Sexuální spartakiáda ve vašem mobilu

Report

Vypravuje se, že spartakiáda, jíž se zúčastnily desítky tisíc cvičenců, byla příležitostí k nezávaznému sexu. Takovou spartakiádou je dnes mobilní aplikace Tinder, uživatelů jsou však desítky milionů – není to navíc jediná taková služba. I když tyto aplikace vzbuzují kritiku, počet uživatelů roste. A snaží se toho využívat dokonce už i tvůrci politických kampaní.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Poslední rande naslepo jsem měl v roce 2003. Na Hradě ještě první týdny dosluhoval Václav Havel a hlavní zprávou bylo místo britského referenda o vystoupení z Unie české referendum o vstupu tamtéž. Teď, v roce 2016, mám rande naslepo znovu a po třinácti letech si připomínám, jak napínavé je rozhlížet se za dveřmi kavárny po tváři, kterou znám jen z fotek.

Kateřina má na sobě bílomodré šaty, se kterými jí ladí boty i kabelka. S kolenem opřeným o koleno sedí i v pohodlném nízkém křesle pozoruhodně ladně. Dáma na první pohled. Podáme si ruce, hezky se usměje. Na stole stojí otevřený birell a po pár větách se přiznáme, že se v takhle horkých dnech – v Brně je přes třicet – rádi chladíme pivem i za chůze.

Ještě před pár dny jsme o sobě nevěděli. Jeden druhého jsme objevili na Tinderu. Na nejpopulárnější mobilní seznamce primárně určené k hledání krátkodobých známostí, s více než padesáti miliony uživatelů. Tinder je symbolem toho, jak se oproti časům mého posledního rande naslepo – kdy chytré mobilní telefony ještě ani neexistovaly – doba seznamování změnila.

 

Bezbolestné seznamování

V čem se zážitek, který Tinder nabízí, liší od jeho předchůdců? Třeba tím, že jsem na Kateřinině kartě viděl kromě obligátních fotek z cest a věku – 24 let – i naše společné známé a zájmy. Nic z toho jsem nevyplňoval, služba si údaje zjistila z Facebooku. Zjišťuji tedy, že se Kateřina přátelí s několika mými kolegy z novin a že lajkuje mou oblíbenou facebookovou stránku s nihilistickými vtipy.

Působí na mě sympaticky, a tak následuje krok, který do běžného jazyka proniká jako synonymum toho, že se člověku někdo nebo něco líbí: swaj­pnutí doprava. Dotknu se Kateřiny na displeji palcem a vyšoupnu ji za pravý roh obrazovky. A vida, Tinder mi ihned oznámí, že Kateřina udělala to samé se mnou. Máme takzvaný match, shodu.

Trémistům nabízí Tinder bezbolestné seznamování na anestetikách. Nedostane se vám jasného odmítnutí. Jsou tu samozřejmě lidé, které jste swajpli doprava a nedočkali se shody. Je ovšem možné, že hledají podle jiných kritérií než vy: mohli si třeba zvolit menší okruh – Tinder pokryje rádius jednoho až sto šedesáti kilometrů – nebo nehledají partnera vašeho věku. A i když se dovtípíte, že část lidí vás přece jenom odmítla, nebolí to jako dostat košem po tanečních. Bez zjitřených emocí se jede dál, než se dočkáte propojení.

Teprve ve chvíli, kdy se oba uživatelé – nemusí to být muž a žena, muži můžou hledat muže a ženy ženy – navzájem postrčí za pravé kraje displejů, dovolí jim aplikace poslat zprávu. Témata se tu nabízejí sama: otázky k fotkám, poznámky ke společným zájmům či známým. Je to, jako kdyby tým inženýrů vzal proces sbližování do aerodynamického tunelu a osekal všechno, co překáží plynulému proudění komplimentů a bonmotů.

„Na jednu stranu je milý narazit tu na někoho, kdo má rád nihilistický memy. Na druhou stranu i na to se jednou zapomene, jako na všechno,“ poslal jsem Kateřině prvoplánový vtip. „Jo, ale něčím to prázdno vyplnit musíme,“ přišla po minutě tajnosnubná odpověď. O pár dnů později už se společně chladíme ve stínu kavárny BLOKK. Co dál?

 

Všechno, nebo ego

„Existuje ohromná poptávka po nezávazném sexu. Jenom se o ní nemluví,“ říká Jaroslav Cerman, brněnský komik, aktivista a zkušený uživatel Tinderu. „A na Tinderu máš jako chlap z poloviny vyhráno, když jsi aspoň napůl normální,“ začíná vyprávět o svých vlastních zkušenostech. Aplikaci naposled aktivně využíval loni. Domluvil si přes ni devět schůzek. Šest z nich skončilo sexem ještě týž večer, zbylé tři později. Nikdy se však s žádnou partnerkou nesešel hned v den, kdy je Tinder propojil. Některé chtěly čas na rozmyšlenou, jiné prostě čekaly, až spolubydlící nebo rodiče uvolní byt.

Jako komik měl výhodu. „Ženy nejradši spí s tím, kdo je dokáže rozesmát… Osvědčilo se mi začít konverzaci narážkou na nějaký konkrétní údaj o té ženě, na její práci, vzdělání nebo koníčky. Odlišit se tím od zbytku.“

Pětadvacetiletý Jaroslav mluví v minulém čase. Loni v létě se zamiloval a nevázaný život pro něj skončil. Přesto je jeho účet stále aktivní. „Hodně lidí je na Tinderu z prostého narcismu,“ vysvětluje. Je příjemné vědět, že se člověk líbí, že ho ostatní swajpují doprava.

 

Špendlík na sociální bublinu

Ptám se Kateřiny, co si od Tinderu slibuje. Zábavu, odpovídá. Přítele nemá a momentálně si ho nehledá. Tráví totiž hodně času v práci a v příštím semestru bude dělat státnice na fakultě sociálních studií. Bylo to právě její povolání – pracuje v IT firmě – které ji přimělo Tinder vyzkoušet. Přečetla si o něm v časopise nedlouho předtím, než vyrazila na služební cestu do Polska. Jako první se jí tam ozval místní architekt původem z Angoly. Sešli se v hotelovém baru a vzápětí pokračovali ke Kateřině na pokoj. Stalo se to v květnu, dodnes si píšou. „Je to trochu komplikovanější. On mluví polsky, portugalsky a francouzsky, já česky, anglicky a německy. Ale s pomocí Google Translatoru se to dá zvládnout. Zrovna dneska jsem mu přála k narozeninám.“

V Brně zatím na polský „skok w bok“ nenavázala. Má několik desítek matchů, což pro mě přepočítává na samsungu s nakřáplým displejem. Schůzky v kavárnách si od návratu zatím domluvila tři, nepočítaje v to mě. V jednom případě překousla i to, že se jí protějšek během dopisování přiznal, že má falešnou fotografii. Na žádném rande ale nakonec nezafungovala chemie.

Těžkou hlavu si z toho Kateřina nedělá, známosti má, sex jí nechybí. Tinder je pro ni spíš okořeněním už tak pestrého života než branou k doposud nepoznaným zážitkům. Ačkoliv v jednom ohledu jí obzory přece jenom otevřel. „Tinder mi umožňuje nahlédnout do jiných sociálních bublin,“ říká absolventka osmiletého gymnázia. „Měla jsem za samozřejmé, že jsou všichni nastavení jako já. Ale i díky Tinderu vidím, že nejsou.“ Pak se pousměje a dodá, že je posedlá češtinou: „Když někdo ve zprávách správně píše mě a mně, dostane padesát bodů nahoru.“

Rozcházíme se po necelé hodině kaž­dý po svém. Ještě před schůzkou jsem Kateřině prozradil, že rande hledám jenom jako novinář. I tak ale cestou z kavárny pociťuji narcismus, o kterém mluvil Jaroslav. Je příjemné zjistit, že můj pravopis může někomu připadat atraktivní.

 

Tahle appka není pro starý

Tinder není první mobilní seznamka orientovaná na ty, kteří spíš než spřízněnou duši hledají rychlé a diskrétní uspokojení biologických potřeb. Cestu mu prošlapal Grindr, který roku 2009 nabídl rychlé seznámení homosexuálům a bisexuálům. Na rozdíl od Tinderu dokonce umí potenciální partnery seřadit od nejbližších po nejvzdálenější, čímž uživatelům šetří čas i peníze za taxi. Ve své skupině je Grindr dosud nejoblíbenější. Jeho zakladatelé v roce 2011 vydali aplikaci Blendr, která na stejném principu propojuje lidi všech sexuálních orientací.

