Kdy se zbavíme omezování? Jedenáct cest k vakcíně

Vývoj nové vakcíny se zatím jeví jako jediná realistická cesta, jak se dostat ven z únavného kolečka omezování a uvolňování různých opatření spojených s šířením pandemie covid-19. Farmaceutické společnosti se za vydatného přispění z veřejných peněz vrhly do nebývale rychlého hledání nové očkovací látky. Ani ne rok od objevení nového koronaviru již byly v plném proudu pokročilé testy nových vakcín na desítkách tisíc dobrovolníků.

Podle denně aktualizovaných údajů světové zdravotnické organizace WHO bylo zkraje října na světě již téměř 200 kandidátů na novou vakcínu, z nich více než čtyřicet se testovalo na lidech a jedenáct adeptů postoupilo do závěrečné třetí fáze klinického testování. Pokud i touto fází projdou, může dojít na masovou výrobu a distribuci.

Cesta k bezpečné a zároveň účinné vakcíně však není přímá ani zaručená. Jeden z evropských favoritů, projekt Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca, musel být v září pozastaven kvůli zdravotním komplikacím jednoho z testovaných dobrovolníků. Společnost Moderna, která chtěla začátkem listopadu požádat o mimořádné schválení své vakcíny ve Spojených státech, žádost minimálně o měsíc odsunula. A ruská vakcína Sputnik V, pojmenovaná po sovětských družicích dobývajících vesmír, sestoupila z politických deklarací na nižší oběžnou dráhu: v Rusku byla formálně registrována po testech na 76 vojácích, teprve posléze mělo testování proběhnout standardněji na desítkách tisíc dobrovolníků.

Pokud se některý z uchazečů ukáže v závěrečných testech jako bezpečný a zároveň účinný, začne se – vzhledem k již probíhajícím masivním investicím do výroby – vakcína distribuovat po celém světě. Optimistický scénář počítá zhruba s přelomem roku.

„Minimálně devět kandidátních vakcín je ve fázi 3 klinického vývoje, což je prakticky předregistrační fáze,“ říká Roman Chlíbek, vedoucí Katedry epidemiologie královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Brně. Podle něj se doba vývoje a testování nezkrátila na úkor hodnocení účinnosti a bezpečnosti; zrychlení je možné díky zapojení množství klinických center, která mohou do studií rychle zařadit velké množství dobrovolníků. „Lze očekávat, že pokud výsledky dopadnu dobře, první vakcína by se mohla v Evropě objevit ke konci roku 2020 či v průběhu prvního pololetí roku 2021,“ odhaduje Roman Chlíbek, který je také vědeckým sekretářem České vakcinologické společnosti, instituce léta vedené současným ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou.