Hynek Kmoníček: Diplomaté, Tataři a pocit svobody

foto Marek Kučera

V zahraniční politice se pohybuje přes dvacet let. Jako diplomat obrazil Austrálii, Indii i USA. Poslední čtyři roky působil u prezidenta na Hradě a nyní se vrací do Ameriky. Mluví o názorových debatách s Milošem Zemanem o islámu, o vztahu Čechů k Bruselu a Rusku, ale také o mocenských bitkách na ministerstvu zahraničí, emocích v dějinných zlomech a své tatarské ženě. Hynek Kmoníček, muž mnoha zážitků i zájmů.

Do USA byste měl coby velvyslanec dorazit zhruba měsíc před návštěvou prezidenta Zemana v Bílém domě. Dají se za tak krátkou dobu stihnout všechny přípravy?

Dají se stihnout přípravy návštěvy bez doprovodu celého letadla obchodníků. A nám jde hlavně o rychlost, abychom rozvinuli dobrou osobní chemii mezi Milošem Zemanem a Donaldem Trumpem.

O čem by se měli bavit?

Nejvíce se asi bude mluvit o boji s mezinárodním terorismem. Ale máme i jedno téma, které by mohlo Donalda Trumpa velmi zajímat. České investice v USA a vytváření nových pracovních míst v Americe. Víme o projektech českých podnikatelů, kteří chtějí budovat podniky ve Spojených státech.

V jednom rozhovoru jste mluvil o tom, že by Miloš Zeman mohl pomoci v komunikaci tří velkých zemí – Ameriky, Ruska a Číny. Nezní to přece jenom trochu nadneseně? Nedokážou se spolu domluvit i bez českého prezidenta?

Zcela jistě dokážou a já v té odpovědi také spíše reagoval na otázku, než že bych sám to téma nějak vynášel. Ale nutno říci, že prezident Zeman rozhodně je jeden z mála evropských prezidentů, kteří mají nějaký osobní nekonfliktní vztah jak s čínským, tak s ruským i americkým prezidentem, což znamená, že může působit jako jedna z poštovních schránek – když to řekneme takhle.

Byla řeč o přípravách. Ale je vůbec s kým cestu připravovat? Z dálky to vypadá, že nástup nové americké administrativy je možná ještě větší chaos, než byl u nás, když v roce 1990 OF přebíralo vládu od komunistů.

To tak na dálku může vypadat, ale nezapomeňte, že máme informace převážně z médií, která jsou s tou administrativou v otevřené válce. Pravda je, že s nástupem nového prezidenta se v každé americké administrativě, která má 2,7 milionu federálních zaměstnanců, obratem ve Washingtonu změní minimálně 4 100 úředníků. Nyní je to pouze na začátku. A problematizuje to fakt, že i někteří z těch nových klíčových lidí už se začali měnit. Nicméně, právě proto se říká, že se každé nové administrativě má dát oněch sto dnů.

Sto dnů by měl Donald Trump mít, nepletu-li se, 29. dubna. Tehdy zrovna by za ním měl Miloš Zeman jet.

Já jsem to nepočítal, ale vychází-li to takto, tak bychom mohli být tou první standardnější návštěvou.

Na západ od východu

Máte také, jak jste řekl, v plánu přesvědčovat Ameriku, že Česko je jasnou součástí Západu. Nemáte ovšem pocit, že my tady v Česku právě nyní o svojí příslušnosti k Západu pochybujeme víc než kdykoliv za posledních pětadvacet let?

Podpořte Reportér sdílením článku