Jak Češi roztančili Sziget

Dunajský ostrov Óbudai je rájem hudebních fanoušků, něčím na způsob středodevropského Glastonbury. Minulý týden si atmosféru veleúspěšného festivalu uprostřed Budapešti užila i pražská kapela Mydy Rabycad.

Maďarsko je pro české muzikanty a hudební fanoušky tradičně zemí zaslíbenou. Při vzpomínce na velké budapešťské koncerty kapel první světové ligy v dobách totality – nejslavnější byla monstrózní show Queen v roce 1986 na Nepstadionu, kde Freddie Mercury zazpíval i maďarskou lidovku Tavaszi szél vizet áraszt (Jarní vítr vodu vane) – leckterý postarší rocker s dojetím vytlačí slzu ještě dnes.

Situace se ovšem ani s příchodem svobodných časů nijak zásadně nezměnila. Zatímco na české letní open air festivaly přijíždějí v roli headlinerů soubory, které mají největší slávu už pár dekád za sebou (letos třeba Motörhead či v lepším případě Faith No More či Prodigy), legendární přehlídka Sziget na ostrově v centru Budapešti je běžnou zastávkou kapel, které jsou nyní „in“. Nejinak tomu bylo i letos.

Pro mladé a nepříliš známé kapely – včetně českých – je Sziget ideálním místem, kde o sobě mohou dát vědět v mezinárodním měřítku a s trochou štěstí padnout do oka vlivnějším promotérům. Ti na jejich vystoupení na jedné z mnoha vedlejších scén mohou zabloudit třeba cestou na koncert některé z hlavních hvězd festivalu – letos jimi byli Robbie Williams, Ellie Gouldingová, Kings of Leon nebo Foals.

S tajemným názvem do světa

Pražskou electroswingovou kapelu Mydy Rabycad tvoří pětice muzikantů, která kryje záda zpívající zrzce Žofii Dařbujánové. Když tahle parta mířila za horkého srpnového dne autobusem do maďarské metropole, osvěžovala ji naděje, že si její podvečerní vystoupení nenechá ujít alespoň několik stovek z osmdesáti tisíc návštěvníků přijíždějících na Sziget nejen z celé Evropy, ale i ze zámoří.

V době, kdy okolo hráli třeba britští The Ting Tings či domácí Parno Graszt, nastupovali Mydy Rabycad na Europe Stage, což je scéna fyzicky i symbolicky nejvzdálenější od hlavního pódia. Po rozhoupaném reggae francouzských Wailing Trees zkusili Češi pumpovat do prořídlého a lehce ospalého davu energii prostřednictvím skladeb ze své letošní desky Glamtronic. A podařilo se jim to.

„Jsme hrozně spokojení,“ vydechla po roztančeném a rozjásaném koncertě Žofie Dařbujánová. „V takových případech nejde jen o to, kolik lidí se sejde pod pódiem, ale jakou má festival atmosféru, jak si to užívá publikum a jak si to užíváme my. A my jsme to dneska opravdu užívali na maximum. Mám pocit, že naše nadšení a zápal každým koncertem gradují, tak doufám, že se to ještě nezastaví!“

Nyní čekají kapelu koncerty v Německu a Británii. „Domácí koncerty nepodceňujeme, ale v zahraničí bývá vstřícnější publikum, ochotnější podpořit i úplně neznámé muzikanty. Často si koupí naše cédéčko a dál nás sledují,“ říká Žofie Dařbujánová. A co znamená podivné jméno kapely? „To zůstane naším tajemstvím, ale nehledejte za tím něco hlubokého, my na hluboké myšlenky moc nejsme.“

---

Sziget Festival

Koná se na budapešťském ostrově Óbudai, první ročník se uskutečnil v roce 1993, název Sziget Festival (Festivalový ostrov) se používá od roku 2002. Celý areál má rozlohu 100 hektarů a během jednoho týdne zde uskuteční přes 1000 nejrůznějších vystoupení. Počet návštěvníků se v posledních letech šplhá k 400 tisícům, více než polovina přijíždí ze zahraničí. Hrát na Szigetu se zatím podařilo jen nemnoha českým souborům – letos to kromě Mydy Rabycad byli divadelníci z Cirk La Putyka a brněnská kapela Ghost of You.

Autor je hudební publicista