Ivan Bartoš: Podnikatele bychom měli za zásahy odškodnit

Jste kandidátem vaší koalice na funkci předsedy vlády. Pokud byste uspěl, co by měly být tři nejdůležitější kroky vaší vlády v prvním roce fungování?

Zcela zásadní je zastavení zadlužování. Je potřeba velmi výrazně proměnit rozpočet proti tomu, jak s ním pracuje současná vláda. Zároveň očekáváme poměrně masivní přísun peněz z Evropské unie, a je potřeba nastavit pravidla tak, aby jejich využití bylo poctivé a efektivní. První věcí je tedy náprava ekonomiky, to je alfa a omega.

 

Co je okamžitá priorita číslo dvě?

Bude potřeba napravit stavební zákon. V té podobě, jak prošel sněmovnou, nepovede k tomu, aby se rychleji stavělo, dokonce naopak. Máme problém s dostupností bydlení i s rychle rostoucími cenami nemovitostí. A s novým stavebním zákonem by nás mohl čekat zásadní problém s výstavbou obecně a bytovou výstavbou obzvlášť.

 

Celý rozhovor ze série Reportér Radiopodcast si můžete poslechnout zde.

 

A třetí naléhavý problém k řešení?

Situace kolem exekucí. I kvůli covidové krizi se lidé propadají do problémů ještě hlouběji. To je potřeba řešit, prosadit úpravu exekučních pravidel a smysluplný systém oddlužení. A vyplatilo by se to i státu. Lidé v exekucích jsou dnes často mimo oficiální zaměstnání, protože by jim stejně nezbývalo více než nezabavitelné minimum. Pokud by se alespoň sto tisíc z nich vrátilo do pracovního systému, přinášelo by to státu do rozpočtu přibližně patnáct miliard. Vidím ale ještě další okamžitou prioritu.

 

 

Která to je?

Už zmíněný systém rozdělování a kontroly evropských peněz. Evropská komise bude po minulých zkušenostech speciálně u Česka velmi přísně zkoumat, jak se s těmito penězi nakládá. Pokud by to nebylo v pořádku a náklady na projekty z Národního plánu obnovy by musel nést český stát, byl by to velký průšvih. Proto je potřeba ten systém pečlivě nastavit a dobře kontrolovat.

 

Máte představu, co všechno role předsedy vlády obnáší? Jste na to připraven? A lze se na to vůbec nachystat?

Dá se připravit a je to podle mě nutné. Mám poměrně silné profesní zázemí ve svém oboru, vedu naši stranu s roční přestávkou už jedenáct let, politice se intenzivně věnuji. Ale hlavně, nesdílím představu, že čím méně premiér spí a čím více telefonuje, tím je výkonnější. Politika je týmová záležitost, podstatné je mít kolem sebe dostatek kvalitních a spolehlivých lidí. A my takové máme.

 

Takže vás neuvidíme na billboardech, kde bude napsáno „mám mobil na Ivana“?

Já mám celou dobu u Pirátů veřejné telefonní číslo. Mobil na Ivana má tak prakticky každý. Sice mi občas někdo nadává esemeskami nebo volá někdo už poněkud veselejší, ale výhody rozhodně převažují.

 

Daně růst nemusejí

Veřejné rozpočty jsou nyní ve velmi špatném stavu. Jakým způsobem byste chtěli hospodaření státu stabilizovat?

Existuje spousta prostoru pro faktické úspory, určitě kolem padesáti miliard ročně. Pokud provedeme rychle digitalizaci státní správy, můžeme ušetřit velké prostředky, v případě Estonska to dokonce byla tři procenta HDP. A velmi důležitý je růst ekonomiky, který významně přispívá k naplňování státního rozpočtu. Často dostáváme otázku, zda lze veřejné finance stabilizovat bez zvyšování daní, a my jsme přesvědčeni, že to jde. Naším prvním cílem je dostat se na maastrichtská kritéria, tedy mít schodek do tří procent HDP (cca 150 miliard korun – pozn. red.).

 

Před Vánocemi prošla změna u daní z příjmu fyzických osob. Řada ekonomů to kritizovala s tím, že nechává více peněz lidem, kteří to zase až tolik nepotřebují, a připraví státní rozpočet o obrovské prostředky. Chcete tuto změnu vrátit zpět?

Nechceme. Ten krok byl v podstatě správný, ale v naprosto špatnou dobu. Nicméně vracet už ho nebudeme, neustálé šibování s daněmi sem a tam není dobré. My jsme vždy chtěli spíše zvedat slevu na poplatníka. Ta je pro všechny stejná, ale u lidí s nižšími příjmy to má větší význam a vede to k větší spotřebě. Jsem rád, že tato změna prošla.

 

Takže nechcete zvyšovat žádné daně?

Zvyšování v oblasti zdanění práce za nás rozhodně ne. Dovedeme si představit zvyšování daní tam, kde jsou nějaké extra výjimky nebo jsou daně mimořádně nízké. Je to třeba zdanění těžby, kde by ty peníze mohly mířit přímo do daného regionu. Na evropské úrovni se chystá digitální daň, připadá mi správný záměr, aby globální firmy platily daně v místech, kde vznikají příjmy. Obecně má podle mého daňový mix i společenskou funkci, prostřednictvím daní můžete napravovat určité negativní dopady.

 

Například?

Může to být určitá daň z komerčních nemovitostí. Dnes lidé v okolí velkých průmyslových či skladových komplexů trpí zvýšeným provozem, dopady na ovzduší a okolní prostředí. Proto se také často bouří. Pokud by ovšem příslušný region měl ze sousedství takových komplexů také nějaké příjmy, bylo by to spravedlivé a lidé by jejich provoz možná přijímali snáze.

 

 

Byznys se nás nemusí bát

Covidová pandemie neotřásla jen hospodařením státu, ale i podnikáním v řadě odvětví. Jaký je plán vaší koalice na postcovidovou podporu českých firem a podnikatelů?

Už od loňského jara jsme vyzývali vládu, ať nastaví nějaké kompenzační programy pro ty, komu covid a vládní rozhodnutí poškodily podnikání. Podle soudů byla navíc některá opatření státu protiprávní. Kompenzace mohou podle našich propočtů vyjít až na šedesát miliard korun, to jsou obrovské peníze, ale jsem přesvědčen, že bychom to měli udělat.

 

Jsou nějaká odvětví, která podle vás nyní potřebují ze strany státu speciální podporu a péči?

Jsou dvě hlavní. Určitě sem patří pohostinství, tam se v režimu „otevřít – zavřít – otevřít – zavřít“ škody multiplikovaly. Hostinští v dobré víře nakoupili zboží a pak ho mohli vyhodit. Druhou oblastí je cestovní ruch, ten bude potřebovat systematickou podporu, aby se zase rozjel a my mohli využívat toho, že jsme velmi atraktivní země.

 

Z hovorů s některými velkými českými podnikateli mi poslední dobou vyplývá, že mají z nástupu Pirátů trochu strach. Mají se opravdu čeho obávat?

Myslím si, že nikoli. Naopak by se jim mohlo líbit, že děláme moderní politiku, založenou na datech a faktech. Naše návrhy nevycházejí z toho, že si něco přečteme na sociálních sítích a běžíme sbírat body. Setkávám se s řadou podnikatelů, a pokud je tam nějaké jiskření, pak to nebývá v pohledu na podnikání a byznys, ale spíše v obecných politických názorech. Určitě chceme podporovat různými nástroji inovace v podnikání a posun od „montovny k mozkovně“.

 

Perspektiva pro učitele

Takový posun souvisí i s úrovní školství. Bude v časech napjatých veřejných financí prostor investovat do dalšího rozvoje škol?

Před čtyřmi lety jsme měli v programu, že se učitelé mají dostat na 130 procent průměrné mzdy. Je ale důležité, aby to platilo dlouhodobě a mladí učitelé měli jasnou perspektivu, že jde o ekonomicky zajímavé a atraktivní povolání. Proto musíme mít jasný plán dlouhodobé valorizace učitelských platů. Důležité také je, abychom zejména ve vyšších stupních vzdělávací soustavy usnadnili vstup odborných vyučujících bez nutnosti skládat pedagogické minimum.

 

Jak by se měl měnit obsah výuky ve školách?

Žijeme ve společnosti přehlcené informacemi a měli bychom žáky a studenty učit, jak odlišovat informace podstatné od nepodstatných a ty důležité užívat ke svému dalšímu rozvoji. To by se mělo propsat do všech předmětů a také do zkoušek, myslím, že například státní maturita tak, jak je nastavena dnes, tuto úlohu neplní.

 

Co by pro mě jako rodiče školáků znamenal volební úspěch vaší koalice?

Kvalitní a motivované učitele. Věřím, že při dobré perspektivě by se do škol mohla vrátit i část z těch, kteří přešli do jiného povolání. Pro mě osobně je důležitá možnost volby, takže bych byl pro co největší průchodnost mezi jednotlivými prvky vzdělávacího systému.

 

Obec jako realitka

Pokud postoupíme od žáků a studentů dál k absolventům škol, ocitneme se na nefunkčním trhu s bydlením. Jak do toho může vláda zasáhnout, aby se situace v dohledné době změnila k lepšímu?

S panem poslancem Kupkou (ODS) jsme prosadili zákon o digitálních technických mapách, který zavádí „portál stavebníka“. Pokud budeme mít inteligentní digitální postup při schvalování staveb, může se stavební řízení výrazně zrychlit. Máme také připravený zákon, který umožní obcím snáz stavět dostupné byty. Měli bychom řešit oba ty směry současně, pomoci zrychlit výstavbu komerčním subjektům a usnadnit a zatraktivnit ji pro obce.

 

Je reálné, aby se takové změny projevily třeba během příštích pěti let?

Za tu dobu by mohly být nejen vyřešeny lepší podmínky, ale mohlo by být možná už i něco postaveno.

 

Jak významné by mělo podle vás být zapojení veřejných institucí do problematiky bydlení?

Vidím dva velmi užitečné koncepty. Tím prvním je „kontaktní centrum pro bydlení“, což je místo, kde lidé mohou získat detailní informace o tom, jaké možnosti existují, právní pomoc a odbornou podporu. Druhým je pak role obcí jako zprostředkovatele pronájmů, vlastně takové realitky. Pro majitele nemovitosti může být obec partnerem a garantem, který ručí za placení nájmu a udržování dobrého stavu objektu. Obec pak může podle určitých kritérií tyto byty pronajímat těm, které považuje za potřebné. Jsou určité skupiny obyvatel, kteří nic neprovedli a v danou chvíli nemají na komerčním trhu s bydlením šanci. Typickým příkladem mohou být maminky samoživitelky na rodičovské nebo lidé v nízkopříjmových profesích.

 

S oligarchy nehrajeme

Mezi našimi čtenáři je jistě ještě nějaké procento váhajících voličů. Řekněte jim nyní tři důvody, proč by měli zvážit právě volbu koalice Pirátů a STAN…

Máme opravdu dobrý program s reálným finančním rámcem, to zaprvé. Nemáme za sebou žádné korupční kauzy, podílíme se na vedení tří největších měst, starostové mají výborné výsledky – máme opravdu kvalitní lidi pro sněmovnu a případně i pro vládní tým. A zatřetí: děláme moderní středovou politiku, která myslí na všechny, děláme ji na základě dat, zahraničních zkušeností, dospěli jsme do věku, kdy máme dcery a syny, jimž chceme jednou předat zemi v co nejlepším stavu.

 

Podle čeho vaši voliči třeba za rok poznají, že neudělali chybu?

Na začátku tohoto volebního období jsme jasně řekli, jaké máme priority, a pak jsme ukázali, že je dovedeme splnit. Máme v tomto jasnou pozici, a i když to může znít trochu jako klišé, tak naše práce je zároveň naše nejlepší devíza.

 

Na začátku jsme se ptali, co byste udělali jako první. Řekněte nám na závěr, co by naopak případná vláda premiéra Bartoše určitě neudělala.

Neposlouchali bychom oligarchy a hráče v zákulisí. Nedovolili bychom, aby si někdo ohýbal zákony a rozhodnutí tak, jak mu to vyhovuje, aby na tom vydělal on nebo jeho kamarádi. To je podle nás únos státu, o jakém se nám před dvanácti lety, když jsme zakládali Pirátskou stranu, nezdálo ani v těch nejhorších snech.