Sama na Eisenbahnstraße? Zbláznila ses?

21. června 2018

V ulici je pořád hodně neobydlených domů. Toho využívají pouliční umělci.

Veronika Čáslavská

Když kamarád slyšel, že se chystám na údajně nejobávanější ulici celého Německa, vyděsil se. Jak se žije ve čtvrti kousek od centra Lipska, která má nevídaně temnou pověst?

Na rohu ulice sedí několik mužů nad hrnky kávy, kouří a hlasitě debatují. Před barem stojí mladík a živelně láká kolemjdoucí na vodní dýmku. Z dálky se nese volání trhovce, který se za pár eur snaží prodat poslední krabici kiwi. Tak vypadá všední den na Eisenbahnstraße. Kdyby sem tam neprojela na kole skupinka vystajlovaných německých studentů, jeden by skoro zapomněl, že je v Lipsku, a ne kdesi na Dálném východě.

Na dvou kilometrech čeká návštěvníka nevídaný mix kultur a generací. Pro někoho nepřehledný chaos, pro jiného jedinečná podívaná. Na první pohled se nezdá, že by tu bylo něco špatně. Přesto Eisenbahnstraße proslavila hlavně vysoká kriminalita, německá média často mluví o nejnebezpečnější ulici v celé zemi. Ve velkém se tu prodávají drogy, krádeže či přepadení jsou zde rozhodně běžnější než v jiných částech Lipska.

Drogy a přestřelky

Na Eisenbahnstraße tu a tam dochází k přestřelkám, letos tu koncem května utrpěl těžká střelná zranění třiadvacetiletý mladík. Největší rána pro pověst Eisenbahnstraße přišla v červnu 2016. Při přestřelce mezi motorkářskými gangy Hells Angels a United Tribuns zemřel sedmadvacetiletý mladík.

Lipsko od té doby přemýšlí nad úplným zákazem zbraní v ulici – policisté by tak mohli kohokoliv náhodně kontrolovat a pokutovat i nošení legálně držené zbraně. Takové opatření platí v Německu zatím jen v okolí hamburského náměstí Hansaplatz a v ulici Reeperbahn, o které se vyprávějí podobně černé historky. K bezpečnosti Eisenbahnstraße má přispět i speciální policejní stanice a pravidelné patroly, sama policie ovšem přiznává, že větší dohled není ideálním řešením. „V Lipsku je velká poptávka po drogách, za mnoho trestných činů můžou právě návykové látky. Víc policejních stanic problém se závislostí neřeší,“ zdůraznil pro deník Leipziger Volkszeitung policejní mluvčí Andreas Loepki. Proto se už na ulici otevřelo také krizové centrum, které mimo jiné distribuuje čisté jehly. Zároveň se mluví o legalizaci některých drog, případně výdeji návykových látek na recept.

Dřív šlo o relativně upravenou nákupní třídu, v devadesátých letech ale většina živností zavřela.

Veronika Čáslavská

Multikulturní atmosféra a zboží z celého světa tak má své stinné stránky. „Konflikty často vznikají mezi jednotlivými etnickými a náboženskými skupinami,“ pokračuje Loepki. Jako příklad uvádí urážku na cti, která je v některých zemích těžkým přečinem. Hádky a nadávky pak vedou k fyzickému násilím, zvlášť pokud proti sobě stojí dvě skupiny, navíc pod vlivem drog. Trestné činy nicméně nejsou výhradním problémem přistěhovalců, do místní pouliční kriminality se zapojují po boku Němců.

Podpořte Reportér sdílením článku