Mimo pražskou bublinu. Volební průzkumy a realita

Výsledek letošních sněmovních voleb zásadně ovlivnili starší voliči, kteří se rozhodli na poslední chvíli, což předvolební průzkumy nezachytily. Jde o voliče, kteří méně sledují tradiční politické zpravodajství; v jejich rozhodnutí hrála roli i v Praze podceňovaná témata typu exekuce či lithium.

Předvolebních výzkumů si všímáme zpravidla, když nevyjdou. Brexit či vítězství Donalda Trumpa si lidé pamatují více než francouzské či německé volby, které dopadly v zásadě podle průzkumů. Ty letošní české byly přesností někde napůl cesty. Volební modely sbírané od září se od voleb v průměru odchylovaly o 2–2,9 procentního bodu na jednotlivou stranu. To je horší výsledek než v roce 2013 a lepší než v roce 2010.

Za odchylkou výzkumů nejsou často skloňované malé vzorky, ale v prvé řadě fakt, že se 42 procent voličů rozhodovalo v posledním týdnu. Další věc: nelze se už spoléhat na to, že starší volič má svou volbu vyřešenou nějakou dobu dopředu. I v letech 2010 a 2013 se velká část voličů rozhodovala na poslední chvíli, ale jestliže tehdy to byli hlavně mladí, letos se podle výzkumu Medianu pro ČT jednalo i o 35 procent voličů nad 60 let. Právě oni jsou zdrojem největšího volebního překvapení – naprostého selhání levice a posílení hnutí ANO.

Důležitou vedlejší zprávou je, že přesnější byly modely agentur, které jsou členy sdružení SIMAR (jež dohlíží na jejich kvalitu), nebo těch, které se volebními výzkumy zabývají dlouhodobě (STEM, Médea Research). A nejde jen o volební modely. Všechny strany například skončily v rámci volebního potenciálu, který změřil Kantar a Median pro ČT už na přelomu srpna a září. Jako první mimochodem ukázal, že SPD a piráti mohou stoupat nad 10 procent a STAN se může dostat do sněmovny. Naopak online anketa Phoenix Research – jež není členem SIMAR – tvrdila, že říjnový volební potenciál, tedy horní strop, je 5,7 procenta u pirátů a 5,9 procenta u SPD: obě strany svůj „nejlepší možný scénář“ takřka dvojnásobně překonaly, přesně jak naznačovaly seriózní průzkumy. Možná je na čase, aby i česká média, zvláště ta bulvární, začala věrohodnost a přesnost jednotlivých výzkumů rozlišovat.

To určitě neznamená, že není potřeba na metodice průzkumů dále pracovat. Experimentální postupy, které zařazují sázkové kurzy či tak zvanou moudrost davu (tedy to, jaký výsledek voleb předpovídá větší skupina lidí), moc neuspěly; ovšem volební dynamiku dobře popisoval třeba vývoj na sociálních sítích, který jsme analyzovali s Josefem Šlerkou. Počet lajků na facebookových postech pirátů raketově rostl až do volebního týdne – piráti se také od 8,5 procenta v posledním modelu Medianu dostali nad 10 procent hlasů ve volbách. Naopak SPD Tomia Okamury měla vrchol někdy na přelomu září a října, takže její zisk nad model Medianu už příliš nestoupal. U ANO sociální sítě naznačily, že propad strany, k němuž ve výzkumech došlo do prvního týdne v říjnu, by se v posledních dvou týdnech před volbami mohl stabilizovat. Což se stalo a umožnilo to Babišovu hnutí posílit v posledním týdnu úspěšným cílením na seniory.

Obrat seniorů

ANO nakonec uspělo díky tomu, že ho volilo přes 40 procent lidí nad 60 let. Hnutí těží z proměn v této generaci. Podle dat MML-TGI je výrazně méně levicová než před deseti lety, ale minimálně stejně zklamaná polistopadovým vývojem, což je Babišovo časté téma. Starší lidé také v minulosti často volili ČSSD jako nejmenší zlo – aby zabránili vládě pravice, která by je poškodila ve valorizaci důchodů či poplatky. Letos tento argument mobilizující voliče pro levici zcela chyběl.

Podpořte Reportér sdílením článku