Nákaza a „Trump Nikdy“

Názory

Odpůrci Donalda Trumpa nepocházejí jen z řad levice. V USA existuje menší skupina konzervativců přezdívaná Never Trump („Trump Nikdy“) tvrdící, že prezident je zoufale nekompetentní. Což se může ukázat právě za koronavirové krize.

Audio
verze

Za špínu je označil sám americký prezident Donald Trump.

„Republikáni z hnutí Trump Nikdy – jakkoli jsou na dýchacích přístrojích a už jich moc nezbylo – jsou v určitém smyslu horší než nicnedělající demokraté. Dávejte si na ně pozor, je to lidská špína,“ napsal Trump na sociální síti Twitter.

Ona drsná, pro jeho komunikaci ovšem typická slova pronesl prezident loni, ještě před nynější pandemií: zmínka o dýchacích přístrojích tedy nesouvisela s tím, že dnes zachraňují část pacientů nakažených koronavirem. Přesto je pandemie pro americké konzervativce označující se za Never Trumpers, „nikdytrumpovce“, v jednom specifickém ohledu zásadní. Ve světle ohromné zdravotní a ekonomické krize se totiž může naplno ukázat, zda měli ve svém hodnocení Donalda Trumpa pravdu. Zda se nemýlili v přesvědčení, že Trump je nekompetentní a postrádá morální i intelektuální schopnosti vykonávat úřad prezidenta Spojených států. A že tudíž představuje hrozbu pro tamní ústavní a politický systém.

 

Intelektuálové a zbabělci

Odkud se Never Trumpers vzali? Jejich kořeny vedou do časů republikánských primárek a předvolební kampaně roku 2016. Právě tehdy, na základě Trumpova vystupování a chování, třeba jeho útoků na soudce mexického původu, veřejných hádek s rodinou padlého veterána a místy nekonzistentních řečí, dospěli někteří konzervativci k závěru, že postrádá schopnosti, které by měl prezident mít. Never Trumpers varovali i před tím, že Trump ve skutečnosti není opravdovým republikánem, ale spíše oportunistou: připomínali, že byl léta registrován coby člen demokratické strany.

Never Trumpers neměli žádnou zastřešující organizaci a nejsou masovým hnutím. Navíc ani nevykazují názorovou vyhraněnost. Jeden se přimlouvá za mírné omezení přístupu občanů ke zbraním, jiný je naopak konzervativní křesťan, jenž tvrdě odsuzuje nejen Trumpa, ale také levé křídlo demokratické strany. Never Trumpers jsou převážně intelektuálové: někteří pracovali pro předchozí republikánské administrativy a politiky, nalezneme mezi nimi publicisty, vysokoškolské profesory, relativně dost expertů zabývající se zahraniční politikou.

Přinejmenším do letošního dubna průzkumy říkaly, že se Trump těší mezi svými republikány dlouhodobě vysoké, až zhruba devadesátiprocentní podpoře. Přesto prezidentovi – citlivému na jakoukoli kritiku – stojí za to Never Trumpers veřejně napadat. Ačkoli nalezneme více článků prezidentových příznivců líčících, jak jsou „nikdytrumpovci“ nepodstatní, Trump jim opakovaně dělá reklamu. Příklad: demokraty vedená Sněmovna reprezentantů loni v rámci impeachmentu, řízení o ústavní žalobě proti prezidentovi, předvolala svědky z řad americké diplomacie a kariérních úředníků. A Trump jejich svědectví veřejně zpochybňoval argumentem: jde přece o moje klasické odpůrce, jde o Never Trumpers (mimochodem pro to neexistovaly žádné důkazy a dotčení to odmítali).

 

Ve skutečnosti je „nikdytrumpovců“ zjevně méně, než jich bylo před čtyřmi lety. Před prezidentskými volbami v roce 2016 mělo k Trumpovi rezervovaný vztah či ho vysloveně odmítalo relativně dost vlivných republikánských politiků. Mnozí z nich se však po volbách stali jeho věrnými spojenci. Příkladem může být senátor Lindsey Graham, jenž v kampani před volbami 2016 tvrdil, že Trump je neschopný a nemůže být vrchním velitelem amerických ozbrojených sil. Po volbách se sice občas odvážil k umírněné kritice některých jeho rozhodnutí, celkově se však za něj bije jako lev.

Právě republikánské politiky začali zbylí Never Trumpers odsuzovat stejně jako Trumpa. Podle nich jsou to vesměs zbabělci, kteří vědí, co je prezident zač, ale bojí se ho: kdyby ho kritizovali, riskovali by odchod z politiky – Trump by se do nich pustil na Twitteru, a tvrdé jádro jeho republikánských příznivců by je opustilo. „Prezidentovy skutky jsou možné pouze se zbabělým souhlasem republikánů v Kongresu,“ napsalo několik Never Trumpers loni v textu, jímž založili Projekt Lincoln odkazující k slavnému republikánskému prezidentovi z dob občanské války. Jde o první relativně pevnější strukturu Never Trumpers; programem je přispět k porážce trumpismu jako takového, tedy nejen prezidenta, ale i jeho příznivců v Kongresu.

