Taxikáři a neopakovatelná šance Adriany Krnáčové

Když se tak oblíbená profesní skupina jako pražští taxikáři rozhodne, že řešením jejích problémů s magistrátem je brát si opakovaně obyvatele hlavního města coby rukojmí, vyplývá z toho několik věcí.

Taxikáři a jejich představitelé ztrácejí soudnost. Dlouhodobě mají příšernou pověst a nic není platné, že velkou část z nich tvoří slušní profesionálové. Několik stovek řidičů totiž spadá do kategorie čistokrevných lumpů, jejichž špína dopadá na všechny. Za řešení je odpovědný v první řadě magistrát a ten desítky let selhává.

Ovšem ani taxikáři si ve svých řadách neumějí (či nechtějí) udělat pořádek, část viny nesou též. Hrát si v takové situaci s ohněm je holý nerozum. Pokud by proběhl průzkum veřejného mínění o možnosti ukončit protesty pomocí napalmu, jeho výsledky by si taxikáři za rámeček nedali.

Riziko jedné strany znamená obvykle příležitost pro někoho jiného. Nemám teď na mysli konkurenční služby jako Uber nebo Taxify, byť pro jejich popularitu udělali taxikáři v poslední době maximum. Především se však otevírá obrovská šance pro vedení pražského magistrátu.

Jakou příznivější konstelaci by ještě primátorka Adriana Krnáčová chtěla? Politické body se nyní válejí (tedy popojíždějí) doslova po ulici, stačí je posbírat. Rizika prakticky neexistují. Pražáci mají k taxislužbám tak vřelý vztah, že podpoří jakékoli řešení, po kterém nezůstanou na ulicích příliš hluboké krátery.