Ukrajinci se republikánů bát nemusí

Před volbami do Kongresu se údajně někteří představitelé ukrajinské vlády včetně prezidenta Zelenského obávali výrazného úspěchu republikánské strany. Vyděsila je slova některých jejích politiků, že by mohlo dojít k přiškrcení, nebo dokonce ukončení zahraniční pomoci ze strany americké vlády.

Zároveň je třeba si uvědomit, že válka na Ukrajině nebyla a není pro Američany tématem číslo jedna. Volební noc ovládla témata jako kondice americké ekonomiky, rostoucí inflace, kriminalita nebo zákaz potratů. Oproti tomu všemu stála ruská invaze na Ukrajinu skutečně v pozadí.

Pro některé Američany je válka na Ukrajině jen dalším zahraničním konfliktem, kde jednu ze stran financují daňoví poplatníci. A bylo by chybou zaměňovat tento názor za tichou podporu Putinovy agrese. Jeho zastánci by jen zkrátka preferovali, aby se američtí politici soustředili na domácí problémy.

Podle názoru osmačtyřiceti procent republikánských voličů Spojené státy pomáhaly Ukrajině až příliš, vyplývá z předvolebního průzkumu Wall Street Journal. Přitom ještě v březnu takový postoj zastávalo pouze šest procent republikánů. Celkově s ním těsně před volbami souznělo třicet procent dotázaných Američanů.

Už žádné bianco šeky

Ve vedení republikánské strany dochází v otázce Ukrajiny fakticky k rozkolu. Pravděpodobný budoucí šéf sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy v druhé polovině října uvedl, že Ukrajinci nebudou dostávat žádné „bianco šeky“.

Letos v květnu 57 republikánů v téže komoře Kongresu hlasovalo proti poskytnutí pomoci ve výši 40 miliard dolarů Ukrajině. Podle dosavadních volebních výsledků je velmi pravděpodobné, že republikáni získají ve sněmovně reprezentantů těsnou většinu. A jelikož sněmovna rozhoduje především o penězích, dá se očekávat, že Kyjev možná o část potenciálních peněz přijde. Nebo se bude pečlivěji kontrolovat, na co peníze amerických daňových poplatníků půjdou a finance se nebudou posílat přes žádné prostředníky jako doposud.

Jenže je tu háček. Proti názoru McCarthyho a jeho některých kolegů ve sněmovně se postavil protiruský jestřáb a šéf republikánů v senátu Mitch McConnell. Ten naopak označil finanční pomoc Ukrajině jako jednu ze svých priorit. A Ukrajinu proti Rusku dlouhodobě podporuje od počátku Putinovi agrese v roce 2014.

Zatímco podle výše zmíněného průzkumu je názor sněmovních republikánů blíže názoru alespoň poloviny jejich voličské základny, jejich senátní lídr zase reprezentuje tradiční linii americké pravice. Ta je zaměřená výrazně proti Rusku a snaží se o udržení americké moci ve světě.

Své pochyby o pomoci Ukrajincům ovšem má i progresivní křídlo vládnoucích demokratů. Celkem třicet jejich politiků ze sněmovny reprezentantů v říjnu podepsalo dopis, v němž vyzývali prezidenta Joea Bidena, aby nastartoval přímá jednání s Ruskem o ukončení války. Po tvrdé kritice ze strany Bílého domu však prohlášení stáhli.

Pomohla i návštěva

Potvrzuje se tak, že do části americké politické elity se opět vkrádá izolacionismus. Tedy snaha nadřazovat americké zájmy nad zahraniční a uzavírat se před světem.

U republikánů je tento sentiment silnější, neboť ho v rámci své zahraniční politiky America First prosazoval bývalý prezident Donald Trump, jehož blízkým spojencem Kevin McCarthy ostatně je. Podobně se zachoval i novopečený senátor za stát Ohio J.D. Vance, který tři dny před invazí uvedl, že ho nezajímá, co se stane s Ukrajinou. Prezident Biden by se prý měl soustředit na imigrační krizi na jižní hranici země s Mexikem. Dá se ovšem očekávat, že Vance jako nováček v Kongresu své názory bude mírnit a mezi senátními republikány převládne spíše názor McConnella, kterého spolustraníci hluboce respektují.

Kromě šéfa senátních republikánů najdeme protiruské jestřáby i ve Sněmovně, jedním z nich je texaský kongresman Dan Crenshaw. Bývalý příslušník elitní jednotky NAVY Seal hodlá pomoci Ukrajincům za každou cenu. Dostal se kvůli tomu do křížku se svou kolegyní Marjorie Taylor Greene, která platí za dosti bizarní figurku na okraji strany právě i kvůli svému názoru, že odmítá Ukrajině poslat jakoukoliv další pomoc.

Na stejné lodi jako Crenshaw je kongresman Mike Turner z Ohia. Vzhledem ke křehké většině, kterou republikáni pravděpodobně získají ve sněmovně, by se měl Turner stát předsedou výboru pro zpravodajské služby, do jehož kompetence mimojiné pomoc Ukrajině spadá. Turnera přesvědčila o nutnosti pomoci Ukrajině kromě jiného říjnová návštěva válkou zasažené země.

Zároveň platí, že Američané v posledních letech ztrácí chuť dlouhodobě se soustředit na určité zahraniční cíle. Mají na paměti, jakým fiaskem byl kolaps a následný odchod Spojených států z Afghánistánu, podobně se dá hovořit o americkém angažmá v Iráku či Sýrii.

Rozhoduje prezident

Kyjev se přesto nemusí bát, že až v lednu nastoupí nový Kongres, Američané další finanční a materiální pomoc nepošlou. Zahraniční politika je totiž především prezidentskou kompetencí.

Bílý dům pod vedením Joea Bidena bezpodmínečně Ukrajinu od začátku války podporuje. Mimo jiné proto, že pro Spojené státy bylo mnohem jednodušší odstřihnout se od ruských fosilních zdrojů. Před válkou dováželi Američané jen osm procent celkového importu ropy a jejích produktů z Ruska, v březnu i tohle skončilo. A plynovod? Žádný do Washingtonu nevede.

Pokud by se tedy Zelenský a spol. měli něčeho bát, mělo by to být vítězství izolacionistického kandidáta republikánů ve volbách v roce 2024 - pokud ještě válka potrvá.

Výsledkem voleb do Kongresu tak bude pravděpodobně nějaký kompromis. Kupříkladu v podobě o něco cílenější americké pomoci, na kterou bude moci Kongres lépe dohlížet, aby nedošlo k jejímu zneužití, nebo dokonce rozkrádání. Ostatně i zmíněný kongresman Turner by si přál, aby Amerika posílala pomoc Kyjevu přímo a mohla na ni lépe dohlížet.

Na málokteré agendě se obě hlavní americké strany dokážou shodnout, nicméně Ukrajina k nim zatím patří. Přeci jen: ruská invaze je flagrantním porušením mezinárodního práva, jehož je Washington faktickým garantem.

Ve sněmovně reprezentantů tak pravděpodobně budou spolu hlasovat pro zaslání další pomoci Ukrajině jednotlivé části republikánské a demokratické strany společně. A v opozici zase budou menšinová, izolacionistická křídla obou partají. Totožný scénář se pak bude opakovat v Senátu.