PODCAST: Asi mám štěstí, že uzený víc vydrží, říká Kato z Prago Union

Do barů buď musel chodit tajně, nebo zval kamarády do své maringotky v pražských Strašnicích, kde kromě toho natočil i další díl soundtracku k vlastnímu (dost divokému) životu, novou desku Made in Strašnice.

Kato nikdy neuměl hospodařit s penězi, spoléhal jen na honoráře z koncertů, a v tomto ohledu mu covid do života zasáhl výrazně.

„Nehroutil jsem se,“ vzpomíná v podcastu na loňské jaro, „naopak jsem byl připravený normálně pracovat; rozvážet třeba jídlo na kole, aspoň bych utužil fyzičku.“

Připomíná, že nebyl vždy jen raperem – osm let pracoval v reklamních agenturách, pak třeba taky stavěl lešení na nejvyšším v paneláku v republice: „Tam byla menší potíž jen v tom, že mám strach z výšek a nemohl jsem si dát brko, když jsme šli dolů na oběd, protože to bych pak nahoru už nevylezl.“

Dodnes to moc nechápe, ale nakonec žádné jídlo rozvážet nemusel: „Hned na začátku pandemie jsem začal malovat, občas dal nějaký obraz na Instagram, a najednou se začali ozývat lidi, jestli něco není na prodej. Postupně jsem prodal obrazů padesát. Trochu se za to stydím, vím, že nejde o umělecky kdovíjak hodnotná díla, ale byl jsem za to vděčný, kupci mi vytrhli velký trn z paty…“

Dnes už Kato zase koncertuje s Prago Union, například tento týden mají čtyři koncerty: „Ale zájemci o obrazy se ozývají pořád, takže malovat sice budu míň než v dobách lockdownů, ale nepřestanu.“

​​​​​​​

​​​​​​​

Více než hodinové povídání s Katem si poslechněte buď přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích.