Zjistil jsem, co dokážu, říká bývalý policista, kterému kolega prostřelil nohy

4. dubna 2023

Bývalý policista dnes modeluje figurky z marcipánu.
archiv MV

Bylo mu dvaadvacet, u policie nebyl ještě ani rok. Po rutinním zásahu se stala nehoda: kolega zapomněl, že má nabitou zbraň, a prostřelil Marianu Valáškovi nohy. Následovaly operace, rehabilitace, lékaři Marianovi dávali naději, že bude v pořádku, vrátí se do služby. Po letech peripetií nakonec musel do civilu. Dnes je Marian na vozíku, s berlemi ujde pár metrů. Pracuje jako cukrář a momentálně pořádá sbírku na nový vozík, díky němuž by byl o mnoho samostatnější.

Před třiceti lety jste byl jako policista ve službě zraněn. Co přesně se tehdy stalo?

Jeli jsme na zásah, k vykradenému skladu kiosku na plovárně. Operační dostalo signál, že se tam něco děje, a vyslalo nás tam. Moje nehoda se stala po zásahu, kolega zapomněl, že má nabitou zbraň, a z metrové vzdálenosti mi prostřelil obě nohy.

Jak dlouho jste byl ve službě, když se to stalo?

Bylo to týden po dokončení policejní školy v Brně, v tu dobu jsem u policie nepracoval ani rok. Ten kolega, který mi to udělal, taky neměl moc zkušeností, k policii přišel dokonce až po mně.

Co se dělo pak?

Nemocnice, operace, rehabilitační ústav v Kladrubech, neschopenky… Naivně jsem si myslel, že to půjde. Po operaci jsem se vždycky vrátil do služby, chvíli to vydrželo, ale do dvou let byl s nohama další problém. Tak mě zase doktoři dali nějak dohromady, ale nikdy to nebylo na sto procent, kolena už byla chycená a potíže se vracely. Z obvodního oddělení policie jsem přešel na dopravku, kde to bylo fyzicky míň náročné, ale bylo to pořád dokola. Operace, Kladruby, rehabilitace, rok doma… moc jsem té práci nedal.

Co váš kolega, omluvil se?

Byl za mnou v nemocnici, omluvil se, ale bylo to dost chladné. Myslím, že ho někdo donutil, aby za mnou šel, sám by asi nepřišel. Pak už jsme se nevídali. Když jsem se z toho jakž takž dostal a vrátil se na obvod, po pár měsících jsem byl převelen jinam.

Jaké emoce vůči němu cítíte dnes?

Pořád stejné, negativní. Změnil se mi život. Byla to nehoda, nešťastná náhoda, ale pořád mám problém o tom mluvit a chodím na psychiatrii.

archiv MV

Marian Valášek (52)

Vyučil se obráběčem kovů pro letecký průmysl v Motorletu. Po vojně nastoupil k policii. Ani ne po roce služby ho kolega omylem postřelil nezajištěnou zbraní. Marian Valášek absolvoval sérii operací a rehabilitací, ale nakonec skončil na vozíku a mimo službu. Dnes je modelářem v Muzeu čokolády a marcipánu v Táboře. Věnuje se řezbářství, jezdí na handbiku. Má dva syny. Běží mu sbírka na lehčí a mobilnější invalidní vozík.