 uzavřených smluv na následujících pět let jich má společnost Uniles čtyřicet tři – tedy nejvíce ze všech. Jen za první půlrok 2018 tak Uniles státním Lesům ČR vyúčtoval podle tiskové mluvčí státního podniku 657 milionů korun.

Agrofert získal a ovládl společnost Uniles v roce 2011. Po roce 2013 a příchodu Babiše do vlády firma bohatla jako nikdy předtím.

„Při pohledu zpět do posledních deseti let jsou účty Unilesu a státních Lesů působivé. Uniles si za tu dobu vydělal 2,56 miliardy korun. Vliv vstupu Agrofertu do firmy a ještě více moment, kdy se Andrej Babiš stal vicepremiérem a ministrem financí, je přitom na výsledcích podniku jasně vidět. Zatímco do roku 2013 získal od Lesů ČR práci za 461 milionů, od roku 2013 už celkem za 2,1 miliardy,“ napsal v červnu 2018 novinář HN Martin Biben.

„I díky těmto zakázkám dokázal podnik od roku 2009 do roku 2015 zešestinásobit svoje tržby na 2,82 mi--liardy korun,“ dodal Biben.

Ředitel Lesů ČR Tomáš Pospíšil připisoval úspěchy Unilesu kromě výhodně nabídnuté ceny i jeho velikosti. „Roli hraje i to, že jsou opravdu velký podnik, který se jako jediný účastní tendrů ve všech oblastech. Navíc mají to výjimečné zázemí Agrofertu, možnost si sehnat bankovní záruky, personál,“ řekl Pospíšil.

 

•••

Státní lesy většinou vypisují zakázky na čtyři roky dopředu. Když pak v září 2020 vydala agentura ČTK zprávu, že vítězem bezmála pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2021 až 2025 se stala těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert, v mnoha médiích informace zapadla.

Zřejmě to bylo tím, že v té době žila země, stejně jako celý svět, krizí vyvolanou pandemií koronaviru. Ale možná se na tom podepsala i jistá otupělost lidí a médií ze stále se vracejícího tématu Babišova střetu zájmů.

Příhodný komentář k veřejné zakázce pro firmu z holdingu Agrofert nicméně publikoval 18. září 2020 v týdeníku Reflex zástupce šéfredaktora Oldřich Tichý. Poradil čtenářům, aby se vrátili ve svých vzpomínkách o patnáct let zpátky – do dob souboje stranických šéfů Jiřího Paroubka z ČSSD a Mirka Topolánka z ODS. „A teď si představte, že by o jednom z nich média zveřejnila zprávu, že firma, jejíž řízení pouze formálně převedl na manželku, dostala od státu zakázku,“ uvedl Oldřich Tichý.

„Tak a teď zpět do současnosti – státní Lesy ČR v minulých dnech vyhlásily vítěze výběrového řízení na lesní práce za pět miliard, mezi nimiž dominovala společnost Uniles,“ pokračoval.

Jak Reflex poznamenal, nikdo nemá v ruce důkaz, že Babiš za pomoci svého premiérského vlivu státními zakázkami manipuloval ve prospěch Agrofertu. „Ta pochybnost se ale přímo vnucuje. Před patnácti lety by něco podobného znamenalo pro politika okamžitý konec,“ uvedl Reflex.

 

 

•••

Za příznivým ekonomickým úspěchem firem koncernu Agrofert přitom nestály jen dotace a státní zakázky na celostátní úrovni. Agrofert to měl dobré i v krajích, kde vládli hejtmani ANO. S tímto pozoruhodným zjištěním přišel server Hlídacípes.org.

„Kraje, v jejichž čele stáli hejtmani ANO, byly v letech 2016 až 2020 u vypsaných zakázek výrazně štědřejší k firmám ze svěřenských fondů Andreje Babiše než kraje řízené politiky jiných stran,“ napsali v únoru 2021 novináři s odkazem na výsledky analýzy serveru Hlídač státu. Agrofert to odmítl jako „účelově zavádějící“.

Faktem ale bylo, že od roku 2016 do roku 2020 kraje řízené hejtmany z ANO a jejich organizace uzavřely s Agrofertem smlouvy v celkové hodnotě přes 150 milionů korun. V krajích s hejtmany z jiných stran šlo „jen“ o 90 milionů. ANO mělo ve volebním období 2016 až 2020 pět hejtmanských postů, zbylých osm krajů vedli zástupci jiných stran.

 

•••

Ještě na začátku Babišovy politické dráhy se řešilo, zda nejde o konec expanze Agrofertu. 2. prosince 2011 Hospodářské noviny napsaly s odkazem na slova Andreje Babiše: „Rekord překonán, dostavěl jsem Agrofert, letos dosáhne na nejlepší obchodní výsledky.“

Obří zemědělsko-potravinářsko-chemický holding Agrofert, který od svého založení v roce 1993 každoročně bobtnal o další nakupované společnosti, se podle tehdejších Babišových slov už neměl podobným tempem zvětšovat.

Důvodů k pozastavení osmnáctileté expanze měl prý Babiš víc. Agrofert sice podle něj měl vykázat koncem roku 2011 rekordní výsledky, ale vstupoval do těžkého období. Konjunktura v chemickém průmyslu, který je tahounem Babišových zisků, podle něho končila. „Už v říjnu začaly zisky padat, v některých oborech už máme ztráty. Začal padat automobilový průmysl, stavebnictví a to se vždy s několikaměsíčním posunem promítá do chemie,“ uvedl v prosinci 2011 Babiš.

 

•••

S tím, jak Andrej Babiš přicházel do politiky, se zvyšovala i nutnost, aby více odkrýval dosavadní tajnosti ze svého podnikání. V roce 2013, kdy Babišovo ANO vstoupilo do parlamentu, se ukázalo, že chod kolosu Agrofert byl závislý na úvěrech z bank. Agrofert byl „zadlužený až po uši“. Andrej Babiš sám tehdy přiznal, že majetek jeho firem je zastavený bankám a věřitelům. A potvrzovala to i konsolidovaná rozvaha Agrofertu, kterou podnik uložil do obchodního rejstříku. V ní se uvádělo, že za rok 2012 byly cizí zdroje ve výši 43 miliard korun, z toho 23 miliard pocházelo z bankovních úvěrů.

Agrofert za první čtyři měsíce roku 2013 zaznamenal pokles zisku zhruba o třetinu. Čistý zisk zemědělsko-potravinářsko-chemického holdingu za rok 2012 meziročně klesl o třetinu na šest miliard korun. A výsledky v roce 2013 naznačovaly další výrazný pokles.

„Za čtyři měsíce máme propad zisku oproti loňskému roku minimálně o 30 procent. Všechny byznysy jdou dolů. Chemie klesá, potravinářství je tragédie. Chov prasat i drůbeže jsou dnes vysoce ztrátové záležitosti,“ svěřil se v květnu 2013 Andrej Babiš v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Připomínám, že ačkoli byl ekonomický rok 2013 podle Babiše „tíživý“, vrhl se na mediální byznys. V polovině roku koncern oznámil, že kupuje me---diální dům MAFRA. Babiš za něj zaplatil podle dostupných informací 2,4 miliardy korun. Za tuto částku získal vedle médií i další části patřící pod vydavatelství MAFRA, včetně televize Óčko a tiskáren v Praze a v Olomouci. K tomu pak navíc za další velké peníze převzal od německých akcionářů i budovu vydavatelství na pražském Andělu.

Nakonec se žádná tragédie, jak o ní hovořil Andrej Babiš, nekonala. I v nejslabších letech byl holding stále ziskový a například loni koncem května firma informovala o zisku ve výši 4,48 miliardy korun za poslední předpandemický rok 2019.

