Zakázané fotografie Ren Hanga

Vaše fotografie tematizují sexualitu. Co vás na lidském těle tak fascinuje?

Jak známo, lidé přicházejí na svět nazí, nahá těla jsou tudíž zcela autentická. Když fotíte nahé fotografie, musíte si ovšem nejprve vybudovat důvěru fotografovaného člověka. To je pro mou práci nejdůležitější.

Jsou mezi modely vaši přátelé?

Ano, většina modelů a modelek jsou moji přátelé. Rád je fotím, právě proto, že mi důvěřují. To mi umožňuje cítit se mnohem pohodlněji.

Považujete za svůdnější mužské nebo ženské tělo?

Nezáleží na tom.

Nejste jako například Ai Weiwei, který často poukazuje na nedodržování lidských práv v Číně. Přesto i vaše dílo čínská vláda cenzuruje. Jaký má tamní režim problém s tím, co děláte?

Já se o politiku nezajímám, ale politici se zajímají o mne. Moje práce není o politice, je o nahotě. Jenže v Číně je veřejná nahota aboslutní tabu. Proto mne chce čínská vláda omezovat. Nechci skončit ve vězení, takže jsem v Číně velmi opatrný při fotografování ve veřejném prostoru.

Chtěl byste žít v zemi, kde byste měl víc svobody?

Mám Čínu rád. Cestuji po celém světě, ale z Číny bych se neodstěhoval. Už proto, že všichni moji přátelé žijí v Číně.

Zvětšit

7Fotogalerie k článku

Narodil jste se v Pekingu?

Ne, pocházím z Čchang-čou, což je hlavní město severovýchodní provincie Ťiang-su. Do Pekingu jsme se přestěhoval v roce 2006.

Studovat fotografií?

Ne, nemám za sebou žádné formální umělecké vzdělání a nikdy jsem po něm ani netoužil. Studoval jsem komunikaci a marketing, ale nudilo mě to a rozhodl jsem se věnovat raději rovnou fotografií.

Hodně fotíte na střechách. Proč?

To je střecha, která patří k domu, kde bydlí můj dobrý kamarád. Je odtamtud skvělý výhled a vůbec to tam vypadá úžasně. Někdy to bývá nebezpečné, ale tím líp: aspoň i divák pocítí trochu adrenalinu.

Modely a modelky instalujete do různě pokroucených póz. Vypadá to, že musejí být docela zdatní v józe…

To ne. Ty pózy můžou vypadat trochu složitě, ale ve skutečnosti nejsou zas tak komplikované. Nikdy nemám předem vymyšlený plán. Prostě se chopím toho, co mi přijde na mysl a pak začnu fotit.

Jste také básník. Jak byste svou poezii přiblížil?

Píšu o sexu, penisech a podobných věcech, ale také o různých projevech lidského neštěstí.

Napadlo vás někdy, že byste své verše kombinoval se svými fotografiemi?

Ne, odděluji to. Neexistuje žádná souvislost mezi mou poezií a mými fotografiemi.

Obojí je ovšem plné sexu. Co byste v tomto ohledu českým čtenářům rád vzkázal?

Sex? Prostě ho dělejte!