Z potápějící se lodi
NázoryProžívají americké zpravodajské kabelové televize, které ještě nedávno zásadně formovaly tamní veřejné mínění, úpadek? Pozornost k této otázce, o níž se už nějakou dobu mluví, znovu přitáhly vyhazovy dvou tamních moderátorských hvězd. Budoucnost zpravodajských televizí přitom může být zajímavá i pro média mimo USA.
Bylo pondělí 24. dubna 2023 a svět amerických médií zasáhly dvě zásadní zprávy. Zpravodajská kabelová televize CNN propustila známého moderátora Dona Lemona. A konzervativní Fox News se náhle rozloučila se svou hvězdou – moderátorem a komentátorem Tuckerem Carlsonem.
Nutno říct, že vyhazov Dona Lemona ze CNN až tak překvapivý nebyl. Lemon měl i na brutální prostředí amerických zpravodajských kabelovek velmi toxickou pověst. Ve vysílání před několika týdny řekl o jednapadesátileté republikánské uchazečce o úřad prezidenta Nikki Haley, že „už není v nejlepších letech“. Když se proti tomu ve studiu jeho kolegyně ohradily, Lemon se s nimi pro jistotu ještě hádal. A americkými médii se šířily zvěsti, že šikanuje spolupracovnice textovými zprávami z anonymních telefonních čísel.
Odchod Tuckera Carlsona z Fox News je ovšem překvapivější. Carlson má za sebou zajímavý příběh: prošel všemi největšími americkými zpravodajskými televizními stanicemi – a taky výrazným vývojem. Do povědomí se poprvé zapsal v první půli nultých let v debatním pořadu CNN Crossfire coby libertarián nosící motýlek. S několika odbočkami se stal v průběhu následující doby hvězdou Fox News. To už ovšem Carlson nebyl libertariánem, ale konzervativním populistou blízkým ideologické stylizaci Donalda Trumpa.
Konzervativní Fox News přitom prochází určitou krizí identity. Pro samotného Carlsona byla trumpovská léta požehnáním: právě v té době se mu podařilo stát se moderátorem stabilně nejsledovanějšího pořadu na nejsledovanější kabelovce v USA. Z hlediska celé stanice je však situace komplikovanější a nejlépe to lze ilustrovat na pokrytí prezidentských voleb roku 2020.
Stanice Fox News dlouhá léta naprosto dominovala konzervativnímu mediálnímu ekosystému. Jenže – jakkoli je stále její pozice silná – ji začali v poslední době přibývat rivalové jako stanice Newsmax nebo One America News Network (OANN). Jejich moderátoři přitom byli daleko ochotnější jít na ruku Trumpovi a rádi například šířili šílené konspirační teorie o masivních volebních podvodech v prezidentských volbách roku 2020.
To dostalo Fox News do svízelné situace. Na jednu stranu mnozí její moderátoři – jak vyplývá z jejich interní komunikace uvolněné v rámci právního sporu, o němž ještě bude řeč – nevěřili Trumpovým lžím o volbách; současně se však obávali, že když je nebudou alespoň částečně vysílat, hrozí, že konzervativní jádro diváků uteče právě ke „konzervativnější“ konkurenci. Na fabulace tedy naskočili také – a to se jim vymstilo.
Tři čtvrtě miliardy
Týden před Carlsonovým vyhazovem se Fox News rozhodla mimosoudně vyrovnat se společností Dominion Voting Systems: firma, která nabízí hardware i software pro počítaní hlasů ve volbách, byla terčem mnoha zmíněných volebních fabulací a konzervativní stanici zažalovala za pomluvu. Právní zástupci Fox News se s Dominionem – tváří v tvář hrozbě soudní porážky – dohodli na zaplacení astronomického odškodného přesahujícího tři čtvrtě miliardy dolarů, tedy asi 17 miliard korun.
Mnoho komentátorů a pozorovatelů má tendenci interpretovat Carlsonův vyhazov ve světle tohoto vyrovnání. Dominion nejsou jednou společností, jejichž žaloba se nad Foxem kvůli tvrzení o ukradených volbách vznáší, a odchod Carlsona by se dal interpretovat jako signál říkající – „děláme změny, vyvozujeme zodpovědnost, bereme to vážně“. Carlson však nepatřil mezi nejvýraznější šiřitele volebních konspirací na Foxu. V tomto ohledu daleko radikálnější moderátor Lou Dobbs byl přesně proto „odejit“ už v roce 2021.
Za padákem pro Carlsona stály i jiné faktory. Napětí mezi ním a vlastníky, respektive vedením Foxu rostlo už nějakou dobu. Jde o projev zmíněné krize identity stanice, která se projevuje tahanicemi mezi „trumpovskými“ populistickými hlasy, jako je Carlson, a „tradičnějšími“ konzervativci vztahujícími se spíše k republikánství éry Ronalda Reagana a rodiny Bushů. Vedení Foxu se navíc pravidelně zbavuje největších hvězd v momentě, kdy mají pocit, že daný moderátor stanici pomyslně přerůstá. Dříve se to do jisté míry přihodilo Megyn Kelly nebo Billymu O’Reillymu. A stejně jako kdysi v případě posledního jmenovaného se teď navíc i nad Carlsonovou hlavou vznáší obvinění ze sexismu a vytváření toxického pracovního prostředí. S těmito tvrzeními přišla nedávno jeho bývalá podřízená Abby Grossberg, která Fox News žaluje: mimo jiné tvrdí, že byla nucena ke křivé výpovědi ve zmíněném sporu s Dominionem.
Mladí jdou jinam
Ohledně Carlsonovy budoucnosti se nyní objevilo mnoho spekulací. Obecně se soudí, že – pokud ho v tom výrazně neomezí konkurenční doložka ve smlouvě s Foxem, která by mu zakazovala po delší dobu působit v oboru – by Carlson neměl potíž přetáhnout významnou část svého publika do nějakého vlastního projektu. Jako se to podařilo například zmíněné Megyn Kelly, které odchod z Foxu vyloženě prospěl.
Pro globální svět médií však může být zajímavější otázkou budoucnost Fox News. Málokdo pochybuje, že by se televizi nepovedlo Carlsona nahradit: podařilo se to u všech předchozích výrazných odchodů. Zároveň se ale pod povrchem skrývají potíže. Carlson sice přinášel vysokou sledovanost, a to i v mladších, tedy dlouhodobě perspektivnějších demografických skupinách, na druhou stranu ale jeho pořad Foxu příliš nevydělával. Na vině byl do velké míry bojkot jeho pořadu mnohými inzerenty způsobený právě – eufemisticky řečeno – jeho kontroverzními názory.
To vše se děje za situace, kdy, jak už bylo řečeno, nemají americké zpravodajské kabelové stanice takovou sílu jako v uplynulých dekádách. Propady sledovanosti přitom mají různé důvody. „Liberálnější“ CNN a MSNBC přitahovaly protitrumpovské diváky, když byl Donald Trump prezidentem. Sledovanost konzervativního Foxu zase nyní relativně drží to, že může dennodenně kritizovat současnou administrativu demokrata Joea Bidena.
Přesto však platí, že publikum amerických kabelovek se zmenšuje a stárne. Mladší Američané si hledají zpravodajství daleko decentralizovaněji a spíše na internetu. Televize se tomuto problému snaží čelit různě: nejčastěji spuštěním streamovacích platforem, které se ovšem nesetkávají s velkým úspěchem. CNN svou službu CNN+ zrušila po několika měsících, Fox měl podobnou věc s názvem Fox Nation – image této služby však v poslední době výrazně spojovala právě s Tuckerem Carlsonem a bůhví jaký osud ji čeká teď.
Fox News teď čekají jednání o podobě budoucích kontraktů s kabelovými providery, tedy firmami, které signál šíří do amerických domácností: část peněz od diváků pak posílají právě televizím. Vedení stanice si slibuje výhodnější podmínky než v předchozích obdobích, nicméně žaloby, odchod největší hvězdy i stárnoucí publikum tomuto cíli asi nepomohou.
Shrnuto: Americké kabelovky v čele s Foxem budou patrně ještě nějakou dobu mocné. Ve světle jejich postupného uvadání se ale nabízí otázka, jestli nebyl Carlson hozen přes palubu potápějící se lodi do vzkvétajících vod streamovaného zpravodajství. Což je věc, která by mohla být zajímavá i pro vývoj médií mimo Spojené státy.