 

•••

Udržoval by si holding Agrofert dál solidní ekonomické výsledky, kdyby jeho zakladatel Andrej Babiš nebyl předsedou vlády?

Něco napovědět by mohl nechvalně známý případ stomilionové dotace na výrobu toastů, kterou české úřady z evropských peněz přidělily společnosti Penam z Agrofertu.

„Proces udělování stomilionové dotace na výrobu toastů byl netransparentní, na ministerstvu se zvláštně měnili hodnotitelé, žádost o peníze hovoří o unikátním vědeckém výzkumu, který ale vypadal podezřele,“ napsal Jiří Štický v lednu 2020 v magazínu Reportér. „Žádný prokázaný výzkum a vývoj okolo toastů neexistovaly,“ uvedl Štický a odkázal se na audit Evropské komise, v němž se píše: „Za přelomové inovace byly vydávány technologické úpravy, které moderní pekárny běžně používají.“

Co je přitom důležité připomenout – existovaly doby, kdy Agrofert dotace na inovativní postupy na pečivo nedostával: a kdy také Babiš nepůsobil ve vrcholné politice. V roce 2011, kdy byl Andrej Babiš „jen“ miliardářem, žádal o padesátimilionovou podporu výrobce mraženého pečiva Profrost z holdingu. Zjednodušeně řečeno šlo o to, že před inovací Babišových toastíků proběhl pokus inovovat Babišovy bagetky…

Profrost tehdy požádal o dotaci na výrobu tří inovativních výrobků, které by sjížděly z nové linky. Mělo jít o hluboko zmraženou rustikální bagetu, rustikální kostku a ciabattu. „Pozorný čtenář už tuší, že i toto pečivo mělo být podle tehdejšího tvrzení firmy chutnější a bez konzervantů,“ napsal Jiří Štický v Reportérovi. Jeden z tehdejších hodnotitelů byl pro, druhý se však postavil ostře proti – a do posudku napsal: „Žadatel (…) ,vyrobí‘ inovaci, která řeší pouze dílčí část výroby, ale žádá o podporu na pořízení celé technologie k výrobě produktu, jehož inovativnost je přinejmenším sporná.“ Ministerstvo průmyslu nakonec žádost o dotaci na inovativní bagety zamítlo.

„Ale to bylo v roce 2012, tedy krátce před vstupem Andreje Babiše do politiky. V době, kterou on sám označuje za Palermo,“ stálo v loňském článku magazínu Reportér.

 

•••

Ví se, že dotace z evropských fondů, v zásadě ovšem rozdělované českými úřady, jsou pro holding Agrofert zásadní. Neškodí však podívat se na konkrétní čísla.

Už za dobu, kdy bylo miliardářovo ANO ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky – tedy v letech 2013 až 2017 –, se téměř zdvojnásobil příjem Agrofertu z evropských fondů. Zatímco v roce 2014 činil 42 milionů eur (1,1 miliardy korun), v roce 2017 už to dělalo 82 milionů eur (2,1 miliardy korun).

Zajímavého detailu si v srpnu 2018 všiml server Echo 24. Z finančních zpráv Agrofertu vyčetl, že Agrofert obdržel od státu v předcházejícím roce na různých dotacích 1,96 mi---liardy, ale na dani z příjmu odvedl 739 milionů korun.

Nutno dodat, že Agrofert ještě platí do veřejných rozpočtů odvody na sociální a zdravotní pojištění svých zaměstnanců, jako každý podnik generuje řadu dalších příjmů pro stát. Nicméně ono hrubé srovnání dotací a plateb na dani z příjmu je i tak výmluvné.

 

•••

Vraťme se opět k otázce, jak moc mohl Andrej Babiš coby politik, ministr a později premiér ovlivnit to, kolik peněz z veřejných zdrojů Agrofert získává.

