Vařila myška kašičku v mobilu
9. dubna 2017
Reportér 4/2017 · Číslo 32
Zvětšit
Přes padesát let seděla Helena Zmatlíková nad pracovním stolem a kreslila obrázky pro děti. Celé generace vyrostly na jejím letadélku Káněti, Honzíkově cestě, Dětech z Bullerbynu, pohádkách od Němcové či Erbena. Teď do světa legendárních ilustrací, nad nimiž bdí syn paní Heleny Ivan, vstoupila parta mladých inovátorů, kteří se je rozhodli rozhýbat. A taky uchovat pro další pokolení.
Ne, spočítané je tedy rozhodně nemá a prý to ani nejde, vždyť jsou jich tisíce! „Matka“, jak pan Ivan důsledně říká, ilustrovala nějakých dvě stě sedmdesát knížek: Helena Zmatlíková byla jistě jednou z nejplodnějších českých ilustrátorek v dějinách. A vzhledem k tomu, že své kresby zásadně neprodávala a jen velmi výjimečně darovala, je její archiv dodnes velmi ucelený.
Pan Ivan, původním povoláním divadelní režisér, jej bedlivě střeží, neboť je toho názoru, že právě originální kresba je tím, co má smysl, co má cenu. „To originál je uměleckým dílem a originál je také potřeba, když se připravuje kniha,“ říká.
A kdyby třeba – nedej pánbůh – celý archiv shořel? Pan Zmatlík krčí rameny: „No, i takové věci se dějí. Ale pak by tu pořád ještě zbylo to, co je v knížkách!“
Jan Holeček, který měl až donedávna s rodinou Zmatlíkových společné jen to, že chodil na gymnázium s Ivanovou dcerou Helenou, to vidí trochu jinak: originální kresby jsou nádherné, ale rozhodně ne časuvzdorné. A byla by obrovská škoda, kdyby třeba děti dnešních dětí o překrásné postavičky s velkýma očima přišly.
Právě v Holečkově hlavě se zrodil nápad, který má světu Heleny Zmatlíkové vdechnout nový, digitální život. Bude to dlouhá cesta a Holeček a jeho kolegové dobře vědí, že ačkoliv už mají za sebou stovky hodin práce, jsou pořád v podstatě na začátku.
Podpořte Reportér sdílením článku
Je přesvědčená, že novinařina je úplně nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.
