Německé potíže s bohatstvím

9. srpna 2015

Ilustrační foto: Profimedia.cz

Zdravotníci, železničáři, piloti, vychovatelé ze školek – ti všichni v posledních měsících zkomplikovali stávkami život v Německu. Jejich požadavek: více peněz, více sociálních jistot, větší podíl z ekonomického úspěchu země. Řada politiků jim dává za pravdu. Zlatý poklad z německého hospodářského zázraku se totiž usadil na kontech několika procent těch nejbohatších.

Velkorysé vstupní atrium, výhled přímo na řeku Sprévu a stovky moderně zařízených kanceláří – novostavba sídlící v berlínské čtvrti Friedrichshain naznačuje, že jde o důležitou adresu. Uvnitř na chodbách je rušno. „Tady jsou akční týmy stávek, za experty musíte nahoru,“ ukazuje dáma ve vestibulu plném lidí, která organizuje nově příchozí. Jsme v centrále největšího německého odborového sdružení Ver.di a místní zaměstnanci mají napilno.

Za zvýšení svých platů stávkovali zaměstnanci školek a sociální pracovníci po celém Německu, stávkou prošla tamní pobočka poštovní služby DHL, svůj provoz pozastavili i ve velké berlínské nemocnici Charité. Konflikt mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem vedl k opakovaným stávkám i v největších německých aerolinkách Lufthansa. „Všechno jsou to pro společnost důležitá odvětví. Jsou podhodnocená, a to se musí změnit,“ říká ve své kanceláři jeden z odborářských expertů Ver.di Ralf Krämer. Centrála poskytuje svým členům – a nejen jim – při stávkách plnou podporu: od organizace protestů a výroby transparentů až po vyplácení stávkovného, tedy peněz nahrazujících případný výpadek ze mzdy.

Hodiny s biliony

Odborářských organizací je v Německu řada, naposledy o sobě dali hlasitě vědět strojvedoucí německých drah, kteří s požadavkem na zvýšení platů už téměř pravidelně paralyzují kompletní provoz na železnici. Ver.di je každopádně co do počtu členů tou největší a z hlediska množství protestů zdaleka nejaktivnější buňkou. A jak dodávají pozorovatelé, v Německu zároveň i novým fenoménem.

„Masové stávky známe ze sedmdesátých i osmdesátých let, tehdy šlo ale o průmysl,“ říká Jörg Nowak, expert z univerzity v Kasselu, který téma stávek dlouhodobě analyzuje. „Dnes jsou to především služby a obecně profese, které se dosud podobně nedokázaly organizovat. Něco se dalo v německé společnosti do pohybu. Měli bychom se připravit na ještě více a ještě tvrdších protestů,“ tvrdí. Na tento „pohyb“ sázejí také odboráři z Ver.di, podle jejichž statistik se v posledních letech radikálně obrátil někdejší trend úbytku členů: dnes jich přibývá a nová sdružení vznikají i ve sférách, jako je internetový prodej nebo poradenství, kde donedávna prakticky neexistovaly.

infografika Magazín Reportér

„Tady jsou naše argumenty,“ říká Ralf Krämer a poklepává na monitor svého počítače. V několika řádcích tu svítí mnohamístná čísla ukazující příjmy německé ekonomiky. Na blikající tabuli se stejnými daty dnes člověk narazí v celé řadě německých měst. Jen v ulicích Berlína svítí „hodiny bohatství“ na dvou budovách v různých částech města, a jak odborářský expert Krämer vysvětluje, cílem Ver.di je přivést obyčejné lidi k otázce, zda se tenhle závratný úspěch dostatečně promítá i do jejich životů. Tedy zda se rostoucí bohatství rozděluje rovnoměrně.

Podpořte Reportér sdílením článku