Obecně platí, že premiér nebo ministr určují směr. Ukazují cestu, na co se bude klást důraz nebo co se naopak vynechá v rozhodování o toku peněz do příslušných resortů.

„Jako ministr tvoříte programové dokumenty. Neovlivníte, zda něco dostane firma A, B, nebo C. Ale máte možnost zamíchat velkými penězi,“ řekl Jiří Skuhrovec, předseda sdružení EconLab, zkoumajícího rozdělování veřejných peněz.

Z pohledu Andreje Babiše bylo důležité, aby seděl ve vládě už v roce 2015. Tehdy se totiž v jednotlivých resortech vypracovávaly dokumenty na strategii toku peněz z evropských fondů na příští období, tedy na dalších šest let. Kdo byl v roce 2015 ve vládě, měl zásadní vliv na to, co bude Česká republika do roku 2021 potřebovat s pomocí evropských dotací nejvíce – tedy jestli postavit dálnice, IT infrastrukturu, nebo zda třeba spíš podpořit rozvoj bioplynových stanic na výrobu elektrické energie či ekologizaci kotlů v českých chemičkách. „Být ministrem nebo člověkem, který na to měl vliv, bylo v roce 2015 terno,“ dodal Skuhrovec.

 

•••

Když se novináři ptali Babiše, co dělá, když se ve vládě jedná o zakázkách nebo o dotacích Agrofertu, premiér odpověděl: „Jdu na chvíli za dveře. A pak se vrátím.“

Nikdo nespočítal, kolikrát za ty dveře musel během těch osmi let jít.

 

•••

Někdejší Babišův náměstek na financích Ondřej Závodský už koncem roku 2013, kdy se chystala tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a lidovců, odhadoval, že střet zájmů Andreje Babiše bude na vládní úrovni dost vysoký – minimálně ve třetině všech jednání vlády.

Závodský k tomu dospěl tak, že porovnával agendu „nebabišovské vlády“ v uplynulém období posledních tří měsíců a promítl do toho, kde všude by to zasahovalo do podnikání Agrofertu.

Vyšlo mu, že zhruba 25 až 30 procent rozhodnutí vlády by mohlo ovlivnit nějakým způsobem podnikání Andreje Babiše. „Všeobecně se má za to, že jeho podnikání ovlivňují toliko rozhodnutí v zemědělství, dotacích či v případě velkých veřejných zakázek, které vláda schvaluje. Rozsah je ovšem mnohem a mnohem širší. Zaškrtával jsem proto rozhodnutí ohledně zákona o dani z přidané hodnoty k vybraným výrobkům jeho továren či naopak u výrobků, které jeho firmy potřebují ke své činnosti,“ vysvětlil Závodský.

 

•••

Jeden státní úřad má zvláštní název: Správa státních hmotných rezerv, zkratka SSHR. Je to velmi důležitá instituce. Schraňuje ve státních skladech různé komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek strategických surovin ze zahraničí. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží úřad SSHR zásoby ropy, leteckého petroleje, potravin či léků.

Jak se tyto suroviny do státního rezervního úřadu dostanou? SSHR je nakoupí – většinou od soukromých firem. Je to poměrně výhodný obchod, protože po určitých lhůtách trvanlivosti se zboží musí vyměnit za čerstvé.

Pro Agrofert to byl vždy dobrý byznys. Již v minulosti firmy spadající pod Babišův Agrofert vyhrávaly soutěže na dodávky různých komodit do skladů SSHR. Agrofert byl úspěšný zejména v zakázkách na dodání obilí, masa a biopaliv. Od roku 2005 prostřednictvím dceřiné společnosti Navos pravidelně dodával do SSHR obilí. Jiná firma, Animalco, která je dodavatelem mraženého masa, spolupracovala se správou rezerv již od roku 2002. V roce 2011 pak většinu akcií této firmy ovládl právě Agrofert a v započatém trendu samozřejmě pokračoval.

