Kampaň proti solárníkům

V listopadu byla pozastavena veřejná podpora obnovitelných zdrojů. Jak se vás to dotklo?

V Česku máme celkem 15 MW solárních elektráren, kterých se (ne)rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) týká. Z našeho globálního portfolia ve výši 26 MW se to tedy týká většiny. Zapadá to do dlouholeté kampaně proti fotovoltaice, o čemž vypovídá i to, že paní Vitásková (šéfka ERÚ) opakovaně používá k popisu mezinárodního byznysu slovo „mafie“.

Je ve světě běžné měnit podmínky podpory za běhu?

V civilizovaném světě to je unikátní. Bohužel jde jen o jednu z mnoha extrémně negativních situací, kterým je solární průmysl vystaven. Všude v EU, kde státy poprosily soukromý sektor o pomoc s rozvojem čisté energie, byli investoři následně oklamáni. Vidíme, že tyto zákroky do obnovitelných zdrojů budou pokračovat. Proto radíme všem, aby změnili sídla mimo EU. Jako společnost dnes dáváme ruce pryč od státních podpor v Evropě, riziko je příliš vysoké.

Má sluneční energie v našich zeměpisných šířkách šanci uchytit se i do budoucna?

Má smysl tam, kde je buď konkurenceschopná s běžnou cenou energií, případně z jiných důvodů; ve snaze snížit emise nebo pomocí decentralizace výroby zvýšit bezpečnost dodávek. Ve střední Evropě je nyní aktuální otázka energetické bezpečnosti a závislosti na dodávkách paliva ze států, jako jsou Rusko nebo Írán.

Jsou již země, oblasti, kde se fotovoltaika obejde bez veřejné podpory?

Například v Austrálii. Tam je pro řadu zákazníků už teď nejlevnějším zdrojem energie. Platí to zejména o místech, kde je největší spotřeba přes den. Ve světě se používá i tam, kde neexistuje přístup k veřejné distribuční síti.