I Německo trápí pop-džihád

7. prosince 2014

Radikální muslimský předák Sven Lau (vlevo) se modlí na parkovišti u KFC.

Profimedia.cz

Také na tradičně umírněné Německo dopadá problém, který řeší mnoho evropských zemí: radikalizace části místních muslimů. Politika a veřejnost nejsou jednotné v tom, jak na tento znepokojivý jev reagovat.

Tlačítko v bytě německé poslankyně za Zelené Ekin Deligöz vypadá jako obyčejný vypínač světla. Ale zdání klame − pro Ekin svého času znamenalo aspoň nějaký pocit bezpečí. Dráty od vypínače totiž nevedou k žárovce, ale k vysílači napojenému na policejní ústřednu. Jediné stisknutí přivolá policii a zalarmuje hlídku, která dům nepřetržitě sleduje.

Do speciálního ochranného programu přivedla německou političku v podstatě jediná věta. „Ani to nebylo nějaké zásadní prohlášení, spíše komentář k tomu, co se tou dobou řešilo,“ říká Ekin Deligöz. Ta věta se týkala německých muslimů a vyjadřovala dodnes sdílené − a zákony potvrzené − přesvědčení, že nošení šátku pokrývajícího muslimským ženám hlavu je podobně jako další náboženské symboly ne vždy a všude žádoucí. Třeba v případě žen zastávajících veřejné služby u policie nebo na státních úřadech.

Reakce byla okamžitá. Ekin Deligöz čelila přívalu nenávistných vzkazů a výhrůžek, a to včetně fyzického útoku na její rodinu. Nebyla sice zdaleka jedinou političkou, která o šátcích veřejně mluvila, roli však zřejmě sehrál její turecký původ z rodiny sekulárních alávitů, menšinové skupiny muslimů, kterým řada radikálů vyčítá odklon od tradičních hodnot islámu. Policie a soudy následně potvrdily, že autory anonymů byli na sobě nezávislí jednotlivci z náboženských komunit po celé zemi. Ortodoxní muslimové. Ti, pro něž se v dnešní německé společnosti vžilo označení salafisté.

Nyní − sedm let od zmíněného přívalu anonymů a výhrůžných telefonátů − hovoří Ekin relativně klidně. Jak ale říká, v Německu roste nervozita, že náboženští fanatici představují zásadní bezpečnostní riziko. Dostupné zprávy říkají, že už zhruba pět set mladých mužů vycestovalo z Německa do Sýrie bojovat za globálně známou teroristickou organizaci Islámský stát. A sto padesát ze zmíněných bojovníků Islámského státu se již podle stejných zpráv do Německa zase vrátilo.

Scharia Polizei

Ono zářijové odpoledne panovala v třísettisícovém Wuppertalu v Porýní-Vestfálsku relativně ospalá atmosféra. Bylo teplé, ještě téměř letní počasí a v restauracích doznívala euforie z právě vyhraného fotbalového šampionátu. Třicetiletý Sven Lau si tehdy se svým kamarádem navlékli na záda svítivě oranžovou vestu a vydali se do ulic. Vesta nesla nápis Scharia Polizei (policie šaría) a Lau v ní začal oslovovat mladé lidi, kteří podle něj nebyli vhodně oblečení nebo jinak porušovali tradiční islámské právo.

Podpořte Reportér sdílením článku