Pro představu: firma Animalco dodala správě hmotných rezerv 500 tun mraženého masa za více než 46 milionů korun. V soutěži byla společnost vybrána jako jediný možný kandidát. Bylo to už v době, kdy na ministerstvu financí seděl Andrej Babiš.

V únoru 2016 vyhrála zakázku na dodání a tříleté ochraňování pěti set tun sušeného mléka pro stát olomoucká firma Olma, která patří do koncernu Agrofert. Dostala 31 milionů korun.

„Nikdy jsem za Agrofert nelobboval,“ prohlašoval Babiš.

 

•••

Čepro je velká strategická firma státu, která má po celé republice objemné zásobníky na pohonné hmoty. Jediným akcionářem podniku Čepro je Česká republika prostřednictvím ministerstva financí.

Opakuji, že od roku 2014 byl ministrem financí Andrej Babiš. A i od roku 2017, kdy se stal Babiš premiérem, byl tento resort pod kontrolou strany ANO.

Důležitým posláním Čepra je zajištění a ochrana zásob paliv pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR). Jejím hlavním úkolem je – jak jsem již zmínil – zajistit, aby fungovalo hospodářství a ekonomika za jakéhokoli krizového stavu.

Čepro pro SSHR nakupuje i od firem z holdingu Agrofert – konkrétně jde o biopaliva.

Biosložky se do pohonných hmot povinně přimíchávají z nařízení Evropské unie už od roku 2003. Je to reakce na závazek států z roku 1997 snižovat emise skleníkových plynů. Jedním z řešení mělo být naředit pohonné hmoty biopalivy – látkami vyrobenými z biologického materiálu, které při spalování uvolňují podstatně méně skleníkových plynů než klasický benzin nebo nafta.

Biopaliva se zavedla do evropské legislativy směrnicí z roku 2003. V období po roce 2017 museli dodavatelé pohonných hmot přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

Dominantním hráčem na českém trhu biopaliv se stal Babišův Agrofert. Metoda, kterou začal využívat a hojně prosazovat, spočívala v tom, že se do nafty a benzinu přimíchával olej získaný z rostliny „Babišových žlutých snů“ – tedy z řepky olejné.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchával do bionafty, byla společnost Preol z holdingu Agrofert.

 

•••

Čepro v minulosti vždy nakupovalo naftu a benzin prostřednictvím veřejných zakázek. Ze statistik lze vyčíst, že Čepro koupilo do roku 2017 významné objemy paliv zejména od firem Preol a Primagra z koncernu Agrofert. V letech 2013 až 2016 šlo v průměru o 645 milionů korun ročně.

Ve statistických tabulkách Čepra ale nákupy pohonných hmot v roce 2017 téměř ustaly.

Předesílám, že v té době začal platit zákon o střetu zájmů, onen lex Babiš, zakazující zadávat veřejné zakázky firmám členů vlády.

Jak ale začátkem roku 2021 zjistily protikorupční organizace, Čepro nakupovalo biopaliva od firem z koncernu Agrofert i nadále po roce 2017, avšak bez veřejné zakázky. Jen v letech 2018 a 2019 šlo o obchod v objemu 3,5 mi---liardy korun.

Tyto nákupy nepodléhaly žádné uveřejňovací povinnosti ve věstníku veřejných zakázek či v registru smluv ani kontrole antimonopolního úřadu, ÚOHS.

Podezřelé nákupy biopaliv bez výběrových řízení objevili náhodou analytici společnosti Datlab při přípravě nástroje na vyhledávání rizik ve veřejných zakázkách. „Je zřejmé, že tyto nákupy jdou mimo veškeré kontrolní mechanismy pro nakládání s veřejnými prostředky,“ zhodnotil v lednu 2021 zjištění svého týmu Jiří Skuhrovec, který vedle společnosti Datlab působil také jako garant neziskové organizace Rekonstrukce státu.

