Blbé a ještě blbější britské ráno
24. června 2016
Říkám si s nadsázkou: kdo není stoupencem Putina, obdivovatelem ISIS, či nemá sebevražedné sklony, musel se – pokud žije v Británii – probudit do snad nejhoršího rána v novodobé historii.
„Little Britain…“ procedila skrz zuby otráveně naše dcera, sedmnáctiletá studentka. Vypadala přitom, že z výsledků hlasování skočí z okna. Takže jsem výjimečně spolkla výtku, že zase blokuje koupelnu.
Její otec, britský novinář, který sledoval průběžné výsledky skoro celou noc, se poprvé během dvaceti let, co ho znám, neoholil, dokonce si ani nevzal čistou košili.
„Co bude se mnou?“ Devítiletý školák si vázal kravatu a vypadal zdrceně. Nechápala jsem co myslí, potřebovala jsem, aby se rychle nasnídal. Jenže on neměl chuť na jídlo: „Co já teď? Co moje budoucnost?“
Až telefonát z USA odpoutal jeho pozornost od sebe sama. „Dá se to srovnat s rozpadem Jugoslávie? Je to konec Evropy? Šok?“ dožadoval se americký novinář od naší rodiny adekvátního přirovnání.
„Šok…“ Odfrkla jsem znechuceně. Včera jsem odmítla komentovat britské události pro jednu z českých televizí – bála jsem se, že bych se přímo ve vysílání nekontrolovaně rozeštkala.
Podpořte Reportér sdílením článku
Česká novinářka žijící ve Velké Británii. Pracovala v časopisech Mladý svět a Respekt, byla reportérkou pořadu Na vlastní oči, vedla časopis Cosmopolitan.