Pročíst se k extázi
16. října 2022
Reportér 10/2022 · Číslo 98
Pročíst se k extázi
Zvětšitfoto Tomáš Binter
Když člověk najde tu správnou četbu, může to zažehnout až fyzickou rozkoš, tvrdí čerstvá laureátka ceny Neuron pro nadějné vědce. Věnuje se výzkumu čtenářské gramotnosti a chtěla by školákům dopřát jinou než tradiční výuku literatury. „Cpeme dětem do hlavy jména autorů, zkoušíme je z výkladu díla. Přitom jde hlavně o náš vlastní prožitek, ať už je jakýkoli,“ říká Anežka Kuzmičová, která zkoumá, jak četba může vylepšit naše životy.
Dvanáct let pracovala pro švédskou univerzitu, z toho poslední dva roky hostovala v Anglii. Teď bydlí s rodinou na pražském Žižkově, odkud ve volných chvílích vybíhá na oblíbenou trasu přes vrchy Vítkov a Parukářka.
„Náš výzkum je hodně komplexní a nasbírali jsme obrovské množství dat. V určité fázi není jednoduché najít způsob, za jaký konec začít tahat a rozmotávat to klubko, aby to dávalo smysl,“ přibližuje svoji práci a dodává: „Potřebuju proto zapojit tělo, abych mohla naplno vnímat a myslet.“
Podobně – tedy hodně fyzicky – to má Anežka Kuzmičová i se čtením, které se stalo jejím hlavním profesním tématem. „Slova dokážou v člověku nastartovat velké věci. Snažím se zkoumat, čím vším je ovlivněn náš čtenářský prožitek, co pozitivního se v nás přitom děje a jak tomu jít naproti,“ říká.
Jejímu týmu letos končí první ze dvou fází financování, během níž proběhl poměrně unikátní výzkum. „Zkoumali jsme čtení v jeho přirozeném prostředí – namísto v laboratorních podmínkách, jak se to dělá většinou. Vyrazili jsme za dětmi ve věku 9–12 let, abychom zjistili, jak čtou a prožívají příběhy.“
Jinak, než se očekává
Na základní škole nebyla příliš náruživá čtenářka. „Šly mi ale jazyky, na gymplu jsem se naučila švédsky – rychle a dobře. Postupně jsem přidala další jazyky, začala jsem v nich číst. Líbilo se mi pronikat do jiných, neznámých světů.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Rád jezdí sbírat příběhy tam, kam ostatní novináři nezabloudí.