„Není přípustné, aby firma v režii ministryně financí (Aleny Schillerové) nakupovala bez veřejné kontroly, a už vůbec ne od firem ze svěřenského fondu premiéra z téže strany,“ řekl k tomu Marek Zelenka ze spolku Oživení, který připravil v této kauze podnět k antimonopolnímu úřadu.

 

•••

Babišova společnost Farmtec, která se specializuje na investice a žádosti o dotace, měla ve své marketingové kampani odlehčený slogan: „Podojíme každého, pravidelně, rychle a bezpečně.“

„Na shánčlivost celého holdingu se to docela dobře hodí,“ konstatoval Jiří Štický v časopisu Reportér v dubnu 2016.

Hlavním byznysem, na kterém se firma Farmtec dotacím skvěle vyučila, byly projekty bioplynových stanic.

Bioplynové stanice byly jeden čas fenoménem doby. Šlo v nich o výrobu energie z rostlinných produktů. Ale dají se v nich zpracovávat i výkaly hospodářských zvířat. Bioplynová stanice tak slouží ke zpracování bioodpadu, ale díky procesu řízené fermentace se v ní přemění mokrá biomasa na plyn. Na konci celého procesu je pak získaná elektrická energie a teplo, které při přeměně biomasy vznikají.

Původní myšlenka likvidace odpadů ze zemědělské výroby a vytváření místních zdrojů elektřiny a tepla se ale rychle zvrtla v pokřivené dotační kolečko. A i na něm významně profitoval Agrofert.

Kromě toho, že pod Agrofert spadaly tři desítky bioplynových stanic, vlastnil Agrofert již jmenovanou firmu Farmtec, která bioplynové stanice také stavěla. Platila tedy další přímá úměra: čím víc dotací do tohoto sektoru stát pustil, tím větší koláč peněz si z něj ukrojily i firmy Agrofertu.

Když se pak v roce 2013 podpora do bioplynek pozastavila, přišla společnost Farmtec na tržbách zhruba
o 600 milionů korun.

Jedna z prvních věcí, o kterou se Babišovi lidé zasadili hned zkraje roku 2014, kdy ANO vstoupilo do vlády, byla právě obnova státní podpory pro bioplynové stanice. V parlamentu si to vzal na starost „Babišův Richelieu“ Jaroslav Faltýnek, předseda zemědělského výboru sněmovny a místopředseda ANO.

Faltýnek se dušoval, že to dělá v zájmu všech zemědělců. „Víte, necítím se být v konfliktu zájmů a vysvětlím proč,“ řekl Faltýnek v únoru 2014 v Českém rozhlase Radiožurnál a dodal: „Slibovali jsme i našim zemědělcům, že budeme bojovat za jejich zájmy.“

A proč se v tom angažoval přímo on, když ještě nedávno seděl ve vedení několika podniků Agrofertu? „Třicet let pracuji v zemědělství, tak jsem ten návrh prostě podal. Všichni přece vědí, když jsme šli do voleb, kdo a co dělá, kde je zaměstnaný, že já dělám třináct roků v Agrofertu pro pana Babiše. Já si toho vážím,“ řekl Faltýnek. Pak se na chvíli zarazil a doplnil: „Teď už toho teda moc nedělám, protože se věnuju hlavně práci ve sněmovně. Nicméně já jsem to považoval za transparentní postup, ale asi to byla teda politická chyba.“

 

•••

Agrofert ovládl firmu Farmtec v roce 2012. A právě v té době se Babiš naštval na tehdejší vládu Petra Nečase (ODS).

Staly se totiž dvě věci najednou. Polostátní elektrárenský gigant ČEZ svého času nepustil do rozvodné sítě plánované dodávky elektřiny z bioplynových stanic. A tehdejší Nečasova vláda pak stopla i dotace na budování bioplynek, aby se neopakoval kritizovaný megaboom solárních elektráren. Babiš to tehdy označil za vítězství lobby ČEZ. Jaroslav Faltýnek mu sekundoval slovy, že to byl „bezdůvodný a neočekávaný atak na české zemědělství“.

 

•••

V případě bioplynek jsem se dotkl oboru zemědělství. Tento resort je totiž Babišova velká doména. O tom, že má Andrej Babiš „zjevný prospěch z politických rozhodnutí ze své vlády při získávání zemědělských dotací“, psala studie o rozdělování evropských peněz ve státech střední a východní Evropy zpracovaná frakcí Greens/EFA Evropského parlamentu.

Podle ní šla Česká republika dlouhodobě na ruku velkým zemědělcům, zatímco ignorovala účinné nástroje na podporu těch malých. Agrofert jen v Česku ovládal 115 tisíc hektarů půdy. Jak studie uvedla, jeho holding získal jen v roce 2019 provozní dotace ve výši 63 milionů eur.

Faktem je, že Babiš za Česko jednal v Bruselu o dotacích i celkovém unijním rozpočtu a Česko se při jednáních postavilo tvrdě proti záměru Evropské komise omezit platby pro velké agrární podniky ve prospěch menších zemědělců. A úspěšně, protože politici se shodli, že zastropování dotací musí být pro země dobrovolné. A tak se v Česku „dobrovolně“ dotovaly velké firmy na úkor malých.

 

•••

Veřejné peníze měl Agrofert (stejně jako jiné české a zahraniční firmy podnikající v zemi) i z dalších zdrojů – například v podobě investičních pobídek či daňových slev.

Příkladem může být investiční dotace 232 milionů korun na pořízení dlouhodobého majetku v roce 2016 pro pardubickou společnost Synthesia. V roce 2017 pak částku přesahující půl miliardy přijala lovosická Lovochemie, jak stojí ve výroční zprávě firmy.

 

•••

Když se v březnu 2020 řešil na sněmovním výboru pro evropské záležitosti chystaný Fond pro spravedlivou transformaci, začínala právě koronavirová krize. Stanovisko poslanců tak prošlo bez povšimnutí širší veřejnosti. Pro rozdělování unijních miliard pro regiony postižené útlumem těžby uhlí šlo přitom o zásadní moment.

Výbor totiž na návrh poslance ANO Jaroslava Bžocha přijal usnesení, podle něhož by evropské dotace určené pro malé a střední podniky měly čerpat rovněž velké firmy. Podle původního záměru by na ně totiž dosáhly jen v nejnutnějších případech, a to až po pečlivém zvážení.

V listopadu 2020 se pak ukázalo, že mezi možnými adepty na unijní peníze byly zatím – místo malých a středních firem – hlavně velké koncerny. Na seznamu, který v polovině října 2020 projednala vláda, figuroval například polostátní ČEZ, společnost United Energy miliardáře Daniela Křetínského, Cínovecká deponie podnikatele Karla Janečka. A také Lovochemie z koncernu Agrofert…

Poslanec Bžoch si nadále stál za tím, že by měl být dotační program otevřen pro všechny bez rozdílu, včetně velkých firem. „Je to důležité, aby nedocházelo k diskriminaci,“ sdělil poslanec ANO serveru iROZHLAS.cz.

Že by úmyslně pomáhal někdejšímu byznysu svého politického šéfa, odmítl. „Primárně by se měly uspokojit malé a střední podniky. To nikdo nerozporuje. Na druhou stranu by byla škoda, pokud by ty peníze nebyly schopny utratit, aby Česká republika jenom proto, že tam nebudou zahrnuty větší podniky, o ně přišla,“ vysvětlil poslanec.

Potíže tak Bžoch neměl ani s možnou dotací pro Lovochemii. „Pokud by splnila podmínky, nevidím jediný důvod, proč by to neměla dostat,“ dodal.

 

•••

Klíčovou roli při rozdělování těchto peněz hraje ministerstvo životních prostředí, které vede někdejší šéf společnosti Lovochemie z holdingu Agrofert Richard Brabec. „Až skončí ve vládní funkci, čekám, že se bude chtít do Lovochemie vrátit. A ta mezitím může dostat takto obří dotaci,“ řekl poslanec Lukáš Černohorský z Pirátské strany.

Severočeská chemička z Babišova svěřenského fondu žádala podle vládních dokumentů, na které upozornil server Seznam Zprávy, o dotaci na projekt v hodnotě šesti miliard korun. Peníze měly jít na modernizaci energetiky v Ústeckém kraji.

Kvůli plánované podpoře proto poslanec Černohorský interpeloval premiéra Babiše i ministra Brabce koncem října 2020. „Nebudete mi věřit, ale já to slyším poprvé, ten nesmysl. Teď mi Brabec napovídá, že to je nesmysl,“ řekl ve sněmovně na Černohorského dotazy premiér Babiš. „V životě jsem neslyšel o tom, že by tam byla tahle chemička,“ doplnil.

 

•••

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací.

Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35 až 40 miliard korun.

SZIF, přes který tečou evropské peníze do agrárního sektoru, se přitom vymkl veřejné kontrole a stal se z něj soukromý distributor peněz. „Tyje z toho skupina Agrofert, napojená na nynějšího premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše,“ napsal 17. března 2021 Jiří Pšenička na serveru Seznam Zprávy.

Opíral se přitom o analýzu, kterou médiím poskytl Nadační fond proti korupci (NFPK), financovaný podnikatelem Karlem Janečkem. Fond detailně analyzoval kontrolní mechanismy této zemědělské platební agentury a dospěl k závěru, že podoba fondu „v posledních letech“ ještě více než v minulosti vyhovuje zájmům holdingu, který Babiš dříve sice vložil do svěřenských fondů, nicméně zůstal takzvaným konečným beneficientem. Jinými slovy – ze zisků Agrofertu tak bude mít Babiš nadále osobní prospěch.

„Vztahy mezi SZIF a společnostmi skupiny Agrofert jsou maximálně transparentní,“ uvedl mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Protikorupční fond nicméně ve své analýze upozornil, že začátkem roku 2020 došlo v SZIF k významné změně. Fond totiž získal formální nezávislost na ministerstvu zemědělství a podle jeho vlastního právního výkladu se na něj už nebude vztahovat zákon o střetu zájmů. Bude tedy moci rozdělovat dotace i firmám, které vlastní například člen vlády nebo její předseda. Jako v případě Andreje Babiše.

Server Seznam Zprávy koncem května napsal, že loni získal Agrofert podle předběžných dat SZIF 1,044 miliardy korun na zemědělských dotacích. Jde o rekordní částku, byť se příliš neliší od bilance v předchozích čtyřech letech. „Údaje za rok 2020 ukazují, že se veškerá snaha evropských úřadů stíhat střet zájmů českého premiéra na bruselských příjmech Agrofertu nepodepsala… Největším zdejším příjemcem zemědělských dotací od Evropské unie zůstává Agrofert, který prostřednictvím svěřenských fondů ovládá premiér Andrej Babiš,“ napsal Petr Holub na serveru Seznam Zprávy.

 

•••

V únoru 2017 pronesl někdejší premiér Bohuslav Sobotka – který, nutno přiznat, s Babišem pár let předtím nerušeně vládl – vcelku drsný výrok: „Andrej Babiš důkladně ojebal stát.“

Sobotka to uvedl v souvislosti se známým případem korunových dluhopisů, jímž Babiš tahal peníze z holdingu, aniž by je musel zdanit. Otázka ovšem je, zda onen výrok – vzhledem k dlouhému výčtu případů, kdy peníze daňových poplatníků končí právě v Agrofertu – nemá mnohem širší platnost.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama