Seriál

Federace Žižkov: proslulé nálevny i exotické chutě

08 / 05 / 2016

Zemité hospody jsou tradičním prvkem proslulé pražské čtvrti Žižkov. Dnes však už zde najdete také nekuřácké podniky s rozmanitou nabídkou piv i výtečnou domácí kuchyni, to vše okořeněno exotickými bistry a restauracemi. Žižkov složený jako jakási federace z různých kousků je tématem pravidelného průvodce gastronomií tuzemských měst, regionů i čtvrtí.

Zemité hospody jsou tradičním prvkem proslulé pražské čtvrti Žižkov. Dnes však už zde najdete také nekuřácké podniky s rozmanitou nabídkou piv i výtečnou domácí kuchyni, to vše okořeněno exotickými bistry a restauracemi. Žižkov složený jako jakási federace z různých kousků je tématem pravidelného průvodce gastronomií tuzemských měst, regionů i čtvrtí.

Zemité hospody jsou tradičním prvkem proslulé pražské čtvrti Žižkov. Dnes však už zde najdete také nekuřácké podniky s rozmanitou nabídkou piv i výtečnou domácí kuchyni, to vše okořeněno exotickými bistry a restauracemi. Žižkov složený jako jakási federace z různých kousků je tématem pravidelného průvodce gastronomií tuzemských měst, regionů i čtvrtí.

Tuhle čtvrť tvoří svým způsobem dvě samostatné poloviny: měšťanský horní Žižkov, který leckdo považuje za součást přilehlých Vinohrad, a potom dolní zóna kolem Koněvovy ulice tonoucí v jakési zvláštní pošmournosti. A přece ty části tvoří jakýsi jeden celek – pozoruhodnou federaci s pohyblivou vnitřní hranicí.

Nejvýše položená – a s Vinohrady hraničící – část Žižkova začíná už za náměstím Jiřího z Poděbrad; právě tady se nachází hnízdo kulinárně nejvíce etablovaných podniků.

Je zde vyhlášený japonsko-korejský Hanil (Slavíkova 24), jehož letité kvality prokazuje i množství asijských expatů, které tu každý den potkáte. Milovníci sushi ocení poučeně ochucenou rýži i absolutně čerstvé ryby. Vynikající jsou i zdejší speciality připravované na grilu, ať už je to kořeněné hovězí, nebo bůček s cibulkou a česnekem.

Jen o dva rohy dál najdete přívětivé prostory jedné z poboček La Bottega Gastronomica (Ondříčkova 17), která je součástí rozsáhlé restaurační rodiny patřící Riccardovi Lucquemu. Prostor s dlouhým barem, který je typický pro všechny sesterské podniky stejného jména, doplňuje útulná a trošku zašitá zadní místnost s křesílky a hromadou gastronomických knížek ke čtení. Jestli si k životopisu Gordona Ramsayho objednáte prvotřídní prosciutto nakrájené na tenoučké plátky, některý z apeninských dezertů, nebo zdejší specialitu, jíž je grilované kuře, je jenom na vás.

Pro rychlý italský oběd můžete zajít o několik ulic níž, do Domácích těstovin (Seifertova 11). Velký výběr kombinací různých tvarů těstovin a omáček uspokojí snad každého. Vždy tu najdete zajímavou sezonní nabídku, na jaře jí bylo třeba jemné ragú z králičího masa. A hned v sousedství je další obědovou variantou vietnamské bistro Mr. Banh Mi (Seifertova 13): mladší bratr stejnojmenného podniku v Rumunské na Vinohradech. Od začátku února tady v sympaticky puristickém prostoru chystají rozličné závitky plněné mangem, krevetami nebo hovězím masem, ale hlavně bagety. Francouzské pečivo s pomalu dušeným vepřovým na medu nebo kořeněné masové kuličky chuťově dolaďuje čerstvý koriandr a nakládaná zelenina.

V těsném závěsu je Secret of raw (Seifertova 13): k jídlu tu přistupují v rámci konceptu syrové stravy. Žádná ze surovin, kterou dostanete na talíř, tak neprošla teplotou vyšší než 42 stupňů a vše se připravuje pomalým vysoušením, mixováním a klíčením. Pro ortodoxní masožrouty to zní možná trochu strašidelně, jako ozvláštnění jídelníčku se však chutná, byť netradiční jídla dají jen doporučit. Můžete zkusit třeba syrovou verzi francouzského ratatouille nebo cuketové špagety s bazalkovým pestem.

 

V oblacích a pod nimi

Ideálním místem pro ranní start je Café Prádelna (Slavíkova 21). Lahodná káva je ideálním doplňkem k některé z místních domácích buchet a koláčů, zejména čokoládové dezerty jsou fantastické. Přes den tu můžete rychlý oběd sestavit z denní nabídky polévky a bezlepkového či klasického pečiva nebo se zasytit plněným bagelem, tortillami na několik způsobů a také francouzskými quichi.

Jako místo pro oběd skutečně ne­uspěchaný a noblesní se logicky nabízí restaurant Oblaca (Mahlerovy sady 1) v prstenci televizního vysílače. Výhled od stolů je naprosto ohromující, již ten by návštěvníka podniku nasytil dostatečně. Slibně vypadá též menu, tady ovšem pokulhává provedení. Opakovaně jsem tu byla z jídla zklamaná, naposledy se šéfkuchaři podařilo gnocchi s lanýži udělat tak, že brambory úplně přebily aroma luxusní houby. Svým způsobem je to umění, vezmeme-li v úvahu, jak výraznou chuť lanýže mají. Ne zrovna příjemné zážitky tu znova a znova mám i s personálem. Slovo pozorný není to, které by je vystihovalo, akustika navíc hosty nepřetržitě zásobuje znělými zákulisními střípky jako „Půjdem kouřit, vole?“ nebo „Jak jsem jel v metru, tak jsem si na tebe vzpomněl s tou muzikou, vole, Máro.“ Fakt, že ze sezonního menu není v dané chvíli možné objednat vůbec nic, se ve světle tohohle zákulisního hip hopu jeví jako prkotina.

Zatímco restauraci v oblacích vládnou muži jadrné mluvy, o poznání příjemnější zážitek skýtá Miminoo na stejné adrese, ale u paty věže. Personál tvořený ženami je hbitý, příjemný a roznáší mezi stoly hlavně pokrmy inspirované italskou kuchyní. Pozornosti milovníků středoevropské tradice doporučuji výrazný vývar s obřím játrovým knedlíkem, který menší jedlíky odrovná ještě před hlavním chodem.

Na dohled od televizní věže se nacházejí hned dvě místa, která by leckdo označil za ztělesnění Žižkova: klasické hospody U Sadu a U Vodoucha. U sadu (Škroupovo náměstí 5) patřilo k českým pionýrům nabídky malých pivovarů, dneska tu mají naraženo kolem deseti sudů každý den, do všehochuťové nabídky se tu vejdou jak kozel nebo plzeň, tak fajnšmekrovský matuška, irský guinness nebo velen z jihomoravské Černé Hory.

U Vodoucha (Jagellonská 21) najdete starosvětsky vyvedený interiér a nabídku ponejvíce zemitou. O polednách tu mívají „retro“ pokrmy, jako je mletý holandský řízek, stálé menu potom osciluje od různých steaků, řízků a burgerů k trojici smažených sýrů. Vodouch má svoje dvojče i v dolní části Žižkova, je jím hostinec U Slovanské lípy (Tachovské náměstí 6). Prostory má vyvedeny v podobném stylu jako Vodouch, zdejší chloubou jsou různé naložené delikatesy ve vitríně: krom hermelínu a utopence tu obvykle můžete vybírat i z domácí paštiky.

 

Žánr: putyka

Knajpy a nálevny, jak již bylo naznačeno, jsou pro Žižkov žánrem nejvlastnějším. Zřejmě největší legendou je undergroundová putyka U vystřelenýho oka (U Božích bojovníků 3). Vražedně zahulené prostory bývají často dějištěm rozličných koncertů mimo hlavní proud, občas tu můžete slyšet i naprosté legendy. Před časem třeba na místní zahrádce koncertovala formace Ženy. Na šviháka Martina Chouru a Jarka (Jardu) Švece, který byl zvěčněn v odrhovačce Známka punku od Visacího zámku, se sem tehdy přišlo podívat pestré publikum, které kulturní zážitek prokládalo zdejším gulášem či domácí sekanou a hojně zapíjelo orosenými pivy.

Vystřelený oko má krom zmíněných lahůdek jeden z nejlépe uležených hermelínů ve čtvrti, i když asi nemůže konkurovat rokenrolovému baru Tunel (Koněvova 59), kde tuhle pochoutku připravuje jedna z vítězek prestižní soutěže Velká sýrová nakládačka.

Mezi okouzlující žižkovské špeluňky patří též dvojice legendárních podniků U pižďucha (Blahníkova 6) a U kulaté báby (Řehořova 40). Obě mají půvab čtyřek starého střihu, Pižďuch navíc láká na obyčejnou kuchyni a rohozecké a cvikovské pivo na čepu. Případná očekávání hostů usměrňuje lakonickým: „Nic pro kulinářský institut, ale zato tak, jak to máme rádi.“

Ve výčtu není možné zapomenout ani na žižkovskou pobočku Pivo a párek (Bořivojova 58), obsluha je zde rázná a poučená stran široké nabídky regionálních moků a nekuřácké prostředí vyděluje Pivo a párek z okolního standardu.

Ze sousedských žižkovských hospod stojí za zmínku též podnik Stará Promiň (Pod Jarovem 8). Originální název skrývá chutnou domácí kuchyni, rozhodně se tu nebojte vyzkoušet třeba pečené kuře: překvapí vás šťavnatým masem a křupavou kůrčičkou, přílohové zelí potom říznou kyselostí.

Pokusy o humor na vývěsním štítu ovšem ne vždy značí perly. Asijsky střižené Fresh Papu (Koněvova 140) má sice solidní taštičky gyoza s dobře ochuceným vepřovým, jejich sushi se ovšem vyznačuje nepříliš dobře ochucenou rýží a rybou, o jejíž čerstvosti musí strávník pochybovat hned při prvním skousnutí. Určitě to není na otravu, ale oceán už tenhle kousek viděl před značnou dobou.

 

Imrvére Pracovna

Narůstajícím tempem v téhle pravobřežní čtvrti přibývá dobrých kaváren. Nedaleko rušné Olšanky je nečekaně klidné Coffee imrvére (Olšanské náměstí 5). Kavárna, na jejíchž zdech se střídají komorní výstavy, nabízí kávu od Mamacoffee a skromnou nabídku různých slaných i sladkých chuťovek.

Podobně nečekaně se před vámi vynoří kavárna Pracovna (Vlkova 36), kde prostory veřejné plynně přecházejí v zadní místnost sdílené kanceláře. Skvělé domácí limonády, šálek silné kávy z vršovické pražírny Coffee Source nebo miska polévky nakopnou na zbytek dne nejen ty, co sem chodí pracovat.

57a221939c40ab9e6132007c MEDIA_ITEM image
Pracovna.

 

Pracovna. Foto: Lukáš Procházka.

V horní části Žižkova je místem, kde do sebe můžete vpravit nutnou dávku kofeinu a pochutnat si na domácím pečivu, Chic pekárna (Jeseniova 102). Nevelký prostor voní čerstvě upečenými croissanty nebo bochníky chleba od obyčejných po speciální cibulový, olivový nebo ořechový.

Zdatnou konkurenci kavárnám tvoří některé cukrárny a pekárny. Třeba Cukrárna Pod věží (Ondříčkova 15) vyniká domácími dorty i zákusky, vřele doporučuji třeba nadýchaný piškot se šlehačkou nazývaný Kardinál. A na léto tu slibují domácí točenou zmrzlinu.

Jak je zřejmé, kulinární krajina žižkovská je rozmanitá a pohybuje se co do chutí i cen ve škále více než široké. Postupně přibývá chutí exotických, zdejší grunt, tedy půvabné, byť často zakouřené nálevny, ovšem nový element jen doplňuje, nikoliv vytlačuje. •


Kam ještě zajít

Sonora, Radhošťská 5

Nejen prostřednictvím poledních menu tu můžete ochutnat průřez mexickou kuchyní, kterou se hodí zapíjet panáky z exkluzivní sbírky destilátů, jež je chloubou Sonory.

Bibimbap, Chlumova 1

Původně karlínský podnik zakotvil v rohových prostorách pod hlavní ulicí, kde vaří rozličné korejské speciality, především pak bibimbap, korejské národní jídlo s rýží, zeleninou a masem, po němž je bistro pojmenováno.

Masosušené.cz, Zelenky Hajského 3

Tento nevelký krámek (a výdejní místo stejnojmenného e-shopu) ohromí šíří nabídky jedné jediné speciality, a tou je sušené maso. Je libo dehydratovaného divočáka, losa, krůtu, nebo byste dali spíš přednost sépii či sušeným krevetám? Najdete tu vše.

Schnitzel King, Seifertova 2

Fakt, že vídeňský řízek na menu není telecí, jak tradice velí, ale vepřový, se rychle rozplyne, když se do křehkého masa zakousnete. Ukázkově navinulý vídeňský bramborový salát přidává další body k dobru.

Autorka spolupracuje s Lidovými novinami a MF DNES. Vydala národopisnou Regionální kuchařku, čerstvě jí vyšla Outdoorová kuchařka.

Galerie (7) Diskuze Sdílet

Autor také napsal