Legálně zhulená Amerika

V Coloradu se marihuana i další výrobky obsahující THC produkty prodávají v noblesně zařízených obchůdcích.

Už čtvrtý rok se v americkém Coloradu zcela zákonně obchoduje s marihuanou. Na ekonomicky úspěšný experiment – navzdory určité nelibosti federálních úřadů – navazují i další státy USA. Dnes už je volný prodej trávy povolený v devíti z nich.

Po zaparkování u plechové boudy v industriální části Denveru v americkém státě Colorado mě praští do nosu charakteristická vůně marihuany. Zvonek na ušmudlaných dveřích s temným sklem nefunguje. Po dlouhém bouchání otevírá vousatý, vydatně potetovaný čtyřicátník s dlouhými vlasy, které mu vykukují zpod často nošené baseballové čepice.

Elliott Klug uvede novinářskou návštěvu do prostoru, kde pod umělým osvětlením lamp a hučením větráků roste do výšky konopí. Jeho „kytky“ se zhruba po dvou měsících přesazování do větších a větších kbelíků ženou do květu. „V úterý mi sem přijde dvanáct brigádníků na sklizeň. Po vysušení mívá úroda kolem 400 gramů týdně, z čehož se dá udělat kolem 600 jointů o velikosti cigaret. A to zatím jedu jen na dvě třetiny kapacity,“ říká.

Klug ovšem není žádný drogový dealer a gangster, má firmu Pink House a coby podnikatel řádně platí daně. V Coloradu je totiž marihuana už čtvrtým rokem zcela legální byznys. Pokud by se však někdo pokusil převézt dle zákona vypěstovanou trávu do sousedního Kansasu, dopustil by se federálního zločinu, protože na úrovni celých USA je kšeftování s ní stále přísně zakázáno.

Pomalé usazování

Colorado společně s Washingtonem na severozápadě země byly prvními státy, jejichž občané si v referendu roku 2012 odsouhlasili legalizaci marihuany. Od začátku roku 2014 platí, že každý člověk starší 21 let si ve specializovaných obchodech může drogu koupit, aniž by k tomu jako dříve potřeboval dobrozdání od doktora. Nebo si sám může pro spotřebu svoji či svých kamarádů pěstovat šest „kytek“.

Klug získal po podrobné prověrce od úřadů jednu z limitovaného počtu licencí na průmyslové pěstování marihuany. „Zhruba jednou za půl roku přijde od politiků nějaká novinka, která nám komplikuje život. Naposledy to byly normy na povolené množství pesticidů,“ vysvětluje potíže plynoucí z toho, že to dosud není docela zaběhané podnikání. „A to mluvím jen o pravidlech státu, pak jsou tu obecní vyhlášky třeba o světelném znečištění ze skleníků nebo o spotřebě vody, které se liší město od města,“ dodává.

Podpořte Reportér sdílením článku