Za zmínku stojí také majetkově nijak nespřízněná aplikace Spoonr, s níž lze v okolí nalézt lidi, co se prostě jenom chtějí s někým pomazlit.

Všimněte si teď mimochodem, jak poetické názvy tyto služby mají. Tinder znamená v angličtině „troud“, suchý materiál, s jehož pomocí zvládnou zálesáci rozdělat oheň bez sirek, pouhou jiskrou z křesadla. Grindr vychází ze slova „grinder“, tedy mlýnek, „blender“ je mixér, a kdo vidí v názvu Spoonr anglické slovo pro lžičku, neplete se: když se jeden člověk tiskne břichem a klínem k zádům a hýždím druhého, říká se tomu spooning čili lžičkování.

Pro byznys není důležité být první, nýbrž být největší. A to Tinder je. Čísla z posledního roku působí impozantně. Podle CNBC měla služba loni padesát milionů uživatelů, z toho bylo dle magazínu TechCrunch víc než deset milionů aktivních každý den. Podle PRnewswire.com zařídil Tinder už deset miliard propojení, ke kterým denně přibývá dvacet šest milionů nových. Za 24 hodin uživatelé provedou jednu a půl miliardy swajpů doleva i doprava.

Jak Tinder vydělává? Reklamou a placeným členstvím. Kdo si předplatí Tinder Plus, dostane na výběr, zda se jeho či její karta bude stále zobrazovat všem, nebo jenom někomu. Dále se může probírat uživateli kdekoliv na světě, nejenom v okruhu sta mil. Nebo získá právo udělit víc než jeden superlajk denně. (Superlajk je jako swajpnutí doprava, jen s tím rozdílem, že až takto olajkovaný člověk narazí na vaši kartu, dík velké modré hvězdě pozná, že se vám líbí.) A především: s plusovým účtem se dá vzít zpátky starší rozhodnutí: když totiž uživatel na neplaceném účtu někoho zamítne, možnost vzájemného spojení mizí v nenávratnu, to znamená, že už se prostě v nabídce nezobrazí.

Když Tinder loni začal nabízet tyto extra služby, cenová politika vyvolala velkou vlnu nevole: je totiž diskriminační. Starší uživatelé zaplatí víc. Kdybych se upsal na půl roku, jako dvaatřicetiletý muž bych platil 360 korun měsíčně. O osm let mladší Kateřina by to měla za méně než polovinu: 168 korun za měsíc.

Podle červnových informací si za přidané funkce platí milion uživatelů. Stačí to na to, aby Tinder vydělával? Neví se. Výkonný ředitel Sean Rad novinářům neodpovídá na otázky, které se týkají hospodaření. Služba je jen jedním z projektů korporace Match Group, provozující též nejslavnější internetovou seznamku OKCupid.com a čtyři desítky dalších webů a aplikací. Match Group vstoupila na sklonku loňského roku na burzu NASDAQ a investory, jak je u technologických firem obvyklé, zajímá více růst než zisky. Patrně i proto podle serveru Prnewswire.com klesly zisky za první letošní čtvrtletí na 7,2 milionu dolarů, loni činily 25,9 milionu.

Obchodní model Tinderu je pro obor seznamek typický: i Grindr se totiž drží podobného obchodního modelu. Uživatelé, kteří zaplatí zhruba 12 dolarů měsíčně za tarif Grindr Xtra, získají aplikaci bez reklam, a především větší výběr potenciálních partnerů. Služba dlouho fungovala bez externích investic, což v oboru není obvyklé. Zakladatel Joel Simkhai se ještě v roce 2014 v rozhovoru pro Inc.com chlubil, že i takto uživí 30 zaměstnanců, přičemž tři čtvrtiny z příjmů tvořily platby od uživatelů a zbylou čtvrtinu prodaná reklama. Zisk Grindru před započtením úroků, daní a odpisů toho roku činil 14,3 milionu dolarů a stabilně rostl. Nakonec ale Simkhai neodolal nabídce od čínské technologické společnosti Beijing Kunlun Tech Company, která letos v lednu odkoupila 60 procent jeho podniku za 93 milionů dolarů.