 

Stvořil jsem Trumpa

Mnozí Never Trumpers jsou tváří v tvář hrozbě, za kterou Trumpa považují, více méně ochotni utlumit své ideologické spory s příznivci opozičních demokratů a uzavřít s nimi dočasné spojenectví. A někteří z druhé strany nabízejí totéž – v přesvědčení, že Trump aktuálně představuje obecné nebezpečí. Pro jiné na levici je však taková aliance těžko stravitelná: nemohou zapomenout postoje, které dnešní Never Trumpers hájili dříve. Část z nich například podporovala v roce 2003 invazi do Iráku, jež stála mnoho životů a jejíž důsledky pro Blízký východ jsou přinejlepším krajně sporné. Někteří Never Trumpers později uznali, že válka byla chybou, známý „nikdytrumpista“ Bill Kristol však lítost neprojevil: právě on patřil mezi prominentní představitele neokonzervativismu vyznávajícího myšlenku, že lze vojenskými intervencemi šířit po světě demokracii.

Trumpovy konzervativní odpůrce také jejich levicoví kritici obviňují z toho, že přispěli k vytvoření politické atmosféry, z níž se potom Trump zrodil. Pozoruhodným případem je v této souvislosti rozhlasový komentátor a někdejší republikánský kongresman Joe Walsh, jenž ještě v roce 2016 Trumpa volil a k jeho kritikům se jako jeden z mála přidal teprve v průběhu posledních let. Walsh ohledně svého dřívějšího vystupování a mnoha agresivních výroků vyjádřil loni lítost. „Kdysi jsem projevoval nenávist vůči svým politickým oponentům. Nyní vidíme, k čemu to vede… Pomohl jsem vytvořit Trumpa,“ řekl. Walsh se dokonce pokusil kandidovat proti němu ve stranických primárkách – a podle očekávání neuspěl. „Republikánská strana je kult. Republikánští voliči mě vypískali, když jsem řekl na pódiu, že bychom měli od našeho prezidenta očekávat slušnost a čestnost,“ řekl.

Walsh se posléze stal jedním z těch prezidentových konzervativních odpůrců, kteří řekli, že podpoří jakéhokoli demokrata, který bude kandidovat proti Donaldu Trumpovi – klidně i Bernieho Sanderse z levého křídla demokratické strany. „Raději budu mít v Bílém domě socialistu než diktátora; než krále; než Donalda Trumpa,“ řekl Walsh. Jiní Never Trumpers byli v tomto ohledu rezervovanější: například profesor mezinárodních vztahů Tom Nichols se vyjádřil, že by proti Trumpovi volil i Bernieho, ale obává se, že ostře levicový kandidát prohraje. A jiní se Sanderse obávali a jednoznačně dávali přednost Joe Bidenovi, bývalému viceprezidentovi Baracka Obamy.

 

Odvolávám, co jsem odvolal

Do demokratických primárek, úvah nevertrumpistů a celé americké politiky – stejně jako do politiky v mnoha jiných zemích světa – nyní zásadně a nečekaně zasáhl koronavirus SARS-CoV-2. Prezident Trump v lednu tvrdil, že nákaza je „totálně pod kontrolou“. V únoru říkal, že „to bude jako zázrak, jednoho dne to zmizí“, a kritiku, že epidemii zanedbal, označil za nový „švindl“ demokratů, jak ho zbavit moci.

Ještě začátkem března přirovnával Trump nákazu k sezonní chřipce, ale v polovině března vyhlásil „stav celostátní nouze“ a označil se za „válečného prezidenta“. Nedlouho poté zase začal tvrdit, že omezení pohybu je třeba zrušit zhruba do Velikonoc, protože se ekonomika musí znovu rozjet. V čase uzávěrky tohoto vydání Reportéra od velikonočního otevření země ustoupil a oznámil, že nejde o chřipku a že bude mnoho mrtvých. Nelze ovšem vyloučit, že ve chvíli, kdy čtete tento text, se jeho postoj opět nějak změnil.

Ukáže tedy koronavirus, že Never Trumpers měli ve svých obavách ohledně Trumpových schopností pravdu?

Jak výkon vlády ohodnotí voliči, bude (nejen v USA, ale i v dalších zemích) jasnější až za několik měsíců, až se projeví skutečný dopad krize. Prezidentské volby jsou v Americe naplánované na letošní listopad.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement