PODCAST: Když chci pozorovat manty, dočkám se písečných blech, říká Samir Hauser

Tahoun elektronické kapely Vanessa, který je známý také pod svým alter egem Bruno Ferrari, považuje za jakousi jistotu Thajsko – to je jediná země, která ho obvykle nezklame: „Lidi přátelští, neotravujou, relativně čisto, jídlo výborné.“

Pokud by měl doporučit několikrát prověřenou trasu, začal by už v Singapuru, protože miluje klimatizované obchodní domy: „Čili tam bych tři dny nakupoval a hlavně chodil do halal food courtů, kde bych se přežíral beraním masem. Načež bych přeletěl do Bangkoku a zkontroloval další obchoďáky, o kus níž ve městě Pattaya kouknul na holky, a pak už se přesunul třeba na svůj oblíbený ostrov Ko Kut, kde jsou úžasné pláže.“

I na takovém místě ovšem Samir Hauser přitahuje patálie: „Jednou jsem do resortu nepřijel tradičně v lednu, ale až v březnu, kdy mají sezonu písečné blechy, což bylo peklo. Celou dobu jsem jen seděl u zrcadla a cigárem vypaloval domečky, které si ty bestie dělaly na mé kůži…“

Při návštěvě Srí Lanky se stal okamžitě alergickým na neupřímné úsměvy domorodců, v Mexiku se mu dělalo zle z mexického jídla (asi tam nefungují hygienické kontroly), na Maledivách byl jediným turistou, který ve vlnách nespatřil manty, a tak dále.

Není divu, že si Samir Hauser nedávno koupil chatu uprostřed lesa v Brdech, ale i tam má neobvyklý problém.

„Obstaral jsem si vábničky s tím, že se stanu pánem zvířat, na jednom rameni budu mít poštolku, na druhém tetřeva, ale záměr se naplnil jenom částečně: ve velkém množství jsem k chatě přilákal kance, nadšeně se mi tam uhnízdili. Musel jsem tedy koupit odpuzovač na kance, sprej jménem Wild Schwein Stopp, a oni jsou teď naprosto zmatení. Nově mám vábničku na jelínky sika, tak snad nevznikne tentýž problém – ale ti aspoň nejsou nebezpeční.“

Rozhovor se Samirem Hauserem si poslechněte buď přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích.