Příběhy vdov. Po ztrátě manžela mohou přijít i o byt a finance

10. ledna 2021

Post Image

Příběhy vdov. Po ztrátě manžela mohou přijít i o byt a finance

Play icon
18 minut
Petr Orálek

Tomáš Binter

„Chtěli jsme ukázat, že podobné příběhy mohou zažívat i další a že ovdověním život nekončí,“ říká Petr Orálek, novinář, výkonný ředitel portálu i60.cz a spoluzakladatel webových stránek Vdovyvdovam.cz. Připomíná, že pokud to jde, je lepší řadu věcí raději zařídit ještě během života.

Po působení v MF DNES a vydavatelství Economia nyní vedete magazín i60.cz. Pro koho je určen?

Je to internetový projekt zaměřený na aktivní seniory, ve věku 65 let a starších. Měsíčně má asi půl milionu unikátních uživatelů. Nabízí články a doplňkové služby, jako je seznamka, tipy na turistické výlety nebo projekt „do stovky“, který vybízí k aktivnímu pohybu.

Do stovky kilometrů nebo let?

Obojí.

Před pár týdny jste rozjeli projekt Vdovyvdovam.cz. Co vás vedlo k založení těchto stránek?

Řada našich čtenářek patří mezi vdovy, a to takové, které už překonaly nejhorší období po ztrátě partnera, našly si třeba nové záliby či nové přátele a začaly aktivně žít. Vedla nás k tomu ale i statistická data o tom, kolik vdov v české společnosti je.

Kolik je v České republice vdov a kolik vdovců? Četl jsem, že dnes u nás žije nejvíce osamělých žen za celou historii. Je to tak?

Ano. Příčin je několik, tou hlavní je demografický vývoj. V současné době je ve věku nad 65 let zhruba padesát procent žen ovdovělých, ale jen asi třináct procent mužů. Je to tím, že ženy se průměrně dožívají vyššího věku. Tento trend se nebude měnit ani do budoucna. V případě dnešních šedesátiletých je průměrná očekávaná doba dožití u mužů devatenáct let a u žen třiadvacet let.

Stránky Vdovy vdovám nabízejí čtyři oddíly. Tím prvním jsou příběhy. Přečetl jsem si jich pár a musím říct, že jsou velmi dobře napsané. Pomáháte pisatelkám s výslednou podobou?

Pisatelky píšou v drtivé většině samy, texty procházejí jen základní editorskou úpravou. Pro nás není prioritou stylistická vytříbenost či čistota literárního žánru, ale spíše autenticita, prožitky, které tam sdělují, a zkušenosti, které mají. Síla těch příběhů je v tom, co sdělují.

Co mají dělat ženy, které by se se svým příběhem rády svěřily, ale nejsou si jisté, že by jej dovedly dobře podat?

Podpořte Reportér sdílením článku