 

Zůstaneš nad věcí

Nepřekvapí, že se na Tinder snáší kritika od konzervativců. Na amerických křesťanských webech a fórech lze najít řadu rozborů, zda se používání služby slučuje s šestým přikázáním (Nesesmilníš). Odpovědi se obvykle nesou v duchu toho, k čemu došel John Stonestreet v magazínu BreakPoint: „S tímto troudem lidé nezapálí požehnaný oheň sexuality, kterou je Bůh obdaroval. Tinder za sebou nechává spálené a poraněné.“

Vedle Ducha svatého je však Amerika prodchnuta i duchem podnikatelským, a tak se křesťané mohou seznamovat v mobilní aplikaci Collide, obdařené krásným sloganem: „A match made in Heaven“ čili „Tebe mi seslalo samo nebe“. Pro muslimy hledající životní partnery je tu aplikace Ishqr, pro Židy JSwipe.

Zajímavější jsou ale kritické reakce od lidí, kteří nepatří mezi konzervativní mravokárce. Newyorská feministická publicistka Alana Masseyová loni v hojně sdíleném blogu Against Chill vystihla nepsané pravidlo, kterým se mají uživatelé Tinderu řídit: za všech okolností zůstat nad věcí. Být v pohodě, nepouštět si nikoho moc k tělu, užívat si. Jenomže: „… dva lidé nad věcí se o sebe nemůžou zahřát. Neprojeví ani nepocítí mezi sebou laskavost, upřímnost, zranitelnost. A bez špetky toho všeho se člověk neobejde, pokud má čas od času přestat být nad věcí a zamilovat se.“

Přesně o tom píše česká blogerka, která svoje zkušenosti s Tinderem anonymně popisuje na adrese ellaistinderella.blogspot.cz: „Znáte to? Jste strašně nad věcí a skřípne vás to až po určitý době.“ Přes Tinder se seznamovala několik měsíců. Za tu dobu několikrát ztratila odstup a přestala být v pohodě. Je člověk, ne robot: „A okamžitě odlož tu tužku, s kterou se právě zkoušíš podepisovat s jeho příjmením! Jsi brutálně trapná. Trapná, trapná. Zoufalec, král zoufalců! Ne. Král zoufalců má ještě svýho krále. A ten král má krále. A to jsi TY! TY!“

 

Šum, spam, růst

Probíjet si na Tinderu palcem cestu skrz štos inzerátů je hypnotizující, ať už se člověk dívá po mužích, nebo po ženách. Muži se často fotí v posilovně, u motorek a aut nebo s pivem. Ženy v přírodě, ve fotografickém ateliéru, se zvířaty, ale i s dětmi. V obou skupinách narážím na své známé, o kterých vím, že jsou zadaní. Swajpnu doprava – a skoro vždy match. Přijde mi i jedna oťukávací zpráva. Mele se ve mně přitom několik emocí: narcista je tím polichocený, mravokárce šokovaný, realista připomíná, že jsem přece sám ženatý, alibista kontruje, že jsem tu jen z novinářské zvědavosti, a ta přece omluví všechno. (Mimochodem, na webové službě Swipebuster.se lze za pět dolarů zjistit, zda daný uživatel Facebooku, třeba váš partner, nepoužívá Tinder. Zkažené iluze ještě nebyly levnější.)

Při brouzdání inzeráty si všímám, kolik žen má v popisku „no ONS“, což znamená „no one night stands“, „nevyhledávám známosti na jednu noc“. Českým uším to zní půvabně v mixu polštiny a angličtiny: „Nie szukam f*ck friend,“ varuje třiadvacetiletá Karolina z gdaňské medicíny. Jde jen o rafinované maskování chtíče, aby pak byl „skok w bok“ víc překvapivý a vzrušující? Nebo opravdu tolik lidí hledá životní lásku v aplikaci, přes kterou se nezávazný sex objednává snáze než mezistátní jízdenka na webu Českých drah?

Podle Jaroslava Cermana opravdu často není jasné, co kdo od Tinderu čeká. „Dokud se neprolomí tabu a nezačne se mluvit o tom, kolik lidí stojí o nezávazný sex, budou na Tinderu panovat zmatky.“

Hlad po lásce ale není jediný šum narušující čistý signál „sex, sex, sex“. V popiscích se často objevuje varování „nejsem turistický průvodce“. Toho si všímám hlavně v Praze: někteří návštěvníci města očividně potřebují jako předehru procházku po památkách. Ne náhodou diskusní fórum Travel na Redditu věnuje cestování s Tinderem několik vláken. Uživatelé tu jednohlasně velebí Tinder Plus, se kterým lze hledat kontakty ve vzdálených městech dopředu a následně u nich přespávat. Jde to prý snáze, když svoje úmysly oznámíte dopředu a když hostitelům nabídnete protislužbu, například vaření. Čtyřiadvacetiletý Daniel na blogu podstellife.com popisuje, jak s pomocí Tinderu procestoval stopem Spojené státy. Hledal ženy mezi osmnácti a padesáti v okruhu deseti kilometrů, udělal si tak 3 766 matchů a projel 12 tisíc kilometrů, jedenkrát i 500 v kuse. „Žasl jsem nad tím, kolik lidí se mi ozývá. Spousta amerických dívek chtěla vidět, jak cestuju.“

Jiným jevem než používání Tinderu k účelům cestování je spam. Falešné profily lákají do údajně lepších seznamek či chatovacích místností s jediným cílem: dostat co nejvíc z kreditek uživatelů. Spamerům tu nejde jenom o peníze, ale taky o hlasy voličů. Letos v únoru Tinder zrušil účty dvěma ženám z Iowy a New Jersey, které svoje matche příliš horlivě přesvědčovaly, že mají v demokratických primárkách volit Bernieho Sanderse. A loňské srpnové číslo Vanity Fair popsalo ještě jeden důvtipný a zároveň smutný způsob využití seznamky, s půvabným označením „tinderové potravinové lístky“: nemajetné mladé Američanky se přes Tinder nechávají pozvat na jídlo.

Posledním osudovým problémem služby může být paradoxně růst, který od provozovatelů vyžadují investoři. Zprvu Tinder používali převážně zasvěcení následovníci nových trendů, hipsteři z cool měst. Postupně se z něj ale stává masová záležitost. Stále si pamatuji, kolik lidí se před pár lety rozohňovalo, že si je jejich mámy, tátové a další příbuzní přidávají do přátel na Facebooku. Co udělají, až na Tinderu narazí na svého bodrého strýce, který nešetří oslizlými dvojsmysly? Neswaj­pnou doleva spolu s ním i s celou aplikací? Podobné úvahy vedly podnikatelku Amandu Bradfordovou ke spuštění „elitní“ seznamky The League, do níž se lze dostat jenom na pozvání – buď od týmu spravujícího aplikaci, nebo na základě reference stávajícího uživatele.

 

Krásný úděl máme dnes

Zatím ale Tinder stále žije. Když jsem o něm mluvil s Kateřinou a Jaroslavem, vzpomněl jsem si na vyprávění starších generací o něčem, co ta naše už nezažila: o spartakiádě – masové sportovní akci, na kterou se do Prahy sjížděli cvičenci a cvičenky z celého Československa, a řečeno s Kateřinou, po večerech vykukovali ze svých sociálních bublin. Pokud o to měli oba zájem, úředník z Chebu mohl strávit noc s kuchařkou z Prešova a pak se oba vrátit do svých všedních životů na opačných krajích republiky.

Tinder je přesně takovou spartakiádou v mobilním telefonu. „Jsem tu na bienále,“ oznamuje Brnu a okolí Maren, sedmadvacetiletá grafička z Estonska. Další lidé dle popisků zůstávají pár nocí kvůli veletrhům, jiní projíždějí Evropu vlakem s Trail Passem. Pokud nebudou mít vyloženou smůlu, Tinder jim na každé zastávce dohodí na hotelový pokoj zábavnou společnost. Snad celou cestu vydrží zůstat nad věcí.

Infografika v galerii.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama