Vyřvala jsem si hlas na fotbalovém zápase s Maďary, líbil se mi Kvašňák, říká Taťjana Medvecká

Taťjana si fotbal oblíbila jako desetiletá roku 1963, když ji vzal tatínek na Strahov, hrálo tam Československo s Maďarskem. „Táta uměl maďarsky, takže byl trochu rozpolcený, ale já našim fandila takovým stylem, že jsem pak večer doma nemohla mluvit. Byla to doba skvělých hráčů Masopusta, Pluskala nebo Kvašňáka a od té doby mám fotbal ráda.“

Například důležité zápasy závěrečné části Ligy mistrů se Taťjana Medvecká snažila sledovat (přála obvykle Chelsea), ale v posledních pár letech už nestíhá: „Nevím, co je to za zvláštní období – ve svých sedmdesáti letech najednou hraju v průměru dvacet představení měsíčně.“

A pak si taky není jistá, jestli by dokázala pustit televizi:. „Od jisté vládní tiskové konference v době covidu, kdy jsem viděla jen bezmoc a absolutní nekompetenci, jsem se zařekla, že už raději nikdy nic vidět nechci a definitivně ji vypnula. Dnes bych si ji třeba i pustila, ale nejsem si už jistá,  jak se to dělá, tak žiju bez ní a to je dobře. Mám víc času.“

V podcastu se dále mimo jiné dozvíte, proč si sice udělala, ale potom nikdy nevyužila řidičský průkaz, nebo o tom, jak se jí při Hamletovi na jevišti Národního divadla hraje manželství s o tři dekády mladším Igorem Orozovičem.